ŠAVŠ Studie 2021 (5)

Automobilový průmysl v soudobé ekonomice pozice, trendy a udržitelnost

Josef Bradáč Romana Čižinská Jiří David Vojtěch Dynybyl Martin Folta Tereza Hrtúsová Eva Jaderná Tomáš Kozelský Radim Lenort Pavel Neset Radek Novák Jana Pechová František Starý David Staš Stanislav Šaroch

Emil Velinov Pavel Wicher František Zapletal Stanislav Šaroch (ed.)

2021

Autoři: Josef Bradáč – kapitola 6 Romana Čižinská – kapitola 3 Jiří David – kapitola 6 Vojtěch Dynybyl – kapitola 6 Martin Folta – kapitola 5 Tereza Hrtúsová – kapitola 1, 2 Eva Jaderná – kapitola 5 Tomáš Kozelský – kapitola 1, 2 Radim Lenort – kapitola 4 Pavel Neset – kapitola 3 Radek Novák – kapitola 1, 2 Jana Pechová – kapitola 5 František Starý – kapitola 6 David Staš – kapitola 5 Stanislav Šaroch – kapitola 1, 2 Emil Velinov – kapitola 5 Pavel Wicher – kapitola 4 František Zapletal – kapitola 4

Editor: Stanislav Šaroch

© ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s. 2021

Vydává ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

1. vydání

ISBN 978-80-7654-041-5 ISBN (online) 978-80-7654-042-2

OBSAH

Úvod

5

1 Automobilový průmysl v datech

7

1.1 Automobilový průmysl ve světě

8

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

22

1.3 Automobilový průmysl v ČR

45

2 Udržitelná mobilita a automobilový průmysl v EU

74

2.1 Globální a evropské aktivity v boji se změnou klimatu

74

2.2 Evropské nástroje v boji se změnou klimatu týkající se automobilového průmyslu

76

2.3 Elektromobilita ve světě

82

2.4 Elektromobilita v EU

84

2.5 Elektromobilita v ČR

90

3 Analýza tvorby hodnoty v odvětví českého, slovenského a německého automobilového průmyslu 95 3.1 Úvod 95 3.2 Data a metodologie 97 3.3 Analýza generátorů ekonomické přidané hodnoty 99 3.3.1 Tržby a jejich růst 99 3.3.2 Provozní zisková marže 101 3.3.3 Investice do dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu 102 3.3.4 Struktura financování a náklady kapitálu 105 3.4 Ekonomická přidaná hodnota (EVA) 109 3.5 Diskuse a závěr 111 4 Klíčové cíle udržitelného rozvoje očima lídrů automobilového průmyslu 115

