ŠAVŠ Studie 2020

základní úvahu nad strategií ochrany duševního vlastnictví, která by měla být zvažována v okamžiku, kdy se s otázkou nakládání s designem setkáme. 6.1 Pojem designu v právu Design nejen není českou právní úpravou definován, ale ani přímo jako pojem jmenován. Zahraniční právní systémy 78 a také právo EU však již pojem design užívají, byť je v české jazykové mutaci nařízení a směrnic EU zaměněn za pojem průmyslo- vý vzor. Pojetí designu jakožto jazykového ekvivalentu pojmu průmyslový vzor je však v některých situacích zbytečně zavádějící, jelikož ochuzuje právní jazyk o pojem nad- řazený pojmu průmyslový vzor. V případě, kdy je design nadmnožinou průmyslového vzoru, který bude více diskutován dále, rozrůstají se možnosti ochrany designu také o právo autorské či obrazovou nebo prostorovou ochrannou známku, aniž by veřejnost sváděly k závěru, že jsou snad vzájemně exkluzivní a vyhýbáme se tak zbytečnému ma- tení jazyka. 6.2 Design jakožto průmyslový vzor Jak již bylo několikrát zmíněno výše, pojem designu a průmyslového vzoru jsou si více než blízké, ba někdy takřka splývají. Ochrana prostřednictvím zápisu průmyslového vzoru je proto bezesporu nejobvyklejším a s ohledem na technický rozměr automobilo- vého designu také nejspolehlivějším přístupem. Průmyslový vzor spadající pod výsledky technické tvůrčí činnosti tedy ze své pod- staty nijak v šíři a dostupnosti ochrany neomezuje skutečnost, že je užit průmyslově, tedy opakovaně užíván na masově produkovaných výrobcích, což je v některých přípa- dech limitem pro ochranu autorskoprávní, jak bude diskutováno dále. Definice průmyslového vzoru, kterou nacházíme v českém právu, zní následov- ně „ průmyslovým vzorem [se rozumí] vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejmé- na ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. “ 79 Zjednodušit ji tedy můžeme tak, že průmyslovým vzorem je vnější vzhled výrobku. Podmínky pro ochranu lze poté rozdělit na pozitivní, tedy ty definiční znaky, které průmyslový vzor musí mít, aby byl způsobilý, těmi jsou novost a individu- ální povaha 80 , a negativní, které naopak průmyslový vzor mít nesmí. Podmínce novosti lze dostát v případě, kdy přede dnem podání naší přihlášky nebylo třetí osobou dosaženo shodného nebo v podstatě shodného průmyslového vzo- ru, který by byl zpřístupněn veřejnosti, ať již zápisem do rejstříku či jeho obchodním užíváním. Na překážku novosti však není jeho zpřístupnění veřejnosti v době dvanácti 78 Pozn. Příkladně ve slovenském právu je užíván pojem „dizajn“, jakožto ekvivalent českého „průmyslového vzoru“. Viz zák. č. 444/2002 Z. z., o dizajnoch v platném znění. 79 Viz § 2 zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů ve znění pozdějších předpisů. Podrobněji viz VOJČÍK, Peter. Špecifické aspekty právnej ochrany duševného vlastníctva v Slovenskej republike In BENEŠ, Marek, Karel ČADA, Zuzana de KORVER, Ladislav JAKL a Peter VOJČÍK. Práva k duševnímu vlastnictví a jejich uplatňování. Praha: Metropolitan University Prague Press, 2016. 80 Pozn. V některých zahraničních systémech se setkáváme s obsahově ve vztahu k průmyslovým vzorům blízkým pojmem originalita. Výklad těchto pojmů je v obecné rovině harmonizován dle čl. 25 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševního vlastnictví (TRIPS)

153