Scripta Juridica 8 - Casebook 4. vyd.

právem zřídit entitu požívající objektivní mezinárodní subjektivitu, (…) spolu se způsobilostí vznést mezinárodní nárok. V této souvislosti soud dospěl k závěru kladného zodpovězení otáz- ky I (a) a (b), ať už žalovaný stát je nebo není členem OSN. S 186. (…). Neexistuje právní norma, která by řešila otázku přednosti při uplatňování nároku v podobných případech. (…) Ačkoli základy obou nároků jsou rozdílné, nevylučuje to mož- nost, že žalovaný stát bude nucen zaplatit přiměřené odškodné v souvis- losti se škodou dvakrát (…) Riziko konkurence nároků mezi OSN a státem, kterého byl agent občanem, může být snížen nebo vyloučen buď zvláštní úmluvou nebo dohodou pro každý konkrétní případ. OSN jako organizace může vznést nárok na odškodnění způsobené škody jejímu agentovi, když je nárok založen na porušení povinnosti ve vztahu k samotné OSN; dodržením tohoto pravidla by se mělo před- cházet konfliktu mezi nárokem OSN a stejným právem, které náleží ná- rodnímu státu, kterého je agent státním příslušníkem. S 187. Soud k přijetí těchto názorů dospěl v otázce I (a) jednomyslně, v otázce I (b) 11 kladnými hlasy proti 4 a v otázce II 10 kladnými hlasy proti 5. Otázky: 1. V jakém rozsahu přiznal Soud mezinárodní subjektivitu mezinárod- ní organizaci? 2. Jakou teorii uplatnil Soud při kompetencích, které jsou dány k dis- pozici mezinárodní organizaci pro výkon jejích funkcí? 3. Je pro uplatnění nároku OSN rozhodující státní příslušnost agenta? 4. Má v případě vznesení mezinárodního nároku OSN na úhradu při- měřeného odškodného za vzniklou škodu povinnost vyhovět nároku: a) členský stát? b) nečlenský stát? 5. Jsou nečlenské státy povinny uznat mezinárodní způsobilost OSN?

36