Personální pokrytí realizace digitální politiky ŠAVŠ / TAČR
Demo knihy
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
www.tacr.cz
Výzkum užitečný pro společnost.
ELECTRONIC PUBLICATION CREATED BY
BOOK PASSAU • BERLIN • PRAGUE
SCIENCE & NEW MEDIA
PERSONÁLNÍ POKRYTÍ REALIZACE DIGITÁLNÍ POLITIKY EU V ČR
rozborová studie
Zpracoval: řešitelský tým projektu TA ČR č. TL01000147
Mladá Boleslav, 2021
Personální pokrytí realizace digitální politiky EU v ČR: rozborová studie
Autorský tým - prof. Ing. JIŘÍ STROUHAL, Ph.D. (ed.) MICHAL BOKŠA, MPhil. doc. Ing. JIŘINA BOKŠOVÁ, Ph.D. Ing. JOSEF HORÁK, Ph.D. doc. PhDr. KAREL PAVLICA, Ph.D.
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s Na Karmeli 1457 293 01 Mladá Boleslav Česká republika
© ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. 2021
ISBN: 978-80-7654-030-9 (elektronická verze) ISBN: 978-80-7654-031-6 (tištěná verze)
OBSAH
1 2
ÚVOD
5 7
OBLASTI DIGITALIZACE A PRACOVNÍ ROLE
3 OČEKÁVÁNÍ DALŠÍHO VÝVOJE AGENDY A JEJÍ PERSONÁLNÍ POKRYTÍ 15 4 LIDSKÉ KAPACITY 18 5 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 37 PŘÍLOHY 41 PŘÍLOHA 1 – DOTAZNÍK 41 PŘÍLOHA 2 – SEZNAM ZKRATEK 49
3
1 ÚVOD Dostává se Vám do rukou rozborová studie zabývající se analýzou personál- ního pokrytí realizace digitální politiky Evropské unie. Tento dokument je založen na výzkumu realizovaném v měsících listopa- du 2020 – únoru 2021. Cílem předkládaného šetření je zmapovat aktuální stav a celkovou vytíženost personálních kapacit ústředních orgánů státní správy ČR, které se věnují vyjednávání či implementaci inciativ zveřejněných v oblasti poli- tiky jednotného digitálního trhu v Evropě. Díky tomuto lze pak napomoci kvalitní implementaci strategie Digitální Česko. V rámci výzkumu bylo osloveno 40 respondentů, přičemž 7 z nich dotazník odmítlo vyplnit (z důvodu, že se digitální agendou nezabývají), 5 responden- tů na výzvu nereagovalo vůbec a dotazník nedokončili (i přes opakované výzvy) 2 respondenti. Celkový korigovaný vzorek tak činí 26 respondentů. V rámci dotazování byly shromážděny informace napříč většinou tuzemských ministerstev, Úřadu vlády, ČTÚ a NÚKIB, nicméně z důvodu citlivosti dat si dovo- líme jednotlivé úřady v následujícím textu anonymizovat 1 . Na tomto místě by rád řešitelský tým poděkoval agentuře STEM za pomoc při sběru dat. Získané údaje bezesporu poskytují dobrý průřezový přehled situace, jakko- li často pochází pouze z jednoho oddělení ministerstva. Následující tabulka na- značuje počty osob, které se v rámci zodpovězených dotazníků zaobírají digitální agendou Evropské unie a jejich rozložení mezi vyššími organizačními jednotkami. Tabulka 1 . Počty oddělení úřadu a počty zaměstnanců zabývajících se digitální agendou representovaní v předloženém výzkumu
Úřad
Počet dotazníků
Počet zaměstnanců dle agendy
Český telekomunikační úřad
5
27
Ministerstvo dopravy
1
1
Ministerstvo financí
3
8
Ministerstvo kultury
1
3
Ministerstvo práce a sociálních věcí
1
1
Ministerstvo pro místní rozvoj
1
3
Ministerstvo průmyslu a obchodu
3
21
Ministerstvo spravedlnosti
1
3
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
4
12
1 Aplikační garanti předloženého dotazníku mají k dispozici dekódovací klíč a disponují tak přesnými informacemi o jednotlivých respondentech.
5
Úřad
Počet dotazníků
Počet zaměstnanců dle agendy
Ministerstvo vnitra
1
8
Ministerstvo zdravotnictví
1
4
Ministerstvo zemědělství
1
1
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
2
17
Úřad vlády ČR
1
5
Celkem
26
114
Zdroj: vlastní výzkum
Struktura této studie je organizována následujícím způsobem: nejprve se zaměříme na oblasti digitalizace a pracovní role, v další části pak na očekávání dalšího vývoje agendy a její personální pokrytí, jakož i detailnějším informacím o lidských kapacitách na jednotlivých úřadech. Na závěr této studie bude poskyt- nuto shrnutí klíčových bodů s náměty pro stakeholdery.
Poděkování Tato studie byla vytvořena se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
V Mladé Boleslavi 31. 3. 2021
řešitelský tým
6
2 OBLASTI DIGITALIZACE A PRACOVNÍ ROLE Podle vyjádření respondentů tohoto výzkumu je nejčastěji řešenou inciativou digitální agendy Evropské unie iniciativa Umělá inteligence pro Evropu (8 respon- dentů), kterou následují inciativy Akční plán digitálního vzdělávání (7 responden- tů) a Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence (7 respondentů). Z dalších iniciativ mezi častější patří Jednotná digitální brána, Evropský kodex pro elektro- nické komunikace a Akční plán 5G pro Evropu. Míra využití dalších iniciativ je pa- trná z následujícího Obrázku č. 1.
