Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

b) jednomyslně, že se porušování čl. 3 dálo nelidským a ve dvou přípa- dech ponižujícím zacházením. Řízení před Evropským soudem pro lidská práva 158. (…) Irská vláda uvedla (…), že požadovala na Soudu, aby roz- hodl, že v Severním Irsku od r. 1971 do r. 1974 byla prováděna praxe porušující ustanovení čl. 3, a aby specifikoval, bude-li to třeba, kdy tyto praxe byly realizovány. 159. Praxe neslučitelná s Úmluvou spočívá v nahromadění totožných nebo analogických poškození, která jsou dostatečně početná a navzájem spojená, takže nejde pouze o izolované události nebo výjimky, ale o sys- tém. Praxe sama o sobě, odděleně od takovýchto poškození, nezakládá porušení Úmluvy. Je nepředstavitelné, aby si vyšší orgány státu nebyly vědomy, nebo měly právo nebýt si vědomy existence takové praxe. Mimo to jsou podle Úmluvy takové orgány zodpovědné za chování svých podřízených. Je jejich povinností uplatnit svou vůli vůči těmto podřízeným a nemohou se vymlouvat za to, že nejsou schopné zajistit, aby byla respektována. 160. Při zjišťování, zda v Severním Irsku byly provozovány praktiky odporující čl. 3, Soud nespoléhá na to, že důkazní břemeno nese jedna či druhá ze dvou vlád. V případech jemu postoupených Soud zkoumá veš- kerý materiál, ať už je získán od Komise, stran sporu nebo z jiných zdrojů. 162. Jak Komise zdůraznila, špatné zacházení musí dosáhnout určité- ho stupně závažnosti, aby mohlo spadat pod ustanovení čl. 3. Hodnocení tohoto minima, jak je to již v povaze věci, je relativní. Závisí především na všech okolnostech případu, jako je délka špatného zacházení, jeho fyzické nebo psychické účinky a, v některých případech, pohlaví, věk a zdravotní stav oběti atd. 166. I když v žádném oficiálním dokumentu nebylo expressis verbis potvrzeno použití těchto pěti technik, byly vyučovány v anglickém ško- lícím středisku výzvědných služeb na semináři v dubnu 1971. Podle toho potom probíhala vlastní praxe. 167. Pět technik bylo používáno v kombinaci s různě dlouhými pře- rušeními. Působily, když ne tělesné poškození, pak minimálně intenziv- ní fyzické a duševní utrpení osobám, které jim byly podrobeny, a také

173