4.1 Metodika výzkumu

116 116 117 122

4.1.1 Cíle udržitelného rozvoje

4.1.2 Použité metody 4.1.3 Vstupní data

3

4.2 Dosažené výsledky a jejich diskuse

124 124 126

4.2.1 Výsledky analýzy četnosti výskytu SDG

4.2.2 Výsledky GAIA analýzy

4.3 Závěry

132

5 Udržitelné aktivity firem v automotive

139

5.1 Udržitelnost v automotive

139

5.2 Udržitelné aktivity firem v českém automobilovém průmyslu

144

5.3 Shrnutí a závěr

209

6 Vývoj a trendy automatizovaných a elektrotechnických systémů v automobilech

215

6.1 Od historie k současným systémům

215

6.2 Automatické a elektronické prvky

217

6.3 Elektrická soustava vozidla

219

6.4 Faktory podmiňující a podporující automatické řízení automobilu

222 222 224 232

6.4.1 Automatizace řízení automobilu 6.4.2 Asistenční systémy v automobilech 6.4.3 Závěry k asistenčním systémům

6.5 Závěr

239

Prameny

242

4

ÚVOD Vážení čtenáři, právě se Vám dostává do rukou čtvrtý ročník studie ke stavu a vý- voji automobilového průmyslu, jejímž vydavatelem je ŠKODA AUTO Vysoká škola. Autory studie jsou akademičtí pracovníci ŠKODA AUTO Vysoké školy a partner- ských institucí. Partnery studie jsou Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy eko- nomické v Praze a Česká spořitelna, a. s. Motivů k vytvoření tohoto formátu, ve kterém studii publikujeme od roku 2018, bylo hned několik. ŠKODA AUTO Vysoká škola je zřízena firmou ŠKODA AUTO a. s. a jako taková je i přirozeně nejbližší akademickou institucí kooperující s automobi- lovým průmyslem. Je proto nejenom logické, ale i žádoucí, aby takové akademické pracoviště disponovalo sadou informací a znalostí, které jsou (samozřejmě s ohledem na oborové zaměření školy) vztaženy právě ke stavu a významu automobilového prů- myslu, a to nejenom v ČR a Evropě, ale i ve světě. Od poloviny roku 2019 má tato periodická studie své pevné místo i ve Strategii roz- voje výzkumu ŠKODA AUTO Vysoké školy, a to nejen jako výroční studie, ale i jako předstupeň pro příspěvky akademiků ŠAVŠ na mezinárodních konferencích, publika- ce v relevantních odborných časopisech věnovaných příslušné problematice. Počínaje tímto – čtvrtým – ročníkem ve studii publikujeme i dvě kapitoly, které jsou prvními výstupy projektů interní grantové agentury. Agentura takto alokuje prostředky získa- né ŠAVŠ na tzv. institucionální podporu výzkumu od MŠMT na základě komplex- ního hodnocení výzkumných výsledků a potenciálu Školy mezinárodním evaluačním panelem dle Metodiky 2017+. Výsledkem čtvrtého ročníku zpracování studie je v prvních dvou kapitolách již tra- dičně oddíl, který přináší především deskriptivní pohled opřený o relativně širokou datovou základnu. Vnitřně se dělí na dvě kapitoly. První kapitola postupně mapuje roli automobilového průmyslu ve světě, pak v Evropě, a nakonec v České republice. Druhá kapitola nabízí v letošním ročníku matérii ve výkladové lince od širokého vymezení nedávné historie a aktuální agendy nadnárodních snah a iniciativ na poli udržitelného rozvoje až po konkrétní stavy nástupu a rozvoje elektromobility ve světě, v EU a konečně i v České republice. Analytickou kapitolou s ambicí stát se po dopracování regulérní statí do odborného časopisu je kapitola třetí , která z hlediska přístupů finančí analýzy hodnotí a srovnává tvorbu hodnoty (tzv. EVA) v podnicích českého, slovenského a německého automo- bilového průmyslu včetně její časové dynamiky. Kapitola tak svébytně navazuje na te- maticky podobně zaměřenou třetí kapitolu druhého (2019) ročníku studie. Zatímco v roce 2020 měla v dalších částech studie výrazné zastoupení právní pro- blematika spojená s regulací pro automobilový sektor a studie pokrývala problemati- ku regulace v oblasti hospodářské soutěže na trhu automobilů, otázky právní ochra- ny designu nebo právní aspekty výroby a provozu autonomních vozidel, v letošním ročníku věnujeme výrazný prostor problematice udržitelnosti. Tematicky tak na výše zmíněný přehled v kapitole druhé navazují kapitoly čtvrtá a pátá. V kapitole čtvrté najde čtenář již podruhé v řadě inovovaný přístup a analýzu k problematice udržitelnosti v automobilovém průmyslu. Zatímco do roku 2019 ana-

5

logická kapitola ve studii prováděla analýzu na základě metodiky GRI rejstříků s daty získanými ze zpráv o udržitelnosti v podnikání publikovaných vybranými společnost- mi, loňská (v kapitole číslo 3 studie z roku 2020) i letošní analýza v kapitole 4 vychází z firemních dat shromážděných v databázi United Nations Global Compact, a podlo- žených rámcem udržitelného rozvoje, jak je definován Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 OSN. Analytický aparát této kapitoly se přibližuje v metodách vícekriteriálního hodnocení způsobům, jaké používá ve svých přehledových analýzách konkurence- schopnosti Světové ekonomické fórum (WEF). Autoři podruhé v řadě pracovali se stejnou metodikou, v analytické části použili ale jiné – jemnější – členění světových regionů, a analýza tak ve srovnání s rokem 2020 poskytuje modifikované a podrobněj- ší výsledky (viz zejména tabulka 4.4 na straně 129). Pátá kapitola pak přináší výsledky výzkumu aktivit ohledně udržitelnosti na vzor- ku firem českého automobilového průmyslu. Kapitolu jsme se rozhodli zařadit i přes to, že má zatím spíše charakter výsledku sběru primárních dat. I tato data však mohou přispět k obohacení čtenáře, který se právě na tématiku sledování cílů udržitelného rozvoje ve firmách zaměřuje. V šesté kapitole , která studii zakončuje, se, na rozdíl od předchozích dvou ročníků studie, ve kterých se poslední kapitoly zaměřovaly na aplikace výdobytků materiálové- ho inženýrství do světa automobilové výroby, setkáme s mapováním vývoje a trendů v oblasti využívání automatizovaných a elektrotechnických systémů v automobilech. Věřím, že i v tomto vydání najdete řadu informací a podnětů, které pro Vás budou využitelné ve Vašem vlastním výzkumu i v pedagogické a osvětové činnosti.