Obrázek 1. Počet oddělení, která se věnují jednotlivým digitálním agendám
Umělá inteligence pro Evropu – ÚV ČR Akční plán digitálního vzdělávání – MŠMT Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence – ÚV ČR Jednotná digitální brána – MPO Evropský kodex pro elektronické komunikace – MPO Akční plán 5G pro Evropu – MPO Směrnice NIS – NÚKIB Nařízení o kybernetické bezpečnosti – NÚKIB Akční plán pro eGovernment na období 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy (eGAP) – MV Program Digitální Evropa pro období 2021–2027 – UV ČR Gigabitová společnost – MPO ePrivacy – MPO Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb – MPO Nařízení BEREC – MPO Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru – ÚV ČR Data Governance Act Přezkum provádění strategie pro DSM – ÚV ČR Nařízení o Kompetenčním centru a síti národních koordinačních center – NÚKIB BLOCKCHAIN – využití technologie blockchain ve veřejné správě PSI a Open data směrnice – MV Boj proti nezákonnému obsahu on-line. Zvyšování odpovědnosti on-line platforem – MPO Nařízení o geoblockingu – MPO Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu – MK Přezkum nařízení o roamingu eCodex Digitalizace zemědělství
8
7 7
6 6 6
5 5 5 5
4 4
3 3 3
2 2 2 2 2 2 2 2
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Digital Services Act – Akt o digitálních službách Čerpání evropských dotací a eProcurement
Connectivity toolbox Akční plán Práce 4.0
Dohoda o kritériích nezbytných k účasti v přeshraničních informačních službách v oblasti elektronického zdravotnictví – MZd Sdělení o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu, posílení postavení – MZd
Směrnice o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností – MSp Digitální smlouvy pro Evropu – Uvolnění potenciálu elektronického obchodu – MPO Návrh směrnice o digitálním obsahu – MPO Nařízení CPC – MPO Uniform User Management and Digital Signatures - UUM&DS – Celní správa ČR Modernizace DPH pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podnikem a spotřebitelem – MF Digitální daň - krátkodobé opatření – MF Crowdfunding – MF eFTl –MD Návrh nařízení o některých online přenosech vysílacích organizací (tzv. SatCab nařízení) – MK
Návrh nařízení o přenositelnosti služeb (tzv. nařízení o portabilitě) – MK Návrh směrnice k provedení Marrákešské smlouvy (pro nevidomé) – MK Návrh nařízení k provedení Marrákešské smlouvy (pro nevidomé) – MK
2
4
6
8
0
Zdroj: vlastní výzkum
Jednotlivá oddělení státní správy svoji činnost v oblasti agendy jednotného digitálního trhu v Evropě hodnotí zejména jako monitorování, tedy sledování sta-
7
vu implementace agend (62 odpovědí), a dále pak gesci, kde se jedná o přímou věcnou odpovědnost za oblast a implementaci opatření (37 odpovědí). Tento typ činnosti je co do četnosti následován oblastí spolugesce (29 odpovědí), koordi- nace (28 odpovědí), přípravou materiálů pro členy vlády (20 odpovědí), tvorbou strategických dokumentů (19 odpovědí) a vyjednáváním iniciativy (17 odpovědí). Jako neméně častá se pak jeví transpozice agendy na národní úroveň (10 od- povědí). V rámci identifikace odpovědí je třeba zdůraznit, že se jedná o součet rolí označených jako převažující napříč všemi agendami a všemi otázkami. Pokud pracoviště zastává vzhledem k jedné agendě více rolí, byly pak započítány všech- ny tyto role. Převažující role jednotlivých oddělení je hodnocená jako dominantní činnost ve vztahu k jednotlivým agendám, zastoupení uvedeného typu činností tak nemusí reprezentovat časovou zátěž, kterou na oddělení kladou jednotlivé role. Tento typ hodnocení však vypovídá o roli a typu činnosti, které oddělení za- ujímá k jednotlivým agendám. Ze získaných dat je dále možno usuzovat na vztahy mezi jednotlivými agen- dami a rolemi. Tyto vztahy ve většině kopírují popsané trendy a jejich popis umož- ňuje blíže přiblížit, jaké konkrétní komponenty podmiňují náplň činnosti a pře- vládající role tak, jak jsou výše popsány. Na šesti odděleních, která se výzkumu účastnila, probíhají monitoringové aktivity projektu Umělá inteligence pro Evropu. Monitoring představuje rovněž převládající činnost v případě Koordinovaného plánu v oblasti umělé inteligence. Další výraznou iniciativu pak představuje ev- ropský Kodex pro elektronické komunikace, kde hlavní náplň činnosti představuje spolugesce. V kontrastu s touto rolí pak stojí samotná gesční činnost, která je rovnoměrně rozložena mezi jednotlivé projekty. Na následujícím Obrázku č. 2 se zaměříme na vztah projektů a převládajících pracovních rolí. Zároveň je vhodné na tomto místě uvést, že vyšší hodnota součtu u jednotlivých oddělení je dána skutečností, že k danému projektu bylo možné uvést více zastávaných rolí.
8
Obrázek 2. Vztah projektů a převládajících pracovních rolí
Uniform User Management and Digital Signatures - UUM&DS – Celní správa ČR Umělá inteligence pro Evropu – ÚV ČR Směrnice o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností – MSp Směrnice NIS – NÚKIB Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru – ÚV ČR Sdělení o usnadnění digitální transformace – MZd PSI a Open data směrnice – MV Přezkum provádění strategie pro DSM – ÚV ČR Program Digitální Evropa pro období 2021–2027 – ÚV ČR Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb – MPO Návrh směrnice o digitálním obsahu – MPO Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu – MK Návrh směrnice k provedení Marrákešské smlouvy (pro nevidomé) – MK Návrh nařízení o přenositelnosti služeb (tzv. nařízení o portabilitě) – MK Návrh nařízení o některých online přenosech vysílacích organizací (tzv. SatCab nařízení) – MK Návrh nařízení k provedení Marrákešské smlouvy (pro nevidomé) – MK Nařízení o kybernetické bezpečnosti – NÚKIB Nařízení o Kompetenčním centru a síti národních koordinačních center – NÚKIB Nařízení o geoblockingu – MPO Nařízení CPC – MPO Nařízení BEREC – MPO Modernizace DPH pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podnikem a spotřebitelem – MF Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence – ÚV ČR Jiná oblast – Jednotná digitální brána – MPO Gigabitová společnost – MPO Evropský kodex pro elektronické komunikace – MPO ePrivacy – MPO eFTl – MD Dohoda o kritériích nezbytných k účasti v přeshraničních informačních službách v oblasti elektronického zdravotnictví – MZd Digitální smlouvy pro Evropu – Uvolnění potenciálu elektronického obchodu – MPO Digitální daň - krátkodobé opatření – MF Crowdfunding – MF Boj proti nezákonnému obsahu on-line. Zvyšování odpovědnosti on-line platforem – MPO BLOCKCHAIN – využití technologie blockchain ve veřejné správě Akční plán pro eGovernment na období 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy (eGAP) – MV Akční plán digitálního vzdělávání – MŠMT Akční plán 5G pro Evropu – MPO
1 1 1 1 1 6 1 1 3 1
1
2 2
1
1 1 1
1 1 1 2
1 1 1
1
1
2 1
1
1 1
1 3 2 1 2 1 1 1
2
1 1
1
1
1
1 1 1 1 1 1 1 3
1
1
1 1 1
2 1
1 1 1
1
2 1
1
1
1 1
1
1
1
1 1 5 2 2
1 1
5 5 3 3 3 1 4 3 2 2 4 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 5 2 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
1 1 1 1
1 1 1
2 1
1
1 2 1 2 1 1 2 2 5 1 1
2 1 1 2
1 1 3
2
1
Spolugesce
Koordinace
Monitorování
Vyjednávání iniciativy
Transpozice na národní úroveň
Tvorba strategických dokumentů
Příprava materiálů pro členy vlády
Gesce (věcná odpovědnost za oblast)
Zdroj: vlastní výzkum
9
Celkovou činnost oddělení v rámci digitální agendy Evropské unie významná část dotazovaných pracovišť hodnotí jako věcně zaměřenou:
výlučně koordinačně zaměřená (100%)
1 pracoviště
především koordinačně zaměřená
18 pracovišť
rovnoměrně rozdělená mezi koordinační a věcné zaměření (50/50)
3 pracoviště
především věcně zaměřená
3 pracoviště
výlučně věcně zaměřená (100%)
1 pracoviště
Co se týče zaměření činnosti na mezinárodní jednání či vnitrostátní imple- mentační činnost, lehce se respondenti přiklánějí k vnitrostátní implementaci:
výlučně zaměřena na vyjednávání v EU (100%)
3 pracoviště
především zaměřena na vyjednávání v EU 6 pracovišť rovnoměrně rozdělená mezi vyjednávání v EU a implementaci v ČR (50/50) 12 pracovišť především zaměřena na implementaci v ČR 4 pracoviště výlučně zaměřena na implementaci v ČR (100%) 1 pracoviště Dále bylo zjišťováno, s jakými mezinárodními organizacemi nad rámec spo- lupráce v Evropské unii dotazovaná pracoviště spolupracují. Jednoznačně nejvý- razněji je zastoupena spolupráce s OECD, dále následuje Mezinárodní telekomu- nikační unie a formát V4. Konkrétní vztahy nad rámec Evropské unie naznačuje následující Tabulka č. 2:
Tabulka 2. Vztahy s mezinárodními organizacemi nad rámec Evropské unie
Organizace
Počet pracovišť
OECD
15
ITU
7
V4
6
OSN
4
GFCE
2
NATO
2
Central European Cybersecurity Platform
2
OBSE
2
CEPT
2
10
Organizace
Počet pracovišť
CERP
1
Východní partnerství
1
EaPeReg v rámci EAP
1
OSN/ITU + CEPT
1
UNESCO
1
Rada Evropy
1
předávání dat k rozvoji BB
1
EaPeReg
1
WIPO
1
VHO
1
WCO
1
NE
1
ETSI
1
Zdroj: vlastní výzkum
Data z realizovaného výzkumu umožňují rovněž specifikovat šíři mezinárod- ní spolupráce interpretovanou jako počet mezinárodních organizací, se kterými pracoviště spolupracují. Dané údaje jsou patrné z Obrázku č. 3. Ze skupiny praco- višť zde vyčnívají dvě pracoviště s širokou mezinárodní agendou. Tato pracoviště kromě kooperace na půdorysu Evropské unie spolupracují s dalšími sedmi me- zinárodními organizacemi. U ostatních pracovišť je počet zahraničních subjektů nižší, 12 pracovišť pak spolupracuje mimo Evropskou unii již jen s jedním dalším mezinárodním subjektem.
11
Obrázek 3. Počty mezinárodních organizací, se kterými oddělení spolupracují
2
7
6
2
5
2
4
Počet MO
1
3
7
2
12
1
0
5
10
15
Počet oddělení
Zdroj: vlastní výzkum
Z pracovišť, která uvedla, že se alespoň v nějaké míře podílejí rovněž na me- zinárodním vyjednávání, nikoli výlučně jen na implementaci agendy digitalizace v rámci České republiky, byla dále dotazována na typ účasti. Z dat vyplývá, že se zaměstnanci dotazovaných oddělení nejčastěji účastní jednání osobně:
osobní forma účasti
29 odpovědí
využíváme účasti Stálého zastoupení v Bruselu i národního experta
22 odpovědí
neúčastníme se osobně vůbec
12 odpovědí
využíváme Stálé zastoupení v Bruselu
4 odpovědi
12
Co se týká četnosti působení, nejvíce organizací se zapojuje do činnosti Rady Evropské unie a Evropské komise, na jejíž činnosti se účastní 23 dotázaných od- dělení. Účast na činnosti dalších pracovních skupin je s výjimkou dvou výše uve- dených organizací velmi individuální. S velkým odstupem je dalším uskupením, na jehož činnosti se dotazovaná oddělení podílejí sdružení BEREC (4 oddělení):
Rada EU
23 odpovědí
Evropská komise
23 odpovědí
BEREC
4 odpovědí
ENISA
2 odpovědi
WG DELTA
1 odpověď
jiné
1 odpověď
EUIPO
1 odpověď
ERGP
1 odpověď
EaPeReg
1 odpověď
DSM Strategic subgroup
1 odpověď
DG TAXUD
1 odpověď
Coreper II
1 odpověď
CEPT ComITU
1 odpověď
Analýza vztahů mezi způsobem účasti a organizací ukazuje, že nejčastější formou účasti oddělení na zahraničních vyjednáváních je činnost v rámci pracov- ních skupin Rady Evropské unie zajištěna kombinací stálého zastoupení v Bruselu společně s národním expertem. Výsledky pracovních skupin pak často mohou být přejímány jen českými úřady, které se jednání přímo neúčastní. V případě účasti na jednáních skupin Evropské komise převažuje forma osob- ní účasti zástupců oddělení. Zde je hlavní alternativou účast stálého zastoupení v Bruselu v kombinaci s národním expertem. V případě všech dalších skupin je převažující osobní účast pracovníka daného oddělení. Vztahy mezi pracovními skupinami a typem účasti determinuje následující Obrázek č. 4.
