ŠAVŠ Studie 2021 (5)

zmenšit rychlost (brzděním) a zmenšit tak energii nárazu a následně se aktivují pasivní prvky, které se snaží minimalizovat následky kolize (např. dotažení bezpečnostních pásů, aktivace příslušných airbagů apod.). Protikolizní zařízení má schopnost vykonávat rovněž funkci černé skříňky, tzn. za- znamenávat významné a podstatné veličiny před nárazem, a pokud je v činnosti i po ko- lizi, lokalizovat místo kolize a automaticky přivolat pomoc. Ukazuje se, přestože to není zatím statisticky podloženo, že mnoho nehod automobilů, které byly vybaveny těmito systémy, nekončilo tragicky jen díky systému ACC a jeho predikci kolize a včasné akti- vaci bezpečnostních prvků. Obr. 6.10: Propojení systému ACC s ostatními řídicími jednotkami v automobilu

Zdroj: Vysoký, 2005 Dále je systém ACC velmi efektivní i při jízdě v kolonách a hustém městském provozu (tzn. při malých rychlostech) k eliminaci drobných kolizí z důvodu dlouhodo- bého neudržení zvýšené pozornosti řidiče. Tento režim systému ACC, kdy udržuje velmi malé rychlosti (řádově kilometry za hodinu) s přesným zastavením (jednotky metrů) je označován jako režim spot and go. 6.4.3 Závěry k asistenčním systémům Uvedený výčet asistenčních systémů zdaleka není úplný. Pominuty byly např. otázky komunikace s řidičem, otázky navigace atd., které patří spíše do dopravní tele- matiky. Velmi zajímavou je i sběrnice CAN, která propojuje jednotlivé řídicí jednotky. (Zanella, 2014) Je třeba také upozornit, že situace v klasifikaci asistenčních systémů je zatím po- někud nepřehledná. Terminologie není ustálená a různí výrobci označují stejný systém různými názvy a naopak. Bylo by třeba se zabývat i tím, jak tyto systémy fungují a jaké problémy se při jejich návrhu vyskytují z hlediska regulační techniky.

232