SLP 10 (2016)

s rozhodnutím ESLP ve věci Hirsi Jamaa a další v Itálie, 14 kdy se ESLP zabýval výše zmíněným námořním zábranným programem mezi Itálií a Libyí a označil tuto praxi jako rozpornou s principem non-refoulement implicitně zakotveným v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, se operace na moři soustředí především na oblast pátrání a záchrany místo systematických „push-back“ operací. 15 Další část tohoto textu se tedy věnuje úpravě operací pátrání a záchrany (dále také jako „ search and rescue “ nebo „SAR“). ͸. Jaká je mezinárodně-právní úprava systému pátrání a záchrany, neboli search and rescue ? Převaděči používají různé techniky, jak migranty dostat do Evropy, jako je ukrývání černých pasažérů na nákladních lodích nebo převážení migrantů na starých, přeplně- ných či malých lodích, které jsou řízeny samotnými migranty a které se vůbec nehodí na daleké cesty (většinou se jedná o rybářské lodě). 16 Proto se v případech migrace na moři často setkáváme s tím, že se lodě převážející migranty/uprchlíky dostanou do situace, kdy potřebují pomoc. Lodě se dostávají do nesnází, ať pro nevyhovující technický stav již v době vyplutí, pro poruchu či v některých případech také úmyslně a osoby nacházející se na moři je třeba zachránit. Co vede posádky lodí k tomu, aby se úmyslně přivedly do stavu nouze? Lze uvažovat, že cílem je aktivace ochrany pomocí non-refoulement . Osoby z potápějící se lodě je nutné zachránit a odvézt je do bez- pečného místa. Stát, který provádí záchrannou operaci, je povinen respektovat zákaz navracení jak při jejím samotném průběhu, tak při hledání bezpečného místa, kde zachráněné osoby vylodí. Zachráněné osoby pak v místě vylodění dosáhnou v mnoha případech na ochranu pomocí non-refoulement a tato ochrana pro ně může být moti- vací, proč na moři riskovat. V roce 2014 se drtivá většina operací hraniční kontroly ve střední části Středozemního moře proměnila v search and rescue operace. 17 Je nutné dodat, že v případech search and rescue operací se nerozlišuje, zda se jedná o uprchlíky (ve smyslu definice uprchlíka dle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951) nebo např. o migranty, kteří se na cestu ze své vlasti vydali z ekonomických důvodů, rozhodující je pouze a jen, že se tyto osoby nacházejí v nebezpečí a tato situace aktivuje povinnost poskytnout po- moc. Jaké jsou povinnosti vůči osobám v nouzi na moři? Odpověď hledejme v Úmluvě o mořském právu, 18 která ve svém čl. 98 stanoví povinnost poskytnout pomoc: 14 Rozsudek ESLP (velký senát), Hirsi Jamaa a ostatní v Itálie , stížnost č. 27765/09, rozsudek z 23. úno- ra 2012. K rozsudku dále detailně V. Honusková v první kapitole této publikace. 15 K tomu srov. KATSIAFICAS, C. Search and Rescue Operations in the Mediterranean. The Role of FRONTEX Plus. Bridging Europe. EU Migration Policy Working Paper. 2014, 13, s. 4. 16 FILIPPO, M.: Irregular migration across the Mediterranean Sea: problematic issues concerning the international rules on safeguard of life at sea. In: Paix et Sécurité Internationales, 2013, 1. 17 FRONTEX: Central Mediterranean Route. Op. cit. 18 Stranou této úmluvy je i Evropská unie (na rozdíl od níže rozebraných Úmluv SOLAS a SAR).

35