V Mladé Boleslavi 29. 12. 2021

Stanislav Šaroch

1. Automobilový průmysl v datech Cílem tohoto oddílu je podat datově silně podložený, makroekonomický pohled na automobilový průmysl ve světě, v Evropě a v České republice. Hlavními předměty zájmu jsou postavení automobilového průmyslu v daných teritoriích, výroba aut (tedy nabídka) a prodej motorových vozidel (tedy poptávka). Pro tyto ukazatele je zvolen jako finální rok 2020. Výrobu i prodej motorových vozidel po celém světě v roce 2020 dra- maticky zasáhla koronavirová krize. Výroba aut byla ve většině automobilových velmocí dočasně zastavena, prodejny na hlavních trzích uzavřeny. Následné problémy způsobené narušením dodavatelsko-odběratelských vztahů pokračovaly i v roce 2021. Objem výroby motorových vozidel ve světě byl až do roku 2017 na vzestupu, následující dva roky se však již nesly ve znamení mírného poklesu. V pandemickém roce 2020 bylo globálně vyrobeno 78 milionů motorových vozidel, což oproti roku 2019 znamenalo pokles o 16%. Podíl osobních automobilů na celkové výrobě motorových vozidel v roce 2020 činil 72%. Celosvětovým lídrem ve výrobě motorových vozidel je dlouhodobě Asie, kde se vyrábí více než polovina světové produkce. Z hlediska po- čtu vyrobených vozidel je jedničkou Čína, kde bylo v roce 2020 vyrobeno 20 milionů osobních aut. Při přepočtu na 1 000 obyvatel je však světovou jedničkou Slovensko. Největší saldo v obchodě s motorovými vozidly k přepravě osob mají Spojené státy, naopak nejvyšší převis exportu nad importem vykazuje Japonsko. V prodejích osobních automobilů je dominantním lídrem opět Asie, kde se v roce 2020 prodalo 32 milionů osobních vozů, což bylo o necelou desetinu méně než v předpandemickém roce 2019. V Evropě bylo ve stejném období registrováno 14 milionů nových osobních aut (mezi- roční pokles o 14%). Automobilový průmysl má v Evropě dlouhodobou tradici. Má za sebou skvělé i horší roky a před sebou velké výzvy. Produkce motorových vozidel v Evropské unii po „oklepání se“ z hospodářské krize nastoupila v roce 2013 růstový trend. Ten se však postupně zpomalil a v letech 2018 a 2019 došlo dokonce k jejímu mírnému poklesu. Propad v produkci osobních aut pak přinesl covidový rok 2020, kdy se výroba v EU27 snížila o 23% na 10,8 mil. vozů. Na počtu vyrobených motorových vozidel v EU se nejvíce podílí osobní auto- mobily, které v roce 2020 tvořily 83% celkové produkce motorových vozidel. Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii je důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je přes 20 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v EU pak v posledních letech průběžně roste a dosa- huje zhruba 2,7 miliónu, což představuje zhruba 9% zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu. Hrubá přidaná hodnota automobilového průmyslu se na celkovém HDP v Evropské unii podílí 1,7% a na zpracovatelském průmyslu 11,5% s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Hodnota vývozu motorových vozidel z EU pokles- la v roce 2020 meziročně o 14 procent na necelých 134 miliard eur. Nově registro- vané osobní vozy v EU28 stoupaly až do roku 2019 na 15,3 milionů osobních aut. V roce 2020 ale zažily vlivem koronavirové krize výrazný pád o téměř 25%. Česká republika se s roční výrobou motorových vozidel ve výši 1,4 mil. (v předco- vidových letech) řadí mezi světové automobilové velmoci. V počtu vyrobených osobních