13
Obrázek 4. Pracovní skupiny a typ účasti
WG DELTA (Digital Education, Learning, Teaching and Assessment) PS Rada EU PS EUIPO PS BEREC / ERGP Jiné Evropská komise ENISA EaPeReg DSM Strategic Subgroup DG TAXUD Coreper II - Stálé zastoupení v Bruselu (SZB) CEPT ComITU - Výbor pro záležitosti ITU
1 4 1
16
6
1 7 1 1 1 1 1
6
10 2 6
1
1
Osobní účast
Neúčastníme se
Účast SZB i národního experta
Stálé zastoupení v Bruselu (SZB)
Zdroj: vlastní výzkum Příprava podkladů v oblasti digitální agendy Evropské unie z hlediska jazyko- vé formy je různorodá, žádná z forem však nemá jasnou převahu. Část respon- dentů uvádí, že vyrovnaně připravují podklady jak v češtině, tak v cizím jazyce. Rozložení jazyku přípravy podkladů je vzhledem k oddělením následující:
téměř vždy v českém jazyce (90% – 100%)
6 respondentů
především v českém jazyce (kolem 75% v češtině)
2 respondenti
rovnoměrně rozděleno mezi český a cizí jazyk (50/50)
8 respondentů
především v cizím jazyce (kolem 75% cizí jazyk)
7 respondentů
téměř vždy v cizím jazyce (90% – 100%)
3 respondenti
14
3 OČEKÁVÁNÍ DALŠÍHO VÝVOJE AGENDY A JEJÍ PERSONÁLNÍ POKRYTÍ Příchod nových legislativních či nelegislativních opatření v oblasti agendy digitalizace očekává 22 z 26 oddělení. Konkrétní očekávání jsou velmi variabil- ní a vztahují se k jednotlivým agendám zájmu oddělení. Opakovaně je očekává- na novelizace Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, dále pak přijetí úprav vycházejících z navr- žených Digital Services Act (DSA) a Digital Markets Act (DMA). Rovněž je před- pokládán nový legislativní návrh k Evropské digitální identitě, revize opatření vztahujících se ke kybernetické bezpečnosti, zejména pak v oblasti internetu věcí (IoT), nových opatření v oblasti umělé inteligence (AI), certifikačních schémat ICT produktů a iniciativy k bezpečnosti cloudů. Rovněž je očekávána digitalizace a in- formatizace vzdělávání. Co se týče personální připravenosti na tyto nové iniciativy, tak tato není jed- noznačná. Oddělení, která očekávají příchod nových opatření ve 12 případech, deklarují svoji připravenost, naopak 10 oddělení odpovídá záporně. Nyní se pojďme blíže zaměřit na personální pokrytí agendy. Záporná pracov- ní fluktuace u zaměstnanců zaměřujících se na digitální agendu Evropské unie, byla za poslední rok v 15 dotázaných oddělení nulová – nedošlo tedy k žádným personálním změnám. V šesti případech pak odešel jeden a v pěti případech dva zaměstnanci. Rozhodující příčinou fluktuace (tam, kde k ní dochází), je dle hodnocení vedou- cích oddělení primárně nedostatečné platové ohodnocení (11 respondentů). Tato příčina je následována nemožností kariérního růstu (9 respondentů). Za méně časté lze pak považovat odchody z důvodu důchodového věku (3 respondenti), z důvodu nedostatku benefitů (3 respondenti) či na rodičovskou/mateřskou do- volenou (2 respondenti). V rámci otevřené otázky byly reportovány i další příčiny (5 respondentů), nicméně tyto se objevily jen ojediněle či přímo souvisely se spe- cifickým zaměřením konkrétního pracoviště. Šlo např. o příliš velké zatížení pra- covníků, požadavky na specifickou odbornou znalost, chuť změnit agendu nebo málo flexibilní systém jazykového vzdělávání. Obdobnou situaci lze zaznamenat i ze strany příchodu nových zaměstnan- ců, kteří by se věnovali problematice digitalizace v oblasti agendy Evropské unie. V 18 odděleních nedošlo k příchodu nového zaměstnance, do dvou oddělení pak přibyl jeden nový zaměstnanec, do čtyř oddělení dva zaměstnanci a do dvou od- dělení pak přibyli tři noví zaměstnanci. Velká část dotazovaných oddělení považuje počet zaměstnanců za neodpoví- dající (11 respondentů), jedno další pracoviště pak považuje počet zaměstnanců dokonce za vysoce nedostačující. Druhá nejrozšířenější skupina považuje počet zaměstnanců za dostatečný, nicméně jejich náplň práce hodnotí jako příliš za-
15
tíženou agendami, které s digitální agendou Evropské unie nesouvisí (8 respon- dentů). Pouze 6 pracovišť hodnotí počet zaměstnanců jako odpovídající. Z pracovišť, která hodnotila současný stav zaměstnanců jako neodpovída- jící nebo vysoce nedostačující, postrádají zejména pracovní kapacity v oblas- tech pokrytí hlavních priorit programu Digitální Evropa nebo pro oblasti projektů Multi-Annual Strategic Plan (MASP) a Pracovní program Unie (CC WP). Šířeji pak v oblasti pokrytí věcné agendy, zejména ve vztahu ke strategickým dokumentům, nebo zřízení separátního oddělení, které by se věnovalo problematice digitalizace nebo rozvoje vysokokapacitních sítí a zajištění bezpečnosti sítí. Scházejí zejména technicky zaměření pracovníci. Z 9 pracovišť, která v současnosti evidují neobsazená pracovní místa, 7 uvádí jako pravděpodobný důvod neobsazenosti platovou konkurenci, 4 pak nedosta- tek pracovníků s požadovanou odbornou expertízou. Ve volných odpovědích pak dvě pracoviště dále upřesnila, že jedno z volných míst se netýká digitální agendy a bude v brzké době obsazeno, ve druhém případě se čeká na výsledky výběrové- ho řízení v souvislosti se změnami v systematizaci. Pracoviště, která vykazují nedostatek zaměstnanců, rovněž ve dvou přípa- dech uvedla, že k naplnění potřeb vycházejících z požadavků pro digitální agendu Evropské unie by bylo potřeba přijmout jednoho zaměstnance. Pět pracovišť by k naplnění potřeb vyžadovalo přijetí dvou a jedno pracoviště pak tři zaměstnanců. Všechna z dotazovaných pracovišť nabízejí svým zaměstnancům možnosti dalšího vzdělávání – školení, jazykové kursy či zahraniční stáže. Možnosti dalšího vzdělávání reprezentuje následující tabulka č. 3.
