Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

S 32. (…) Soud dospěl k závěru, že jednáním svého námořnictva v al- bánských vodách dne 22. října 1946 neporušila Velká Británie suvere- nitu Albánie. S 33. Vláda Velké Británie nepopírá, že „Operace Retail“ byla usku- tečněna proti jasně vyjádřené vůli albánské vlády. Uznává, že operace ne- měla souhlas mezinárodních organizací zabývajících se odstraňováním min, nemohla být ospravedlněna výkonem práva na pokojný průjezd a, konečně, že mezinárodní právo v zásadě nedovoluje státům shromáždit velké množství válečných lodí v pobřežních vodách jiného státu a reali- zovat v těchto vodách pátrání po minách. S 35. Soud může na údajné právo intervence pohlížet jen jako na projev silové politiky, která v minulosti vedla k nejzávažnější zneužitím a jako taková nemá, ať už jsou současné nedostatky mezinárodních organizací jakékoli, v mezinárodním právu místo. Intervence je zřejmě ještě méně přijatelná ve specifické podobě, jakou by nabyla zde: neboť, z povahy věci, by zůstala vyhrazena pro nejmocnější státy a mohla by snadno vést k dis- kreditaci výkonu samotné mezinárodní spravedlnosti. V zájmu zajištění dodržování mezinárodního práva, jehož je orgánem, musí Soud prohlásit, že jednání britského námořnictva (v rámci Operation Retail – pozn.) představovalo porušení albánské suverenity. Toto prohlášení je v souladu s žádostí Albánie (…) a představuje samo o sobě náležitou satisfakci. Otázky: 1. Nese stát odpovědnost za všechna protiprávní jednání, k nimž dojde na jeho území? 2. Co se rozumí povinností tzv. náležité péče (due diligence)? Porušila Albánie v daném případě tuto povinnosti a pokud ano, jakým způ- sobem se to stalo? 3. Mají státy právo na pokojný průjezd svých válečných lodí průlivy po- užívanými k mezinárodní plavbě? Pokud ano, za jakých podmínek? 4. Čím podle Soudu porušila Velká Británie suverenitu Albánie?

31