ŠAVŠ Studie 2020

systém distribuce nových vozů tato čistě kvalitativní kritéria beze zbytku naplní, v praxi často dochází k prolínání prvků kvalitativní a kvantitativní selekce distributorů, nebo k převaze kvantitativních kritérií formování distribuční sítě. V takovém případě je souladu s pravidly ochrany hospodářské soutěže dosaženo pouze za podmínek specifikovaných ve výše citovaných nařízeních a Sděleních-Pokynech EK. Starší nařízení EK o blokové výjimce pro automobilový sektor omezovalo možnost budovat kvantitativně selektovaný distribuční systém nových automobilů 40% podí- lem automobilky na relevantním trhu. Stávající (obecné) nařízení o blokové výjimce pro vertikální dohody stanoví jednotnou výši tržního podílu (dodavatele i distributora) na 30%. EK tomu však ve Sdělení-Pokynech pro automobilový sektor z roku 2010, dodává, že „Pokud jde o zvláštnosti distribuce motorových vozidel, kvantitativní selek- tivní distribuce bude zpravidla splňovat podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy (tj. výjimky ze zákazu kartelových dohod – pozn. aut .), pokud podíly stran na trhu nepřevyšují 40%.“ 62 Jisté „velkorysé pochopení“ EK pro sektor distribuce motorových vozidel tak přežilo změnu nařízení a umožňuje smíšenou a kvantitativní selekci distri- butorů i automobilkám s relativně velmi vysokým podílem na trhu (samozřejmě při současné absenci proti-soutěžních omezení v obsahu dealerské smlouvy, které nařízení EK o blokové výjimce a doprovodné Sdělení-Pokyny specifikují). Tento tradiční judikaturou a mnoha dokumenty EK potvrzený přístup, však mu- sel i po roce 2010, doplnit Soudní dvůr EU. Zatímco je zřejmé, že při kvalitativním výběru musí automobilka dopředu oznámit kvalitativní požadavky na distributora, kte- ré musí být (jak bylo uvedeno výše) rovné, nediskriminační a přiměřené, otázka, zda je i výrobce aut budující kvantitativní systém selektivní distribuce vázán v nějaké míře stej- nými požadavky, si vyžádala judiciální vyjasnění. Dodavatel, Jaguar Land Rover France (JLR), se rozhodl uzavřít ve Francii 72 dealerských dohod opravňujících prodej vozů jeho značek na 109 místech. 63 Jeden z bývalých dealerů JLR, Auto 24 SARL , který při re- organizaci v roce 2004 ze sítě vypadl, se bránil žalobou s tím, že rozhodnutí automobil- ky ohledně počtu smluvních partnerů nemělo objektivní základ, neboť stanovení počtu by mělo vždy vycházet z ekonomické racionality maximalizující blahobyt spotřebitele. Je-li distribučních míst z důvodu známých jen automobilce právě 109, může se stát, že spotřebitelé nespokojení s distributorem značky ve svém regionu budou muset cestovat desítky kilometrů za jiným účastníkem distribuční sítě. Automobilka JLR se naopak bránila, že při aplikaci takových požadavků by rozlišení na kvantitativní a kvalitativní selektivní distribuci ztrácelo opodstatnění, protože požadavky by byly v obou případech podobné, a ani dodavatel s nižším než 40% podílem by se nemohl rozhodnout, že již nechce spolupracovat s dalším distributorem. 64 a 21; ve věci 107/82 AEG , Sb. rozh. 1983, s. 3151, odst. 35 a rozsudek Tribunálu ve věci T-19/91 Vichy v. Komise , Sb. rozh. 1992, s. II 415, odst. 65. 62 Sdělení Komise – Doplňkové pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla (2010/C 138/05) z 28. 5. 2010, bod 56. 63 Rozsudek Soudního dvora ve věci C-158/ 11 Auto 24 SARL v. Jaguar Land Rover France SAS z 14. 6. 2012 ECLI:EU:C:2012:351. 64 Stanoviska stran před francouzskými soudy viz Rego, A. R. ECJ grapples with motor-vehicle distribution rules. 11. 1. 2012. Dostupné z: https://www.bertin-urion.com/images/JAGUAR_LAND_ROVER_FR_ dvt_la_%20CJUE-1.pdf

129