Tabulka 3 . Možnosti dalšího vzdělávání
Vzdělávací benefit
ANO
NE
Školení
26
0
Jazykové kursy
24
2
Zahraniční stáže
12
14
Zdroj: vlastní výzkum
Devět pracovišť využívá outsourcing agendy. Dle odpovědí se outsourcing zaměřuje zejména na získání vysoce specializovaných analýz, ať již technických nebo v oblasti práva. Konkrétní outsourcované oblasti jsou však velmi různorodé. Mezi takové případy patří např. outsourcing analytických podkladů různých mezi- národních srovnání či příkladů dobré praxe, zpravodajských podkladových mate- riálů pro hodnocení dopadů navrhované regulace (RIA), nebo analýz problematiky vztahu umělé inteligence v oblasti etiky a práva či problematiky zemědělských
16
registrů. Dále se jedná o technické oblasti jako vývoj a správa ICT aplikací nebo využití srovnávacího nástroje kvality služeb a cen dle Kodexu EECC. V závěrečné otázce této části výzkumu někteří z respondentů poukáza- li na vzrůstající celospolečenský význam digitální agendy, a tím i na vzrůstající požadavky v této oblasti a zejména na rozšiřování agendy do nových oblastí (te- lekomunikace, školství). Akcentovány byly zejména očekávané změny a zvýšení zátěže v souvislosti s nadcházejícím českým předsednictvím, stejně jako potře- ba náboru nových zaměstnanců, kteří budou na jedné straně dosahovat vysoké technické odbornosti, avšak budou zároveň velmi flexibilní tak, aby dokázali po- krýt velmi rozmanité požadavky vycházející z nové agendy. Oddělení se mohou potýkat s nepřipraveností nových platforem nebo personální poddimenzovaností.
17
4 LIDSKÉ KAPACITY Závěrečná část výzkumu se zaobírá představením stavu lidských kapacit, které se věnují digitální agendě Evropské unie v rámci dotázaných úřadů státní správy. Data vycházejí z údajů, která předložila jednotlivá oddělení či pracoviště – v tomto segmentu jsou však vztažena k vyšším organizačním celkůmminister- stev a úřadů. Z důvodu zachování anonymity vzhledem k citlivým údajům je tato část textu anonymizována a názvy úřadů jsou nahrazeny číselným kódem 2 . Zaměstnanci, kteří se věnují agendě digitalizace, pracují nejčastěji na plný úvazek. Nejvyšší počet zaměstnanců věnující se dané agendě vykázal Úřad 11 – zde pracuje na plný úvazek 25 osob a jedna osoba na úvazek poloviční. Tento je následován Úřadem 4, kde se na agendě digitalizace podílí 17 osob pracujících na plný úvazek. Celkový nástin představuje Obrázek č. 5.
2 Aplikační garanti předloženého dotazníku mají k dispozici dekódovací klíč a disponují tak přesnými informacemi o jednotlivých respondentech.
18
Obrázek 5. Počet osob a typ úvazku
25
1
11
17
4
7
5
2
3 1 3 1
7
8
1
5
6
4
12
3
13
3
9
3
5
1
14
1
10
1
3
0
10
20
čtvrtinový plný Typ úvazku
služební poměr na dobu neurčitou sedmidesetinový poloviční
Zdroj: vlastní výzkum
Zaměstnanci, kteří se věnují problematice digitální agendy, působí nejčastě- ji na pozici referenta, která na úřadech převládá a je zpravidla doplněna jednou pozicí vedoucího oddělení, vedoucího odboru nebo ředitele. Výjimkou je Úřad 11, kde působí nejvíce odborných referentů (11 osob), 2 odborní radové, 6 vedoucích oddělení a dalších 7 pracovníků s různým pracovním zařazením. Celkové infor- mace o pracovním zařazení podává Obrázek č. 6.
19
Obrázek 6. Pracovní zařazení
1
11
1 1 2
6
2
2
11
6
3 3
2
5
1 2
7
7
1
4
6
1 1
1
1
4
6
1
3
12
1
2
13
2 1
9
2 1
5
1
14
1
10
1
3
0
10
20
rada
ředitel odboru
vedoucí samostatného oddělení
Pracovní zařazení
odborný referent
ředitel
vrchní rada
odborný rada
referent
vedoucí oddělení
Zdroj: vlastní výzkum
Z celkového počtu 113 analyzovaných pracovních míst je jako nutná kvalifi- kace ve vzdělání ve 109 případech magisterské vzdělání. Ve třech případech je požadováno vzdělání na bakalářské úrovni, u jedné pracovní pozice je požadová- no jen středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Co se oborové kvalifikace týče, není vyžadován žádný specifický obor. Ve vztahu ke konkrétnímu vzdělávání se však odlišuje Úřad 4, který požaduje na 11 pracov- ních pozicích právní vzdělání. Toto je pak vyžadováno i na všech pozicích v rámci Úřadu 13 a na dvou pozicích na Úřadu 5. Dalším specifikem je pak Úřad 12, kte- rý na všech pozicích vyžaduje vzdělání s ICT zaměřením. Vzdělanostní kvalifikaci na jednotlivých úřadech naznačuje Obrázek č. 7.
20
Obrázek 7. Vzdělanostní kvalifikace a rozložení na jednotlivých úřadech
2
2
24
11
11
3
2 1
4
1
9
1 2
2
1 1
7
7
1
7
1
7
5
6
4
12
3
13
3
9
2 1
5
1
1
14
1
10
1
3
30
0
10
20
Pracovní zařazení
Právní vzdělání
Humanitní vzdělání
Žádný specifický obor není požadován
Ekonomické vzdělání
IT vzdělání
Zdroj: vlastní výzkum
Požadavky na jazykovou vybavenost se mezi jednotlivými úřady různí – převládá však většinový požadavek na znalost anglického jazyka. Co se úrovně znalosti angličtiny týče, tuto dokresluje Obrázek č. 8 (úroveň 3 platí pro ekviva- lent C1, úroveň 2 pro ekvivalent B1). Co se týče požadavků na další jazyky, tyto jsou výrazně omezenější, pouze Úřad 5 vyžaduje pro některé z pozic němčinu, španělštinu či ruštinu.
21
Obrázek 8. Požadovaná znalost angličtiny
1
3
22
11
3
15
8
17
4
5
7
2
3
5
7
3
4 1
1
1
4
6
2
2
12
2
1
13
3
9
3
5
1
14
1
10
1
3
0
10
20
Požadovaná úroveň angličtiny
Úroveň 2
Úroveň 3
Úroveň 1
Není požadováno
Zdroj: vlastní výzkum
Většina zaměstnanců, kteří se věnují problematice digitální agendy, se v rám- ci své agendy věnují více tématům. Jistou výjimkou je jen Úřad 1, kde převažuje zacílení na jediné téma. Výsledky dokresluje Obrázek č. 9.