7

vozidel na počet obyvatel zaujímá celosvětově 2. místo a ve výrobě autobusů 1. místo. Naprostá většina výroby připadá na produkci osobních a malých užitkových vozidel. V roce 2020 však velmi výrazně zasáhla tuzemský automobilový průmysl koronavirová krize. Výroba motorových vozidel se propadla o 19% na 1,16 mil. vozů. Celý automo- bilový průmysl v ČR, tedy nejen koncoví výrobci aut, ale i jejich dodavatelé, zaznamenal meziroční pokles průmyslové produkce o 12% a snížení tržeb o desetinu. Rovněž hod- nota vývozu zaostala za rokem 2019 zhruba o 10%. Automobilový průmysl nejen v ČR, ale v celé EU nyní čelí a bude i nadále čelit mnoha výzvám. Nejvýraznější je přechod ze spalovací technologie na nízkoemisní po- hony a obecněji globální i evropské snahy o snižování emisí skleníkových plynů. I proto speciální kapitola rozebírá evropský přístup k boji se změnou klimatu a aktuální přehled

vývoje elektromobility ve světě, v EU i v ČR. 1.1 Automobilový průmysl ve světě Výroba motorových vozidel a zahraniční obchod

Produkce motorových vozidel ve světě od roku 2018 klesá a pandemický rok 2020 nebyl výjimkou. V roce 2020 bylo celkově vyrobeno 77,6 mil. motorových vozidel.

Oproti produkci z roku 2019 se jedná o téměř 16% pokles. Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy Výrobě motorových vozidel dominují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2020 vyrobeno celkem 55,8 milionů kusů (72% celkové produkce motorových vozidel). Oproti roku 2019 se jedná o pokles produkce o 17%. Lehkých užitkových vozidel bylo v roce 2020 vyrobeno celkem 17,2 milionů kusů (22% celkové produkce

8

vozidel), nákladních vozidel celkem 4,4 milionů kusů (5,6% celkové produkce) a auto- busů 0,2 milionu (0,4% celkové produkce). K poklesu produkce tedy v pandemickém roce 2020 došlo ve všech kategoriích kromě produkce nákladních vozidel. Obr. 1.2: Výroba motorových vozidel dle typu (2019 a 2020, v mil. kusů; popisek označuje meziroční změnu oproti roku 2019)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Lídrem v produkci osobních automobilů je dlouhodobě region Asie, na který v roce 2020 připadal zhruba 64% podíl s produkcí ve výši 35,8 mil. kusů. Přičemž 56% produkce regionu Asie připadá na Čínu. Evropě s produkcí 14,5 mil. ks osobních automobilů připadá 26% podíl. V USA bylo v roce 2020 vyrobeno 1,9 mil. ks osobních automobilů, tedy zhruba 3,5% světové produkce (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA).

9

Obr. 1.3: Světová produkce osobních automobilů (2020, v mil. kusů; popisek označuje meziroční změnu oproti roku 2019)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika zahrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Produkci osobních automobilů dominuje dlouhodobě Čína, kde bylo v roce 2020 vyrobeno celkem 20 mil. automobilů. Oproti předpandemickému roku 2019 došlo k propadu v produkci osobních automobilů v Číně o téměř 7%. Druhou příčku za- ujímá Japonsko, kde bylo vyrobeno 7 milionů osobních automobilů, což představuje pokles o více než 16% oproti roku 2019. Následuje Německo, kde bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 3,5 milionů osobních vozů (pokles o téměř 25% oproti roku 2019). V USA bylo v roce 2020 vyrobeno celkem 1,9 milionů osobních automobilů, což zemi řadí na 6. pozici (za Indii a Jižní Koreu). Oproti roku 2019 došlo k poklesu produkce osobních automobilů v USA o 23%. Česká republika zaujímá ve světové výrobě osob- ních automobilů 10. pozici. Pokud vyjádříme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích k počtu obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá 180 vyrobených osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osobních au- tomobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 14 automobilů. V Japonsku celkem 55 automobilů na tisíc obyvatel a v Německu 42 osobních automobilů na tisíc obyvatel.

