Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

tický orgán jako Rada bezpečnosti není způsobilý k zřízení nezávislého a nestranného tribunálu; že existuje vrozená vada ve vytvoření ad hoc tribunálů, aby – poté, co došlo k události – soudily zvláštní typy trest- ných činů, a konečně to, že dát Mezinárodnímu tribunálu přednost před národními soudy je každém případě a samo sobě nevyhnutelně špatné.“ (Decision at Trial, at para. 2.) Tyto argumenty vyvolávají řadu ústavních otázek, které všechny otevírají meze pravomoci Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN a určení, jaké akce či opatření mohou být přijaté podle této kapitoly… Pravomoc Rady bezpečnosti uplatnit Kapitolu VII 28. Článek 39 otevírá Kapitolu VII Charty OSN a určuje podmín- ky použití této kapitoly: „Rada bezpečnosti určí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, a doporučí nebo rozhod- ne, jaká opatření budou učiněna podle článku 41 a 42, aby byl udržen nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost.“ (…) Je zřejmé, že Rada bezpečnosti hraje klíčovou roli a vykonává velmi širokou diskreci podle tohoto článku. Ale to neznamená, že její pravomoci jsou neomezené. 29. (…) Situace ospravedlňující využití pravomocí stanovených v Kapitole VII jsou „ohrožení míru“, „porušení míru“ a „útočný čin“. Zatímco „útočný čin“ je více přizpůsobený pro právní vymezení, „ohro- žení míru“ je více politický koncept. Nicméně určení, zda existuje ta- kové ohrožení, není zcela neomezeným volným uvážením, protože musí zůstat přinejmenším v mezích cílů a zásad Charty. Zřízení Mezinárodního tribunálu jako opatření podle Kapitoly VII 33. Zřízení mezinárodního trestního tribunálu není výslovně zmíně- né mezi donucovacími opatřeními podle Kapitoly VII a zvláště v člán- cích 41 a 42. Samozřejmě zřízení Mezinárodního tribunálu není opat- ření podle čl. 42, protože to jsou opatření vojenské povahy, zahrnující použití ozbrojené síly. Ani nemůže být považováno za „prozatímní opat- ření“ (provisional measure) podle čl. 40. (…) 34. Prima facie, Mezinárodní tribunál dokonale vyhovuje popisu v čl. 41 „opatření nezahrnujících užití ozbrojené síly“. Odvolatel však argumentoval jak před soudním senátem, tak před tímto odvolacím se- nátem, že: „je zřejmé, že zřízení tribunálu pro válečné zločiny nebylo

208