22
Obrázek 9. Počet témat, kterými se zaměstnanec v rámci digitální agendy Ev- ropské unie zabývá
1
25
11
4
17
8
16
1
4
8
4
2
4
4
7
2
6
1
1
4
6
4
12
3
13
9
1
2
3
5
1
14
1
10
1
3
0
10
20
Počet témat
Více témat
Jedno téma
Zdroj: vlastní výzkum
Činnost zaměstnanců, kteří se v rámci digitální agendy věnují jen jediné ob- lasti, lze shrnout následujícím způsobem. Největší diverzita v činnosti zaměst- nanců je na Úřadu 1, který se věnuje třem odlišným iniciativám. Jde konkrétně o krátkodobá opatření v oblasti Digitální daně, projekt Modernizace DPH pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podnikem a spotřebitelem a projekt Uniform User Management and Digital Signatures. Na každém z těchto projektů pracují dva zaměstnanci. Na třech rozdílných projektech pracuje rovněž Úřad 8 – zde na projektu jednotné digitální brány pracují dva zaměstnanci a na projektech Evropského kodexu pro elektronické komunikace a ePrivacy pracuje vždy jeden další zaměstnanec. Úřad 2 pak pracuje na dvou projektech – na každém z nich pracují 2 zaměstnanci. V ostatních úřadech pracují vždy zaměstnanci, kteří se vě- nují jen jediné agendě pouze na jednom konkrétním projektu. V případě Úřadu 7 působí v oblasti Akčního plánu pro e-Government čtyři zaměstnanci. Následující Obrázek č. 10 naznačuje témata, která představují výlučnou agendu.
23
Obrázek 10. Témata představující výlučnou agendu
Umělá inteligence pro Evropu – ÚV ČR
1
1
Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru – ÚV ČR
Digitální daň - krátkodobé opatření – MF
2
Modernizace DPH pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podnikem a spotřebitelem – MF
2
Uniform User Management and Digital Signatures - UUM&DS – Celní správa ČR
2
ePrivacy – MPO
1
Evropský kodex pro elektronické komunikace – MPO
1
1
Jednotná digitální brána – MPO
2 2
Akční plán pro eGovernment na období 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy (eGAP) – MV
4
Akční plán digitálního vzdělávání – MŠMT
2
Jiná oblast: “”
2
11 4 6 9 8 2 7 1
Zdroj: vlastní výzkum
Velká část zaměstnanců není zapojená do žádné pracovní skupiny s pře- sahem na digitální agendu na různých resortech. Tato situace je typická např. pro Úřad 11, kde 15 zaměstnanců není zapojeno do žádné pracovní skupiny. Na Úřadu 8 naopak převládá zapojení do dvou pracovních skupin, kam je zapoje- no celkem 14 zaměstnanců. Výjimečná situace je na Úřadu 6, kde je jedna osoba zapojena dokonce v 15 (!) pracovních skupinách – je však třeba podotknout, že se jedná o zcela ojedinělou situaci. Celkovou situaci dobře dokládá Obrázek č. 11.
24
Obrázek 11. Počet pracovních skupin a zaměstnanců na jednotlivých úřadech
11
2
2
15 5
2
8
14
1
1
5
4
1
1
7
7
2
3
3
1
5
7
3 3
2
1
1
5 1 1
6
4
1
úřad
12
1
1
2
13
1
2
9
3
5
3
14
1
10
1
3
1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
počet pracovních skupin
Zdroj: vlastní výzkum
Pro většinu úřadů a pracovníků platí, že je v jejich kapacitách pokrýt veškerá jednání, do kterých by se v rámci výkonu své práce vzhledem k problematice di- gitalizace Evropské unie měli zapojit. Na Úřadech 1+3+5+7+9+10+14 všichni za- městnanci stíhají pokrýt požadovanou agendu. Na Úřadech 2+4+6+8+11+12+13 jsou pak někteří zaměstnanci, kteří sovu agendu personálně pokrýt nedokáží. Nejspecifičtější je v tomto ohledu Úřad 8, kde jednoznačně převažují zaměst- nanci, v jejichž kapacitách není zvládnout veškerou agendu pracovních skupin. Ve větším detailu výsledky reprezentuje Obrázek č. 12.
25
Obrázek 12. Počet pracovníků a jejich personální kapacity
4
22
11
5
16
8
15
1
4
10
2
2
8
7
8
1
1
4
6
3
1
12
2
1
13
3
9
3
5
1
14
1
10
1
3
0
10
20
Agenda
Ano
Ne
Zdroj: vlastní výzkum
Zapojení do pracovních skupin na úrovni Evropské unie je specifické vzhle- dem k zaměření daného úřadu, liší se i četnost a intenzita zapojení jednotlivých zaměstnanců do individuálních pracovních skupin. Míra zapojení jednotlivých za- městnanců do konkrétních skupin vztažená k jednotlivým Úřadům bude nazna- čena v následující části tohoto textu. Na Úřadu 1 se do jednání přímo identifikovatelných pracovních skupin zapo- jují tři osoby, specifická je pro ně velmi vysoká míra účasti v rozmezí 90 – 100%. Jedná se přitom bez výjimky o pracovní skupiny při Evropské komisi. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/1.
26
Obrázek 13/1 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních sku- pin – Úřad 1
Úřad č. 1
Evropská komise, DG TAXUD, Registered Exporter – REX3
Evropská komise, DG TAXUD, IT Technology and Infrastructure Project Group
Evropská komise, DG TAXUD, IT Systems and Development Project Group
Evropská komise, DG TAXUD, Customs Decisions
Evropská komise, DG TAXUD, Customs Code Committee – General Customs Legislation – Electronic Customs Coordination Group
Evropská komise, DG TAXUD, Centralizované celní řízení (CCI)
Pracovní skupina
Evropská komise, DG TAXUD, B2G Single Window Project Group
Evropská komise, DG TAXUD, Authorised Operator (AEO)
Crowdfunding
Zaměstnanec
Agenda
Velmi vysoká
Zdroj: vlastní výzkum
Na Úřadu 2 se do jednání pracovních skupin zapojuje celkem osm osob. Jedna z osob se však zasedání v obou skupinách, kterých se účastní, zapojuje jen spo- radicky (0 – 10% účast), další osoba pak průměrně (cca 50% účast). Zbylé osoby se do většiny pracovních skupin, kterých jsou účastny, zapojují s velmi vysokou účastí. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/2.