10

Obr. 1.4: Největší světoví producenti osobních automobilů (2020)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2020); řazeno dle počtu vyrobených osobních automobilů

BOX 1.: Čína: Automobilový průmysl stále pod tlakem Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v dlou- hodobém horizontu první meziroční pokles produkce v roce 2018. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří zhoršení politické situace, celkové zpomalení ekonomiky a koncem roku 2019 rovněž propuknutí celosvětové pandemie nemoci COVID-19. Ta měla za následek pokles produkce motorových vozidel v Číně za rok 2020 o 2% (celkem 25,2 mil. kusů). V případě osobních automobilů došlo k poklesu ve výši 6,5% (celkem 19,9 mil. kusů). Na celkové výrobě motorových vozidel se osobní automobily v Číně podílejí z 80%. Celosvětově zvyšující se poptávku po vozech typu SUV dokládá fakt, že jejich produkce v roce 2020 nezaznamenala žádný pokles (růst o 0,1%; celkem 9,4 mil. kusů). Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2020 poklesly o 1,9% (celkem 25,3 mil. kusů). V případě prodejů osobních automobilů došlo k poklesu o 6% (celkem 20 mil. kusů). Prodeje vozidel typu SUV naopak v roce 2020 mírně rostly (0,7%; 9,5 tis. kusů). Trh s elektromobily v Číně byl v roce 2020 naopak růstový. Produkce elektromo- bilů za rok 2020 činila 1,4 mil. kusů (meziroční růst o 7,5%). Prodeje elektromobilů činily rovněž 1,4 mil. kusů, což znamená meziroční růst o téměř 11%. Export motorových vozidel z Číny v roce 2020 činil 995 tis. kusů (meziroční pokles o téměř 3%).

11

Tab. 1.1: Produkce motorových vozidel v Číně v roce 2020 (v mil. ks)

mil. ks 19,99

Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

79,3 20,7 100

-6,5 20,0 -2,0

5,23

Celkem

25,23

Zdroj: CAAM

Obr. 1.5: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Tab. 1.2: Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2020 (v mil. ks) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

20,18

79,7 20,3 100

-6,0 18,7 -1,9

5,13

Celkem

25,31

Zdroj: CAAM

Tab. 1.3: Prodeje automobilů v Číně dle výrobců (2020)

Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Čínské značky Německé značky Japonské značky Americké značky Korejské značky Francouzské značky

38,8 24,0 23,6

-7,0 -7,0

4,1 1,0

9,6 3,5 0,3

-30,7 -61,6

Zdroj: MarkLines

12

Dle údajů platformy MarkLines dosáhly prodeje koncernu Volkswagen (vozy typu sedan/hatchback) v Číně v roce 2020 celkem 2,3 mil. ks. Stejně tak produkce Volkswagenu v Číně činila v roce 2020 celkem 2,3 mil. ks. Obdobně i u dalších automobilek dosahují hodnoty prodejů automobilů v Číně stejných hodnot jako jejich produkce. Celková pro- dukce vozů typu sedan/hatchback v Číně činila za rok 2020 9,2 mil. kusů, prodeje pak 9,3 mil. kusů. Obr. 1.6: Produkce a prodeje vybraných automobilek v Číně, 2020 a 2019 (mil. ks), vozy typu sedan/hatchback

Zdroj: MarkLines U vozů typu SUV dosáhly prodeje koncernu Volkswagen v Číně v roce 2020 celkem 1,3 mil. ks. Stejně tak produkce SUV od Volkswagenu v Číně činila v roce 2020 celkem 1,3 mil. ks. Rovněž i u dalších automobilek dosahují hodnoty prodejů vozů SUV v Číně stejných hodnot jako jejich produkce. Celková produkce vozů typu SUV v Číně činila za rok 2020 9,4 mil. kusů, prodeje pak 9,5 mil. kusů.

13

Obr. 1.7: Produkce a prodeje vybraných automobilek v Číně, 2020 a 2019 (tis. ks), vozy typu SUV

Zdroj: MarkLines

BOX 2.: Česká republika je největšímvýrobcemautobusů v přepočtu na obyvatele V oblasti výroby motorových vozidel vyniká Česko v produkci autobusů, kdy při přepočtu na obyvatele jsme absolutní jedničkou. V roce 2020 činil počet vyrobených autobusů v ČR na 10 000 obyvatel 4,7. Absolutně největším producentem je Čína, která v roce 2020 vyrobila 103,3 tisíc autobusů. Daleko za ní je druhá Indie (35,5 tisíc) a Brazílie (18,4 tisíc). V Česku bylo vyrobeno za rok 2020 celkem 5 070 autobusů.

