POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

v tom smyslu, že spor se netýká vojenské činnosti pouze tím, že zahrnuje vojenské lodě, ale spíše jde o druh činnosti, na které se loď podílí (odst. 58). Podle názoru Tribunálu rozdíl mezi vojenskou činností a činností k zajištění dodržová- ní práva musí být založen na objektivním posouzení povahy činnosti, o kterou jde a musí se vzít v byl úvahu relevantní okolnosti každého případu, (odst. 66). Podle memoran- da Ruské federace průjezd ukrajinských lodí byl odepřen z důvodu, že ukrajinské lodě nejednaly v souladu s relevantními procedurami a dále k dočasnému pozastavení práva pokojného průjezdu došlo z důvodu bezpečnosti v souvislosti s bouřkou. Skutečnosti podle Tribunálu ukazují, že jádrem sporu byly různé interpretace reži- mu průjezdu Kerčským průlivem. Takový spor není tudíž vojenské povahy (odst. 72). Tribunál tak dospěl k závěru, že čl. 298 odst. 1(b) Úmluvy se neaplikuje na daný pří- pad. V květnu 2019 rozhodl Mezinárodní tribunál pro mořské právo o předběžném opatření. Mimo jiné uložil Rusku povinnost propustit tři zadržované lodě a 24 ukra- jinských námořníků. Rusko vrátilo Ukrajině tři plavidla v listopadu 2019. Ještě před tím Rusko propustilo zadržované námořníky. (c) spory, v nichž Rada bezpečnosti vykonává své funkce svěřené jí Chartou OSN, po- kud Rada bezpečnosti nerozhodne vzít daný bod z pořadu jednání anebo nevyzve strany, aby svůj spor urovnaly prostředky stanovenými v této Úmluvě. Celkově učinilo 32 států prohlášení, která se týkají čl. 298 Úmluvy. Některá prohlá- šení se týkají pouze písmene a), nejčastěji však písmene a), b) i c), např. Čína, Rusko, Ukrajina, Francie, Jižní Korea a další. Velká Británie učinila prohlášení, která se týkají písmen b) a c). Vedle toho jsou specifická prohlášení Kuby a Guiney Bissau, ve kterých tyto státy odmítají jurisdikci Mezinárodního soudního dvora s ohledem na spory po- dle čl. 297 a 298. Tato prohlášení se odlišují od prohlášení, která učinily jiné státy 24 . 4. Soudní a arbitrážní řízení podle Úmluvy OSN o mořském právu Pokud jde o počet případů řešených Mezinárodním tribunálem pro mořské právo od roku 1997, jedná se celkem o 28 případů, z toho devět řeší otázku neprodlené- ho propuštění lodi, devět obsahuje prozatímní opatření, ve dvou případech se jedná o poradní posudky a pouze ve zbylých případech se Tribunál zabýval či zabývá spor- nými otázkami ve věci samé. Pro srovnání Mezinárodní soudní dvůr řešil od 90. let přibližně 11 případů, které se převážně týkaly delimitace hranic na moři a na pev- nině. V této souvislosti je tak třeba poznamenat, že zároveň s vymezováním hranice na moři je často řešena i otázka vymezení hranic na pevnině, které nemůže samostat- ně řešit Mezinárodní tribunál pro mořské právo, protože nepatří do jeho pravomoci. Mezinárodní soudní dvůr má tudíž zkušenosti se spory, které mají pevninskou i moř- skou dimenzi. Tyto tzv. smíšené spory s pevninskou a mořskou dimenzí tak nejsou 24 ROTHWELL, D., R. Land and Maritime Disputes and UNCLOS. Public International Law Colloquium on Maritime Dispute Settlements. Chinese Society of International Law, Hong Kong International Arbitration Centre, Hong Kong, 2016, s. 48.

171