27
Obrázek 13/2 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních skupin – Úřad 2
Úřad č. 2
WG DELTA
Výbor pro vzdělávání
RVIS
Resortní komise pro informatizaci
PS k OpenData (OGP)
Předsednictvo RVIS
Pracovní skupina
Pracovní skupina pro mládež
Zaměstnanec
Agenda
Velmi nízká
Vysoká Velmi vysoká
Průměrná
3
Zdroj: vlastní výzkum
Na Úřadu 3 se zasedání pracovních skupin účastní pouze jediný zaměstnanec, který se podílí na činnosti pracovní skupiny pro dopravu – intermodální otázky a sítě. Tento zaměstnanec navíc využívá možností stálého zastoupení v Bruselu. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/3.
3 WG DELTA - Working Group for Digital Education, Learning, Teaching and Assessment
28
Obrázek 13/3 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních sku- pin – Úřad 3
Úřad č. 3
Pracovní skupina pro dopravu – intermodální otázky a sítě
Zaměstnanec
Pracovní skupina
Agenda
Využívá SZB
Zdroj: vlastní výzkum Na Úřadu 4 se zasedání pracovních skupin účastní poměrně vysoký po- čet zaměstnanců. Jejich agenda je jasně vymezena účastí na B.23 (HWPCI) a NIS Cooperation Group, kterých se účastní většina těchto zaměstnanců. Jejich účast je však zpravidla průměrná, případně nízká. Ve dvou případech pak dochází k využití stálého zastoupení v Bruselu. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/4.
Obrázek 13/4 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních sku- pin – Úřad 4
Úřad č. 4
NIS Cooperation Group + Work Streams
ITTF (Implementation TEMPEST Task Force) prac. skupina v rámci EU
Horizon Europe ad hoc working group – Commision security expert group
GSC SAB – Security Accreditation Board Generálního sekretariátu Rady EU
Evropská skupina pro certifikaci kybernetické bezpečnosti (ECCG)
Pracovní skupina
CSC (IA) Bezpečnostní výbor Rady EU ve formátu Information Assurance
B.23 (HWPCI)
Zaměstnanec
Agenda
Využívá SZB
Velmi nízká
Průměrná
Velmi vysoká
Nízká
Zdroj: vlastní výzkum Na Úřadu 5 se jednání pracovních skupin účastní pouze dva zaměstnanci. Jeden zaměstnanec je charakteristický velmi vysokou účastí na většině skupin, druhý pak jeho činnost doplňuje. Oba zaměstnanci se účastní Pracovní skupi- ny pro práva duševního vlastnictví Rady EU, Pracovní skupiny pro autorské prá- vo Rady EU a Kontaktního výboru komise ke směrnici o informační společnosti. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/5.
29
Obrázek 13/5 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních skupin – Úřad 5
Úřad č. 5
Pracovní skupina pro IP v digitálním světě (EUIPO)
Pracovní skupina pro práva duševního vlastnictví rady EU
Pracovní skupina pro autorské právo rady EU
Kontaktní výbor EK ke směrnici o kolektivní správě práv
Kontaktní výbor EK ke směrnici o indormační společnosti
Kontaktní výbor EK ke směrnici o právu na opětný prodej originálu uměleckého díla
Pracovní skupina
Zaměstnanec
Agenda
Vysoká Velmi vysoká
Průměrná
Zdroj: vlastní výzkum Na Úřadu 6 se zasedání pracovních skupin účastní celkem pět zaměstnan- ců. Všichni se podílí na činnosti skupiny H.05. Té se dva ze zaměstnanců účastní s vysokou účastí, ostatní spíše sporadicky. Naopak s vysokou mírou účasti se je- den ze zaměstnanců podílí na činnosti expertní skupiny Evropské komise k Safer Internet for Children, další zaměstnanec se pak s vysokou účastí podílí na koor- dinovaném plánu EU pro AI šerpové pro umělou inteligenci. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/6.
30
Obrázek 13/6 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních skupin – Úřad 6
Úřad č. 6
šerpové pro umělou inteligenci (koordinovaný plán EU pro AI)
H.05
G.01
expertní skupina Evropské komise k Safer Internet for Children
expertní skupina EK k Women in Digital
expertní skupina EK k Digital Europe Programme
Pracovní skupina
Zaměstnanec
Agenda
Vysoká Velmi vysoká
Velmi nízká
Zdroj: vlastní výzkum Úřad 7 je charakteristický vyšším počtem zaměstnanců, kteří se účastní za- sedání pracovních skupin, přičemž je jejich agenda velmi rozdílná. Všichni pra- covníci se zasedání skupin účastní s velmi vysokou či vysokou účastí. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/7.
31
Obrázek 13/7 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních sku- pin – Úřad 7
Úřad č. 7
ŘV k interoperabilitě veřejné správy ŘV k Akčnímu plánu pro eGovernment ŘV k eID PS Rady TTE - informační společnost PS k SDG PS k přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejné správy (WADEX) PS k interoperabilitě veřejných služeb PS k eID PS k eGovernment Benchmarku
Pracovní skupina
PS k Blockchain (pro využití ve veřejné správě) PS ISA – k interoperabilitě služeb veřejné správy
Zaměstnanec
Agenda
Vysoká Velmi vysoká
Zdroj: vlastní výzkum Na Úřadu 8 se jednání pracovních skupin účastní relativně vysoký počet za- městnanců (20 osob). Jejich agenda je však primárně zaměřena na dvě pracovní skupiny – H.05 Rady EU a RSPG. Těchto skupin se účastní převážná část zaměst- nanců, a to s alespoň průměrnou účastí. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/8.
32
Obrázek 13/8 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních sku- pin – Úřad 8
Úřad č. 8
Working group on European digital innovation hubs (DG CNCT)
RSPG, COCOM
Rada EU H.05
Jednotná digitální brána
Pracovní skupina
Geoblocking
Zaměstnanec
Agenda
Průměrná Nízká
Vysoká
Velmi vysoká
Zdroj: vlastní výzkum
Úřady 9 a 10 neuvedly konkrétní pracovní skupiny, kterých by se zaměstnanci účastnili. Na Úřadu 11 se zasedání pracovních skupin účastní velké množství zaměst- nanců – dominuje vysoká účast na Pracovní skupině BEREC. Vysoká přítomnost je rovněž deklarování na jednáních pracovní skupiny ERGP. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/11.