14

Obr. 1.8: Největší světoví producenti autobusů (2020)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2020); jedná se o přepočet v rámci 15 největších producentů autobusů v absolutních hodnotách Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska obje- mu obchodní bilance , záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují, dle databáze UN Comtrade, země jako Čína, USA, Spojené království, Francie a Rusko. Největší převis vývozu nad dovozem osobních automobilů má Japonsko (70,7 mld. USD) a Německo (57,4 mld. USD). Bilance České republiky je kladná a činí 17,1 mld. USD. Obr. 1.9: Obchodní bilance obchodu smotorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2020 a 2019, v mld. USD)

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; *data za rok 2020 nejsou dostupná

15

Tab. 1.4: Zahraniční obchod s motorovými vozidly k přepravě osob ve vybraných zemích (2020, v mld. USD)

2020 Čína

Export

Import

Saldo -35,9

9,0

44,9 10,1 64,7 12,0

Japonsko Německo Jižní Korea

80,9

70,7 57,4 23,6

122,1

35,6

Indie USA

4,6

0,2

4,4

45,2 31,5

144,4

-99,2 17,7

Španělsko

13,8

Brazílie Rusko*

2,7

1,8

0,9

44,9 20,8 23,7 36,7 18,6 26,6

35,9

44,9 17,1 21,5 31,4 -17,8

ČR

3,7 2,3 5,3

Slovensko

Mexico Francie

36,4 34,6

UK

-8,1

Turecko 1,7 Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; *data z roku 2019 Z hlediska finančních výsledků se mezi největší světové výrobce řadí koncern Volkswagen, který v roce 2020 dosáhl obratu 222,9 mld. eur. Rentabilita tržeb (podíl zisku a obratu) dosáhla v roce 2020 celkem 4%. Japonská Toyota vykázala v roce 2020 celkový obrat 203,3 mld. eur a rentabilita tržeb činila 7,4%. Na třetí pozici se dle veli- kosti obratu řadí Daimler, jehož obrat v roce 2020 činil 154,3 mld. eur. Tab. 1.5: Hospodářské výsledky vybraných světových automobilek (v mil. eur) 9,6 7,9

2020

2019

Rentabilita tržeb

Rentabilita tržeb

Obrat

Zisk

Obrat

Zisk

222 884

8 824

4,0% 252 632 13 346 8,3% 227 468 15 779

5,3% 6,9% 1,4% 4,8% 0,0% 3,1% 4,8%

VW

206 831 17 064

Toyota

154309 106 562

3600 5 435

2,3% 172 745 5,1% 119 396 -1,1% 124 931 5,0% 113 476 3,8% 104 210

2 377 5 725

Daimler

GM Ford

100 820 -1 113

41

100 096 98 990

4 996 3 775

3 463 5 022

Honda*

BMW

16

86 676 75 919 59 756

24

0,0% 108 187 1,6% 77 227 -5,7% 75 079

2 700 2 175 -5 101

2,5% 2,8%

Stellantis Hyundai Nissan*

1 181 -3 410

-6,8% Zdroj: MarketScreener; seřazeno dle obratu za rok 2020; přepočteno aktuálními kurzy k 4. 11. 2021; *finanční rok končí 31. 3. Prodej osobních automobilů ve světě Prodeje osobních automobilů v roce 2020 činily 53,6 mil. ks, což oproti roku 2019 znamená pokles o 16%. Největší podíl na prodejích má dlouhodobě Asie, kde bylo v roce 2020 prodáno 32 mil. ks osobních automobilů (60% podíl). Z toho na Čínu při- padá 20 mil. ks prodaných vozů (38% podíl). Prodeje v Evropě činily 14,2 mil. ks (27% podíl). V USA bylo prodáno 3,4 mil. ks osobních automobilů a jejich podíl na světových prodejích činí 6,3 % (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA). Obr. 1.10: Světové prodeje osobníchautomobilů (2020, vmil. kusů; popisek označuje meziroční změnu oproti roku 2019)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika zahrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Z hlediska meziroční změny v počtu registrovaných (prodaných) osobních au- tomobilů v rámci světových regionů, došlo k největšímu propadu oproti roku 2019 v Americe (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA). Celkové prodeje osobních automobilů zde v roce 2020 poklesly o 29% a činily 6,8 mil. kusů. V regionu Asie došlo v prodejích osobních automobilů k meziročnímu poklesu o 9,5%, prodeje dosáhly 32 mil. kusů. V Evropě v roce 2020 prodeje meziročně poklesly o 21,1% a činily celkem 14,2 mil. kusů. V Africe pak pokles v roce 2020 činil téměř 25% (657 tis. kusů).

