ŠAVŠ Studie 2020

lem konstatování existence dohody v projednávané věci nesledovala na rozdíl od věci… Volkswagen v. Komise …, úvahy omezující se na to, že souhlas koncesionářů je prokázán jejich pouhou účastí v distribuční síti.“ 54 V následném přezkumu rozhodnutí EK ze strany Tribunálu šlo tedy v daném bodě o to, zda lze konkludentní souhlas distributora s proti-soutěžní politikou doda- vatele dovodit ze skutečnosti, že distributoři nadále zadávali objednávky na motorová vozidla v rámci existujícího systému. EK se podařilo doložit, že automobilka uváděla v oběžnících adresovaných distributorům, „že výslovné nezpochybnění těchto oběžníků znamená přistoupení“. To bylo možné považovat za nabídku, která byla přijata tím, že se distributoři bez jasného protestu pokračovali v odběru aut za daných podmínek. 55 Tento argument se dle Tribunálu nepodařilo žalující automobilce i přes poukazy na růz- né detaily vztahu, i drobná vyjádření vzdoru a neposlušnosti jednotlivých distributorů, zpochybnit. 56 Tribunál tak vyslal jistou zprávu distributorům, kteří nejsou spokojeni s výzva- mi, instrukcemi či dokonce nátlakem dodavatele: Je třeba se nahlas bránit, je třeba se viditelným způsobem nepodřizovat, zkrátka jít do konfliktu s dodavatelem, nechcete-li být součástí kartelu. Pro dovození konkludentního souhlasu s výzvami dodavatele totiž není nutné, aby skutečně souhlasili, stačí, že se neprokáže, že dostatečně silně nesou- hlasili (v ideálním případě by se dokonce měli obrátit na orgány ochrany hospodářské soutěže). 57 Platí to zejména tam, kde dodavatel potřebuje k naplnění svého soutěžního záměru součinnost svých distributorů. A to jsou spíše případy bonusů za to, že budou prodávat na vlastním teritoriu a ne mimo něj, než případy, kdy jim jednostranně omezí počty dodávaných aut, aniž by o tom s nimi diskutoval. V tom spočívá mj. rozdíl mezi případy Bayer a Peugeot Nederland a v podstatě i rozdílné posouzení obou praktik (ome- zení dodávek v. bonusy za domácí prodej) v případu Opel Nederland. EK dala těmto závěrům v již vícekrát citovaném Sdělení-Pokynech k vertikálním dohodám z roku 2010 následující výklad. 58 Pokud neexistuje žádná dohoda výslovně vyjadřující shodu vůle distributora s pokyny dodavatele, EK musí souhlas distributora dokázat, a to jedním ze svou způsobů (případně kombinací obou). Buď dokáže souhlas dovodit z pravomocí svěřených stranám v obecné dohodě uzavřené předem, tj. zaklá- dající jejich vztah. Zejména půjde o ustanovení dohody opravňující jednu stranu k jed- nostrannému postupu zavazujícímu i druhou stranu. Anebo musí EK prokázat konklu- 54 Rozhodnutí Tribunálu T - 450/05 Automobiles Peugeot SA a Peugeot Nederland NV proti Komisi Evropských společenství z 9. 11. 2009 ECLI:EU:T:2009:262, odst. 176. 55 Ibid., odst. 179. Bylo též prokázáno, že distributoři věděli o systému monitoringu jejich chování, systémů sankcí jako následku nepodřízení se a že o věci diskutovali v rámci národní asociace distributorů, což dále potvrzovalo závěry Komise. Srov. komentář k případu in Eeckhout, P., Tridimas, T. (eds.) Yearbook of European Law 2010, OUP 2010, s. 422. 56 Srov. též European Commission, Antitrust: Commission welcomes Court of First Instance judgment on parallel exports of Peugeot car. MEMO/09/328 Brussels 9. 11. 2009. 57 Soudy EU potvrzená praxe nebere v tomto případě ohled na závislé ekonomické postavení distributora. Podnik je v soutěži samostatný proto, že se samostatně rozhoduje, a to i o případném nahlášení proti- soutěžního jednání. Srov. Gavalda, C., Parleani, G., Lecourt, B. Droit des affaires de l’Union européenne. 8e édition. Lexis Nexis 2019, s. 396. 58 Sdělení Komise – Pokyny k vertikálním omezením SEK(2010) 411 z 10. 5. 2010, odst. 25.

127