33
Obrázek 13/11 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních sku- pin – Úřad 11
Úřad č. 11
Spectrum sharing Spectrum needs skupiny kontaktních osob pro sběr dat (měření cílů, DESI…) Rada EU H05, H06 Rada EU H05 Pracovní skupiny Rady EU H05, H06 (jako expert; dle aktuálního tématu) Pracovní skupina ERGP Pracovní skupina Rady EU H06 Plenární zasedání ERGP OECD CISP – Pracovní skupina pro strategické otázky komunikačních infrastruktur a služeb
NRA experiences with 5G Impact of 5G on regulation EU 5G cybersecurity toolbox and opinion on NIS2 proposal ERGP – Kontaktní síť ENISA – skupiny ECASEC EMF issues (science-based approach) EK CoCom CEPT ComITI – Výbor pro záležitosti ITU Pracovní skupina BEREC
Pracovní skupina
Zaměstnanec
Agenda
Velmi nízká
Průměrná
Velmi vysoká Využívá SZB
Nízká
Vysoká
Zdroj: vlastní výzkum Na Úřadu 12 se na zasedáních pracovních skupin podílejí celkem 4 zaměst- nanců – jejich účast je ve většině případů vysoká či alespoň průměrná. Nejčastěji se pak účastní schůzek k projektu Digitální Evropa. Detailnější informace posky- tuje Obrázek č. 13/12.
34
Obrázek 13/12 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních skupin – Úřad 12
Úřad č. 12
umělá inteligence
RVIS
kybernetická bezpečnost
Jednotný digitální trh
Jednotná digitální brána
Digitální Evropa
Pracovní skupina
Zaměstnanec
Agenda
Vysoká Velmi vysoká
Průměrná
Zdroj: vlastní výzkum Zapojení Úřadu 13 do činnosti pracovních skupin je nižší. Dva zaměstnanci se pravidelně účastní činnosti Working Party on eJustice (eLaw), Expert group on videoconferencing a Expert group eCodex. Jeden ze zaměstnanců se pyšní velmi vysokou účastní, druhý reportuje velmi nízkou účast. Detailnější informace po- skytuje Obrázek č. 13/13.
35
Obrázek 13/13 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních skupin – Úřad 13
Úřad č. 13
Working Party on eJustice (eLaw)
Expert Group on Videoconferencing
Expert Group on eCodex
Pracovní skupina
Zaměstnanec
Agenda
Velmi vysoká Velmi nízká
Zdroj: vlastní výzkum Na Úřadu 14 se činnosti pracovních skupin účastní jen jeden zaměstna- nec. Ten se s velmi vysokou účastní podílí i na činnosti skupin SZP 2020+, RVIS a INSPIRE. Detailnější informace poskytuje Obrázek č. 13/14.
Obrázek 13/14 . Míra zapojení pracovníků do činnosti jednotlivých pracovních skupin – Úřad 14
Úřad č. 14
SZP 2020+
RVIS
INSPIRE
Digitální stavební řízení
Pracovní skupina
Zaměstnanec
Agenda
Vysoká Velmi vysoká
4
Zdroj: vlastní výzkum Na závěr této kapitoly lze konstatovat, že zapojení jednotlivých úřadů do čin- nosti v oblasti agendy digitalizace Evropské unie i v otázce participace na činnosti konkrétních pracovních skupin je velmi různorodé. Tato skutečnost vychází ze- jména z odlišné agendy úřadů, kde v některých případech je činnost úřadu s pro- blematikou digitalizace velmi silně provázána, jindy se jedná spíše o okrajové téma. V takových případech je digitalizace jen prostředkem, který musí dotčený úřad zohlednit. Z této skutečnosti pak plyne velmi odlišná síla lidských zdrojů alokovaná dané problematice i konkrétní způsob účasti, a to jak v otázkách volby konkrétní agendy, tak způsobu a četnosti participace.
4 INSPIRE - Infrastructure for Spatial Information in Europe
36
5 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ V rámci provedené analýzy bylo osloveno celkem 40 respondentů z řad jed- notlivých ministerstev a vládních institucí, které se věnují digitální agendě. Z to- hoto vzorku bylo získáno 26 vyplněných dotazníků při celkovém počtu zaměst- nanců dle agendy ve výši 114 osob. V zásadě lze říci, že pro veškerá dotazovaná oddělení platí, že problematika digitalizace agendy EU představuje téma, s nímž se setkávají, a to i v případech, kdy nejsou na tuto problematiku primárně zaměřena. Mezi nejčastější iniciativy, jimiž se dotázaná pracoviště zaobírají, patří: • Umělá inteligence pro Evropu (ÚV) – 8 pracovišť • Akční plán digitálního vzdělávání (MŠMT) – 7 pracovišť • Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence (ÚV) – 7 pracovišť • Jednotná digitální brána (MPO) – 6 pracovišť • Evropský Kodex pro elektronické komunikace (MPO) – 6 pracovišť • Akční plán 5G pro Evropu (MPO) – 6 pracovišť Je však třeba zároveň zmínit, že mnoho z agend je velmi specifických, a tudíž se jím zabývá pouze jediné pracoviště. Hlavním typem činností, kterou pracoviště směrem k digitální agendě vykoná- vají, je především monitoring (dominantní úlohu hraje v 62 situacích), resp. gesci (tato úloha převládá v 37 situacích). Za nejméně běžnou převládající činnost pak lze považovat transpozici agendy na národní úroveň (pouze 10 případů). Dotazovaná pracoviště svoji agendu vnímají spíše jako převážně věcně za- měřenou (18) či výlučně věcně zaměřenou (1). Za převážně koordinačně zaměře- nou tuto považují 3 pracoviště, 1 jako výlučně koordinační. I tak lze však zkonsta- tovat, že se pracoviště v zásadě rovnoměrně dělí mezi ta, která se spíše podílejí na vnějším vyjednávání na úrovni EU, a pracoviště, která jsou zodpovědná za im- plementaci agendy. Pokud bychom opustili rámec Evropské unie, je pro většinu dotazovaných pracovišť významnou platformou dle četnosti zejména spolupráce v rámci OECD – 15 pracovišť, resp. ITU – 7 pracovišť. Mezi hlavní způsoby zapojení pracovišť podílejících se na mezinárodním vy- jednávání (tj. nikoli jen na implementaci agendy v ČR), patří zejména (i) osobní účast v pracovních skupinách (29 respondentů), využívání stálého zastoupení v Bruselu a národního experta (22 respondentů). Lze však říci, že pouhé využití stálého zastoupení v Bruselu je naprosto minimální. Převažující jazyk podklado- vých materiálů se mezi jednotlivými pracovišti různí. Naprostá většina dotazovaných pracovišť (22 z 26) očekává další rozšiřová- ní agendy digitalizace Evropské unie, jakkoli konkrétní očekávání jsou oborově
37
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online