17

Obr. 1.11: Registrace či prodeje nových osobních automobilů (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika zahrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Z porovnání produkce a prodejů osobních automobilů je patrné, že regiony Asie a Evropa evidují nižší počet registrovaných osobních automobilů, než je celkový objem jejich produkce. V Asii produkce nad prodeji v roce 2020 převažovala o téměř 4 mil. ks. V Americe bylo naopak registrováno o 1,6 milionu více osobních automobilů, než bylo vyrobeno.

Obr. 1.12: Srovnání produkce a prodejů osobních automobilů v roce 2020

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika zahrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ

18

Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. mís- tě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2020 zde bylo prodáno 20,2 milionů kusů osobních aut. Následují Japonsko, kde bylo prodáno 3,8 milionů kusů a USA (3,4 mi- lionu kusů prodaných osobních automobilů). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů v roce 2020 prodáno v Německu (zhruba 35 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje Jižní Korea, kde činil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 31 a Japonsko (30 automo- bilů na 1 000 obyvatel). V České republice bylo v roce 2020 prodáno 19 automobilů na tisíc obyvatel. Obr. 1.13: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2020, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2020); jedná se o největší producenty osobních automobilů V počtu prodaných kusů automobilů se dle údajů platformy MarkLines, na první místo ve světě v roce 2020 dostala japonská Toyota s celkovými prodeji 9,5 mil. kusů. Koncern Volkswagen, který v roce 2020 prodal celkem 9,3 milionu kusů automobilů, tak skončil až druhý. Třetí pozice připadá na Renault-Nissan-Mitsubishi (7,8 mil. ks).

19

Obr. 1.14: Počet prodaných vozů vybraných automobilek ve světě 2020, 2019 (v mil. kusů)

Zdroj: MarkLines Pro evropské automobilky jsou z hlediska prodejů automobilů dominantními svě- tovými regiony Evropa a Asie. Vyplývá to z výročních zpráv společností. Podíl regionu Asie na prodejích koncernu Volkswagen činí zhruba 44%, podíl Evropy 43%. Tab. 1.6: Podíl prodejů vybraných automobilek v jednotlivých světových regionech

Amerika (%)

Asie (%)

Evropa (%)

Volkswagen

43,8 42,0 46,0 32,0 1

13,0 16,0 14,0 12,0 2 58,0 17,0 5

43,0 39,0 37,0 51,0 26,0 43,0

BMW

Daimler, Mercedes-Benz

Renault

2,0

FGA 3 Volvo

25,0 4

Zdroj: Výroční zprávy společností

1 Eurasie a Asia-Pacific 2 Latinská Amerika 3 data do 30. 9. 2020

4 Čína 5 USA

20

Celosvětově nejprodávanějším osobním automobilem roku 2020 byl model ja- ponské automobilky Toyota Corolla – prodalo se jich celkem 1 134 tisíc kusů. Druhým nejprodávanějším modelem byla Toyota RAV4 – celkem 972 tisíc prodaných kusů. Třetí příčku obsadila Honda CR-V (706 tis. prodaných kusů). Obr. 1.15: TOP10 nejprodávanějších modelů osobních automobilů v roce 2020 (v tis. kusů)

Zdroj: Focus2move

21

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

Výroba motorových vozidel v Evropské unii Výroba motorových vozidel v Evropské unii se po propadu způsobeném hospo- dářskou krizí, který kulminoval v roce 2009, dokázala opět v následujících letech navrá- tit k růstu. Později však sektor začal stagnovat či ve velkých ekonomikách v letech 2018 a 2019 dokonce klesat. S příchodem pandemie koronaviru se automobilový průmysl, podobně jako celá řada dalších odvětví, dostal do velkých potíží. Restrikce a přijatá opat- ření na úrovni jednotlivých států utlumila nebo přímo zastavila v některých měsících roku 2020 výrobu. Pokles produkce osobních aut v EU27 činil v roce 2020 oproti před- chozímu roku 23%. Rozdíly mezi členskými státy EU i vzhledem k přijatým protiepi- demickým opatřením jsou značné. Ve Francii došlo podle údajů European Automobile Manufactures Association (ACEA) například k 44% meziročnímu propadu ve výrobě osobních aut, v Belgii však „jen“ k 4% poklesu. Na počtu vyrobených motorových vozidel v Evropské unii (12,98 mil. kusů v roce 2020, což představuje meziroční pokles o třetinu) se nejvíce podílí osobní auto- mobily (v roce 2020 tvořily osobní automobily v Evropské unii 83% všech vyrobených motorových vozidel). Obr. 1.16: Vývoj počtu vyrobených osobních automobilů v EU27 (v mil. ks)

