POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

kvality a použitelnosti tak může podstatně ovlivnit skutečnost, zda je výčet taxativní a kybernetické útoky do jurisdikce soudu spadat nebudou, nebo je demonstrativní a soud se bude moci zabývat i tímto způsobem útoku. 40 V současné době však jasnou odpověď nemáme a bude tak záležet na interpretaci daných ustanovení ze strany soud- ců Mezinárodního trestního soudu. Smluvní strana se může optoutovat Smluvní strana může prostřednictvím podání prohlášení tajemníkovi prohlásit, že pravomoc soudu nad zločinem agrese nepřijímá ( angl. opt-out). 41 Tím neodstoupí od dané mezinárodní smlouvy (Římský statut nebo kampalský dodatek), avšak po po- dání takového prohlášení na ni Mezinárodní trestní soud nebude moci aplikovat svoji jurisdikci nad zločinem agrese. 42 Pokud by se tedy nesmluvní strana chystala napadnout jiný stát, nebude se na jejího občana jurisdikce soudu aplikovat z důvodu nepřipojení se ke kampalskému dodatku (viz výše). Pokud by se však smluvní strana chystala napadnout jiný stát, v realitě má možnost se před útokem optoutovat a z případné jurisdikce soudu se tak preventivně vymanit. 43 Vzhledem k tomu, že vrchním velitelem ozbrojených sil bývá hlava státu, je reálné, že by v takovém případě nejdříve prosadila opt-out. Závěr Nejen podle porovnání počtu faktorů ve výše uvedených kategoriích, ale především na základě jejich kvalitativního zvážení je relativně zřejmé, že od nového zločinu agrese v jurisdikci Mezinárodního trestního soudu žádnou obecnou pojistku proti použití síly v mezinárodním společenství čekat nemůžeme. Pro reálné využití jurisdikce by agresorem musel být občan smluvní strany kam- palského dodatku, která se z jurisdikce neoptoutovala, přičemž uvedený útočný čin by představoval zjevné porušení Charty OSN. Kumulativní splnění těchto tří fak- torů je vcelku nepravděpodobné. Pro reálné využití jako zajímavější vidím možnost Rady bezpečnosti OSN oznámit soudu případ agrese spáchaný ze strany nesmluvního státu kampalského dodatku. V případě nestranného rozhodování Rady bezpečnosti by takto bylo možné v relevantních situacích vhodně zasáhnout a případ tak předat Mezinárodnímu trestnímu soudu. 44 Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti však ne- 40 Kristýna Urbanová, ‘The Kampala Agreement on Crime of Aggression and Responsibility for Cyber- 42 Více o právních následcích dané provize Pulkit Tare and Garima Tiwari, ‘Crime of Aggression: Demystifying the rough edges from Kampala to Rome’ (2016-2017) 16 ISIL YB Int’l Human & Refugee L 84, 108-110. 43 K interpretaci časového okamžiku nutného k opt-outu Harold Hongju Koh and Todd F. Buchwald, ‘The Crime of Aggression: The United States Perspective’ (2015) 109 AJIL 257, 290-292. 44 Jennifer Trahan, ‘Revisiting the Role of the Security Council Concerning the International Criminal Court’s Crime of Aggression’ (2019) 17 JICJ 471. attacks’ (2015) 6 CzechYIL 103, 112-114. 41 Čl. 8 bis odst. 4 přílohy I, Res. RC/Res.6.

182

Made with FlippingBook Learn more on our blog