Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

b) zakrytí hlavy – nasazení černého nebo modře zabarveného pytle na hla- vy zadržených s tím, že alespoň zpočátku tyto pytle zůstaly nasazeny po celou dobu s výjimkou výslechu, c) působení hluku – v průběhu výslechu byli zadržení odváděni do míst- nosti, ve které byli podrobeni působení trvalého silného a syčivého hluku, d) zbavení spánku – v průběhu výslechu byli zadržení omezováni ve spánku, e) odpírání potravy a nápojů – zadržení byli vystaveni hladu a žízni během svého pobytu ve středisku a při výsleších (…) Mnohem více podezřelých bylo internováno nebo zadrženo z důvodu vý- slechu v následujících měsících. Z těchto osob další dvě (takže celkový počet byl 14) byly podrobeny uvedeným pěti technikám. Stížnosti přijaté ve věci se týkaly většinou toho, že politika zadržování a internace byla porušením čl. 5 a 6 a že osoby internované nebo zadržené byly podrobeny špatnému zachá- zení, které vytvořilo „administrativní praxi“ porušující čl. 3. Toto špatné za- cházení bylo údajně realizováno v neidentifikovatelných střediscích výslechu, kde bylo použito pět technik a v jiných, identifikovaných střediscích výslechu (např. Palace Barracks), kde bylo uplatňováno ještě v horších formách. Dne 16. 11. 1971 britský ministr vnitra oznámil, že… byl ustanoven výbor za předsednictví lorda Parkera, který měl zvážit „zda, a pokud ano, v jakých směrech postupy běžně používané pro výslechy osob podezřelých z te- rorizmu a pro jejich zadržování v době výslechu vyžadovaly novelizaci“. Parkerova zpráva výslovně zakázala použití těchto technik (tyto metody jsou podle vnitrostátního práva nelegální), ať už jednotlivě nebo v kombinaci. Řízení před Evropskou komisí pro lidská práva Na podporu svých obvinění Irská vláda předložila důkazy vztahující se k 228 osobám. Mezi Komisí a stranami bylo dohodnuto, že z tohoto množství důkazů se Komise soustředí na 16 „demonstrativních přípa- dů“ vybraných Irskem. Komisi byly předloženy ústní i písemné důkazy

o těchto případech a obdržela lékařské zprávy. 147. Ve své správě Komise vyjádřila názor:

a) jednomyslně, že kombinované použití pěti technik ve zkoumaných případech bylo praxí nehumánního zacházení a mučení, porušující ustanovení čl. 3,

172