POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

stále větší hrozbu. V neposlední řadě sehrála roli předchozí zničující bitva, která obě strany finančně i vojensky vyčerpala. Nesmíme opomenout ani důvody hospodářské. Obyvatelstvo Chetitské říše trpělo v tu dobu nedostatkem obilí, a tak rostla potřeba dovážet obilí ze zahraničí. Stal-li by se Egypt spojencem Chetitů, mohlo se dovážet obilí z této obilnice starověkého světa. K tomu také po uzavření smlouvy došlo (jak dokládá korespondence a zřejmě i sila na uchovávání velkého množství obilí, objevená nedávno poblíž tehdejšího hlavního města Chetitské říše Chattušaš, jejichž objem by nemohla pokrýt domácí produkce). 17 Co se týká faraona, i ten byl na uzavření míru zainteresován ekonomickými důvody, potřeboval finance (i lidské zdroje) na stavbu měst a chrámů (viz dále), a tak nebyly v jeho zájmu další vojenské výdaje (a ztráty na životech). Také svou pozornost soustředil na rozvoj obchodu a na těžbu nerostného bohatství své rozlehlé říše, např. v Egyptem ovládané Nubii byly zlaté doly. 18 Mír a stabilita byly předpokladem prosperity. 3. Proces uzavření smlouvy Návrh smlouvy byl připraven v hlavnímměstě Chetiské říše – v Chattušaš. 19 „Expertní jednání“ starověkých „diplomatů a právníků“ se protáhla (v té době totiž docházelo k dal- ším dílčím konfliktům na společných hranicích, k hrozbám a obviňování z obou stran, a tak dosáhnout dohody nebylo jednoduché). Když konečně došlo ke shodě na textu, byl text vyhotoven v akkadštině (tehdejší lingua franca blízkovýchodní oblasti, stejně jako je dnes pro celý svět angličtina, předtím francouzština a předtím latina, akkadština byla tedy jazykem tehdejší diplomacie). Jinak Chetité měli jako svůj jazyk v té době novo- chetitštinu. Jazyk Chetitů patří do skupiny indoevropských jazyků, na rozdíl od akk- adštiny, která je semitským jazykem. Chetitštinu rozluštil náš klínopisec a orientalista Bedřich Hrozný. Text smlouvy byl vyryt na stříbrnou tabulku, ta byla roku 1259 př. Kr. předána Ramessovi II. k veřejnému přečtení (které plnilo funkci jako dnes vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv, dříve ve Sbírce zákonů) a k uložení před nejdůležitějšími bohy (čili jako dnes v archivu). Toto chetitské vyhotovení smlouvy v akkadštině s překladem do egyptštiny bylo uloženo u paty sochy slunečního boha v Héliopoli (město se egyptsky nazývalo Jonev nebo Iunu, Héliopolis je řecké označení tohoto města, dnes se na jeho území nachází káhirské předměstí). 20 Text byl vytesán v egyptském jazyce hieroglyfy také 17 Trevor Bryce, ‘The „Eternal Treaty“ from the Hittite Perspective’ accessed 7 November 2019, p. 6. 18 Margaret Oliphantová, Atlas starověkého světa: Po stopách významných civilizací dávných dob (Gemini 1993), p. 56. 19 Michael Schefzik, ‚Der Staatsvertrag zwischen Ramses II. und Hattušili III. – Der Älteste Friedensvertrag der Welt‘, in Harald Meller and Michael Schevzik (eds), Krieg: Eine archäologische Spurensuche (Theiss 2015), p. 239. 20 Staroegyptské město Jonev (koptské a biblické On) – viz John Baines and Jaromír Málek, Svět starého Egypta (Knižní klub 1996), str. 173.

21