POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Výbor konstatoval, že právo na reprodukční zdraví je neoddělitelné od dalších lid- ských práv, a to včetně těch základních, chráněných v Mezinárodním paktu o ob- čanských a politických právech OSN. Jde o širší kontext fyzické a duševní integrity člověka, autonomie jeho vůle a práva na život, osobní svobodu a bezpečnost. Svoboda činit rozhodnutí týkající se zásahů do lidského těla s sebou nese právo nebýt podroben léčebným a jiným zásahům z donucení. 18 Výbor se také vyjádřil k povaze práva na zdravotní péči v článku 12 Paktu jako nikoli neomezeného práva, které může být limitováno ve smyslu článku 4 Paktu, avšak pouze tak, aby byla v první řadě zachována jeho podstata, aniž by byly pouze umožněny omezující zásahy státu. Nejasnost italské právní úpravy, která nedává čitelnou odpo- věď na otázku, zda souhlas s aplikací embrya lze po jeho oplodnění odvolat či nikoli, znemožňuje jednotlivcům jejich právo na zdraví efektivně naplňovat. Navíc státy mají průběžnou povinnost novelizovat vnitrostátní legislativu tak, aby byl zajištěn stálý sou- lad s aktuálním stavem vědeckého pokroku. Stanovisko Výboru konstatuje porušení práva na zdraví v článku 12 Paktu a do- poručuje Itálii, aby přijala vhodná vnitrostátní opatření, zejm. aby stěžovatelé mohli nadále využívat léčebné metody umělého oplodnění s ujištěním, že v budoucnu to bude jen s jejich souhlasem, aby stěžovatelka nebyla v budoucnu podrobená nuceným lékařským zákrokům a aby obdržela přiměřené odškodění, a aby stěžovatelům byly nahrazeny náklady řízení před Výborem. Obecná doporučení pak obsahují novelizaci vnitrostátního práva a zabránění obdobným porušením do budoucna. Žalovaná italská vláda je také vyzvána, aby stanovisko Výboru publikovala a aby ve lhůtě šesti měsíců předložila zprávu o přijatých opatřeních. U mezinárodních soudních instancí proběhly další známé případy týkající se výzku- mu kmenových buněk, který se dostal do střetu s ochranou důstojnosti lidských bytos- tí. V případě Parillo proti Itálii 19 označil Evropský soud pro lidská práva právo člověka rozhodovat o budoucím osudu embryí, která byla oplodněna jeho buňkami, za jeden z aspektů soukromého života a odmítl s embryi spojovat výkon práva na vlastnictví, chráněného čl. 1 prvního dodatkového protokolu, protože lidské tělo ani jeho části se vůbec nemohou stát předmětem vlastnického práva. Také Meziamerický soud pro lidská práva se právem na využití výsledků vědeckého výzkumu v souvislosti s uplatněním práva na zdravotní péči v kontextu rozhodování o založení rodiny zabýval ve věci Artavia Murillo a další proti Kostarice. 20 18 Committee on Economic, Social and Cultural Rights. General Comment No. 22 (2016) on the Right to sexual and reproductive health (article 12 of the International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights). UN Doc. E/C.12/GC/22. 19 Parillo v Italy App No 46470/11 (ECHR, 27 August 2015). 20 Inter-American Court of Human Rights. Case of Artavia Murillo Et Al. (“In Vitro Fertilization”) v. Costa Rica, Judgment of November 28, 2012. (Preliminary objections, merits, reparations and costs) accessed 10 November 2019.

191

Made with FlippingBook Learn more on our blog