ŠAVŠ Studie 2020

natolik, že se blíží ve vnímání a hodnocení daného konkrétního designu osobě informo- vaného uživatele a individuální povaha sama již poskytuje rozlišovací způsobilost, a tedy zápisnou schopnost ochranné známky. Obr. 6.4: Příklad prostorové automotive ochranné známky

Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví (2020). Obdobně, jak bylo již diskutováno u průmyslových vzorů, nabízí se i v případě ochranných známek tři cesty k jejich zápisu. Národní, regionální či mezinárodní dle Madridské dohody a protokolu. Zde je však daleko více než u průmyslových vzorů třeba hodnotit zápisné podmínky ke každému teritoriu zvlášť. U průmyslového vzoru je hlavním kritériem novost 98 , jehož naplnění lze poměrně snadno zjistit důkladnou rešerší relevantních dokumentů. U ochranných známek však může být situace významně kom- plikovanější zejména v případě, kdy je nebytné prokázat nabytí rozlišovací způsobilosti. Pokud tedy design dlouhodobě a intenzivně užíváme například v Evropě, nelze přímo dovozovat, že je stejně důvěrně známý také na trhu ve Spojených státech, byť by i tam byl výrobek nesoucí označení v podobě designu nabízen. Naopak je zde namístě upozornit i na neformální ochranu práv na označení, a to v kontextu evropského kontinentálního práva obvykle v podobě ochrany před neka- 98 Pozn. na rozdíl od ochrany vynálezů, se u průmyslových vzorů často hodnotí novost národní či regionální. Viz §5 odst. 1 zák. č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů ve znění pozdějších předpisů.

158