POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

doporučeními a rozhodnutími RB a požadoval vypracování záruk, že RB bude plnit své úkoly v souladu s právem a spravedlností. Delegace VB zase uváděla, že belgic- ký návrh dodatku by vedl k vtažení MSD do politických a nikoli právních otázek. 8 Ve prospěch belgického návrhu se vyslovila Kolumbie. Belgie tento návrh stáhla poté, co se jí dostalo ujištění, že doporučení RB nebudou mít obligatorní účinek. V květ- nu 1945 Belgie předložila „Komisi pro právní problémy“ návrh na určení „interpre- tativního orgánu“ pro některé části Charty. V diskusi se objevily návrhy, aby takovým orgánem bylo „Valné shromáždění“, „společná konference“, „výběr expertů ad hoc“ a také MSD. Komise nakonec tento návrh odmítla s tím, že není třeba, aby Charta obsahovala ustanovení o interpretaci pravomocí RB a dalších orgánů. Na konferen- ci se naopak prosadilo stanovisko, že orgány OSN mají možnost požádat ve sporné věci o posudek Soud nebo vytvořit ad hoc výbory či k nalezení řešení využít zvláštní konferenci. 9 Závěry vyplývající z travaux préparatoires“ jsou silným podpůrným argu- mentem proti přezkumu rozhodnutí a doporučení RB soudními orgány, včetně MSD. Někteří autoři přesto dokazuji, že „částečná revize“ nebo přezkum jsou stále možné. Podle jednoho názoru z travaux préparatoires nevyplývá, že byla odmítnuta myšlenka soudní revize aktů RB per se, neboť šlo pouze o odmítnutí „procedury“ 10 . Podle jiného autora z travaux préparatoires Charty nelze vyvodit, že jsou vyloučeny všechny formy soudního přezkumu, neboť soud má právo ignorovat „obecně neakceptovatelnou in- terpretaci“ Charty jiným orgánem. 11 Byl vysloven i názor, že popření autority MSD pro přezkum rozhodnutí ještě neznamená odmítnutí pravomoci MSD „interpretovat“ Chartu. Podle dalšího názoru může MSD jaksi druhořadě nebo dodatečně určit pří- slušnou jurisdikci jednotlivých orgánů OSN. 12 Objevilo se i stanovisko, podle něhož termín „hlavní soudní orgán OSN“ může pro MSD implikovat právo zkoumat plat- nost aktů jiných orgánů OSN, pokud s tím bude „většina států souhlasit“. 13 3. Úloha Rady bezpečnosti OSN podle kapitoly VI a VII Charty Charta v čl. 24(2) stanoví, že RB při výkonu svých úkolů postupuje „podle cílů a zá- sad Organizace spojených národů“, které jsou vymezeny v kapitole I, v článcích 1 a 2 i samotné preambuli. Zvláštní pravomoci RB pak stanoví kapitoly VI, VII, VIII a XII. 8 Doc. 2, G/7 (k) (1), 3 U.N.C.I.O. Docs. 335, 336, 1945; Doc. 433, III(2)15, 12 U.N.C.I.O. Docs 47, 48, 1945. K tomuto problému viz podrobněji WATSON, G. Constitutionalism, Judicial Review 1993, s 16; ROBERTS, K. op. cit. 4, s. 290; KELSEN, H. The Law of the United Nations; A Critical Analysis of Its Fundamental Problems, F. A. Praeger, New York 1950, s. 446-7. 9 K diskusi viz Doc. 664, IV/2/33, 13 U.N.C.I.O. 1945, Doc. 633; Doc. 933, IV/2/42(2): 13 U.N.C.I.O. 1945, Docs. 709, 710; Doc. 843, IV/2/37, 13 U.N.C.I.O. 1945, Docs. 645; Viz též ROBERTS, K. op. cit. 4, s 292; WATSON, G. R. op. cit. 7, s. 8-13. 10 ROBERTS, K. op. cit. 4, s. 292. 11 WATSON, G. op. cit. 8, s 14. 12 GRAEFRATH, B. Leave to the Court What Belongs to the Court: The Libyan Case, 4 EJIL 1993, s. 184, 201. 13 WATSON, G. op. cit. 8, s. 1.

76

Made with FlippingBook Learn more on our blog