ŠAVŠ Studie 2021 (5)

2013). Na základě výše uvedeného pak můžeme z hlediska prostředí, se kterým interagují asistenční systémy, klasifikovat na systémy určené pro (Jones, 2001, Jose, 2015): • sledování a řízení dopravní situace, • sledování a řízení stavu vozidla,

• sledování stavu řidiče, • komunikaci s řidičem, • řízení vozidla (ve smyslu řízení všech příslušných systémů vozidla).

Asistenční systémy však můžeme klasifikovat pomocí řady hledisek, např. v ta- bulce 6.1 je uvedena klasifikace dle Neunziga (2004) třídění asistenčních systémů podle funkce a vlivu na řízení. Tab. 6.1: Roztřídění asistenčních systémů řidiče motorového vozidla Úroveň navigace Úroveň vedení vozidla Úroveň stabilizace Informace a výstrahy navigační systém asistence při změně jízdního pruhu Závazné pokyny rozeznávání dopravních značek Zásahy do řízení řízení dynamiky vozidla Převzetí řízení automatické zabránění kolizi Zdroj: Neunzig, 2004 Provádění těchto heterogenních funkcí asistenčních systémů a dalších regulačních úloh vyžaduje vyspělé systémy, řídicí přístroje a komponenty, které rychle a spolehlivě fungují a jsou v dílčí vzájemné interakci prostřednictvím centrální elektronické jed- notky (Yoshida, 2004). Na obrázku 6.4 je schematické znázornění působení centrální elektronické řídicí jednotky (ECU = Elektronik Control Unit) osobního automobilu Škoda Fabia.

225