Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

vanému případu opírala vláda SRN o znění čl. 48 bod b) Úmluvy, jež umožňuje státu, jehož příslušník se považuje za poškozeného, předložit případ Soudu. Na základě předběžného opatření Soudu nedošlo k vydá- ní žadatele do doby, než bude vynesen rozsudek, ve kterém: 1. Soud zaujal jednomyslné stanovisko, že v případě rozhodnutí brit- ských úřadů o vydaní a v případě provedení tohoto rozhodnutí dojde k porušení čl. 3 Úmluvy. 2. Jednomyslně zamítl žadatelovu stížnost z titulu porušení čl. 6 § 1 ods. 1 a 3 písm. c) a d) a čl. 13. V souvislosti s porušením čl. 3 Soud rozhodl: 82 ( …) „Rozhodnutí smluvního státu vydat uprchlého může napl- nit skutkovou podstatu čl. 3, a proto zakládá odpovědnost smluvního státu podle Úmluvy tam, kde existují důvody podstatné pro vytvoření domněnky, že dotyčná osoba, bude-li vydána, se nepochybně vystavuje reálnému nebezpečí, že bude podrobena mučení, nelidskému či ponižu- jícímu zacházení nebo trestu v zemi, která vydání požaduje (…).“ Vzhledem ke známým skutečnostem, dospěl Soud k názoru, že zde exis- tují podstatné důvody pro oprávněnou domněnku, že bude-li pan Soering navrácen do Virginie, bude se jednoznačně vystavovat nebezpečí vynesení rozsudku trestu smrti a současně dlouhodobému pobytu v cele smrti. Soud poté zkoumal, zda vystavení dlouhodobému působení cely smrti by v případe pana Soeringa naplňovalo zacházení a trest zakázané v čl. 3. Po zvážení všech známých skutečností vynesl následující rozhodnutí: „V podmínkách nutných pro přísné střežení, mezi vynesením a vyko- náním rozsudku trestu smrti, je pocit hluboké tísně u každého vězně nevyhnutelný.“ Otázka porušení čl. 6 Úmluvy 112. a) Žadatel se domníval, že jeho vydání do USA poruší čl. 6 § 3 písm. c. – Soud nevyloučil, že skutková podstata čl. 6 by mohla být naplněna rozhodnutím o vydání za okolností, za kterých by žadatel riskoval utrpení z odepření spravedlivého soudního říze- ní v zemi žádající jeho vydání. Avšak skutečnosti předkládaného

177