Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

1.4 Východní Grónsko Dánsko v. Norsko Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, ze dne 5. dubna 1933 5 klíčová slova: státní orgány pro mezinárodní styk – význam jednostran- ných prohlášení v mezinárodním právu Skutečnosti tvořící podklad pro rozhodnutí soudu Norsko a Dánsko náležely od 14. století až do roku 1814 ke stejnému krá- lovství. V roce 1814 Dánsko postoupilo Norsko Švédsku, avšak bez Grónska. Dánsko si činilo nárok na svrchovanost nad východním Grónskem z titulu okupace. Argumentovalo rovněž tím, že Norsko jeho svrchovanost nad ostro- vem uznalo v tzv. Ihlenově deklaraci. Dne 14. července 1919 se totiž uskutečnil rozhovor mezi Nilem Clausem Ihlenem, norským ministrem zahraničních věcí, a dánským vyslancem, během kterého dánský vyslanec prohlásil, že Dánsko nebude vznášet ná- mitky proti norskému nároku na Špicberské ostrovy. Dánský vyslanec dále prohlásil, že jeho vláda hodlá vyřešit otázku svrchovanosti nad Východním Grónskem na Pařížské mírové konferenci a počítá s tím, že Norsko nebu- de dánským nárokům klást žádné překážky. O několik dní později, dne 22. července 1919, informoval norský ministr zahraničních věcí v ústním rozhovoru dánského vyslance o tom, že norská vláda nebude činit žádné potíže při řešení této otázky. Norsko ovšem v roce 1931 odmítlo uznat dánskou svrchovanost nad ce- lým ostrovem. Naopak deklarací z července 1931 Norsko oficiálně potvrdi- lo převzetí svrchovanosti nad nekolonizovanou částí Východního Grónska a uvádělo, že toto území má charakter terra nullius. Ve všech ostatních čás- tech byl ostrov Grónsko kolonizován Dánskem a Norsko jeho svrchovanost nezpochybňovalo. Poté, co byl spor předložen Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti, Dánsko argumentovalo tím, že Ihlenova deklarace z července 1919 před- stavuje definitivní a závazné uznání dánské svrchovanosti nad Východním

5 Oficiální citace rozsudku: Legal Status of Eastern Greenland (Denmark v. Norway); P.C.I.J., Series A/B, 53.

22