POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

přezkoumatelná. 30 Zároveň však uvedl, že OSN jako „asociace suverénních států“ ne- podléhá žádnému vyššímu tribunálu, který by byl oprávněn revidovat její akty. OSN sama má právo tyto akty měnit nebo potvrzovat. V této způsobilosti spatřuje možný důvod, proč Charta nemá žádné ustanovení o revizním (supervisory) orgánu, který by mohl rozhodnout o legalitě nebo souladu těchto aktů s Chartou. 31 Podobně soudce G. Morelli ve svém „votum separatum“ konstatoval, že „je výlučným právem Soudu, aby v procesu svého uvažování rozhodl, jaké problémy je třeba řešit pro zodpovězení otázky mu předložené“ (v žádosti o posudek – pozn.). 32 Otázka možného přezkumu rozhodnutí RB se stala zvlášť aktuální v souvislosti s kauzou „Lockerbie“. Šlo o případ, kdy dva příslušníci libyjské tajné služby způso- bili dne 21. prosince 1988 výbuch na palubě letadla „Pan Am flight 103“, který měl za následek smrt 258 cestujících a nejméně 15 osob na zemi. Stalo se tak při přeletu městečka Lockerbie ve Skotsku. Následně USA a VB požádaly o extradici pachate- lů, což Libye odmítla mj. i se zdůvodněním, že nevydává své občany. V lednu 1992 RB přijala rez. 731, vyzývající Libyi, aby poskytla úplnou a efektivní odpověď (full and effective response) na žádost USA a VB o vydání libyjských občanů k trestnímu stíhání. V březnu 1992 podala Libye k MSD žalobu na USA a VB požadující, aby MSD prohlásil, že USA a VB porušily žádostí o vydání své závazky podle Montrealské dohody z r. 1971, zatímco Libye své závazky podle této dohody plnila. Libye zároveň podle čl. 41 Statutu MSD požádala soud, aby určil předběžné opatření, které by USA a VB zabránilo donutit Libyi k vydání dvou mužů jakékoli jurisdikci mimo Libyi nebo jinak prejudikovala práva požadovaná Libyí. Po ústním projednání žaloby před MSD, ještě před vynesením rozsudku, RB podle kapitoly VII Charty přijala rez. 748, která ukládala Libyi mandatorní sankce pro případ, že Libye nevydá k trestnímu stíhání ony dva muže obviněné z výbuchu na palubě letadla. MSD dne 14. dubna 1992 odmítl libyjskou žádost o vydání prozatímních opatření. S odvoláním na čl. 25 Charty OSN ve svém rozhodnutí zdůraznil, že členové OSN mají povinnost přijmout a splnit roz- hodnutí RB podle Charty. Zároveň konstatoval, že závazky uložené rez. 748 a vyplý- vající z čl. 103 Charty mají přednost před všemi závazky, vyplývajícími z Montrealské úmluvy. 33 30 Srov.: It cannot be maintained that the resolution of any organ of the United Nations are not subject to review: that would amount to declaring the pointlessness of the Charter or its absolute subordination to the judgment-always fallible–of the organs; Ibid, s. 288 (bod 5). 31 Tamtéž. 32 Srov.: “It is exclusively for the Court to decide, in the process of its reasoning, what are the questions which have to be solved in order to answer the question submitted to it”; ibid. s. 217. 33 ICJ Reports 1992, Questions of Interpretations and Applications of the 1971 Montreal Conventions arising form the Aerial Incident at Lockerbie, Libyan Arab Jamahiriya v United States, Provisional Measures, s. 3, 114; ICJ Reports 1992, Questions of Interpretation and Applicaton of the 1971 Montreal Convention Arising from Aerial Incident at Lockerbie, Libyan Arab Jamahiriya v. United Kingdom, Provisional Measures, s. 114.

81