Zdroj: ACEA, AutoSAP, VDA, Anfac, CCFA

22

Růst automobilového průmyslu dosahoval v jednotlivých státech EU různé in- tenzity. Například Francie po roce 2008 začala ztrácet svou pozici světové velmoci v au- tomobilovém průmyslu. Při srovnání výroby osobních automobilů v „předcovidovém“ roce 2019 s předkrizovým rokem 2007 byla Francie na zhruba dvou třetinách výroby (což představuje pokles o necelý milión osobních aut). Další velký propad zaznamena- ly Itálie, Belgie, Švédsko či Polsko. Naopak velmi se dařilo a daří odvětví v některých zemích bývalého východního bloku – ve Slovensku a Česku. Česko bylo se 1,4 mi- lióny vyrobených motorových vozidel v roce 2019 na 5. místě mezi členskými státy EU, v případě výroby osobních aut dokonce na 4. místě (Česko předstihlo Británii, kde došlo k výraznému meziročnímu propadu ovlivněnému také brexitem). Maďarsko a Rumunsko dokázaly nalákat automobilové koncerny na kvalifikovanou a stále levnou pracovní sílu (u Maďarska a Rumunska je to navíc ještě nízká výše sazby daně z příjmu právnických osob) a staly se tak pomyslnými vítězi v růstu výroby. V Německu v „pan- demickém“ roce 2020 poklesla meziročně produkce motorových vozidel o čtvrtinu, ve Španělsku a v Česku o zhruba pětinu. Česko se stalo v roce 2020 třetím největším vý- robcem osobních aut v celé EU, následované Slovenskem, vzhledem k již zmiňovanému obrovskému propadu ve Francii, která tak klesla až na 5. místo. Ve Slovensku a v Česku navíc relativní význam automobilového průmyslu ještě více vynikne, pokud přepočítá- me počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Slovensko se 180 vyrobe- nými motorovými vozidly a Česká republika se 108 patří v tomto ukazateli ke světové špičce. Pokud ukazatel vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel vypočítáme i ve světových ekonomikách a státech, které patří mezi největší producenty (například Čína vyrobila v roce 2020 o zhruba 9 miliónů aut více než celá EU), zjistíme, že v Číně je to „jen“ 18 motorových vozidel na 1 000 obyvatel a v USA 27. Tab. 1.7: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2020

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Osobní automobily (tis.)

Změna 2020/2019

Změna 2020/2019

Stát

Celkem (tis.)

Německo Španělsko

3 515 1 801

-25% 3 800 -20% 2 556 -45% 1 316 -19% 1 160

-23% -12% -43%

45,7 53,9 19,5

Francie Česko

928

1 153

-19% 108,4

Spojené království Slovensko

921

-29% 987

-28%

14,7

985 452 279 438 406 257

-8%

985

-8%

180,4

Itálie

-17% 777 -36% 451 -11% 438 -18% 406 -10% 297

-12% -30% -11% -18% -11%

13,1 11,9 45,0 21,2 28,8

Polsko

Rumunsko Maďarsko

Švédsko

23

Belgie

237 211 126 142 107

-4%

267

-6%

25,8 22,8 11,0 67,2 13,8 15,5 29,0 18,0 26,8 64,1

Portugalsko Nizozemsko

-25% 264 -29% 193 -29% 142 -32% 123 -23% 12 978 -6% 25 225 -23% 8 822 -16% 8 068 -11% 3 507 -21% 3 394 -17% 77 622 -25% 86

-29% -25% -29% -30% -25% -30% -19% -17% -11% -25% -15% -2%

Slovinsko Rakousko

Finsko

86

10 810 19 994

EU

Čína USA

1 927 6 960 3 212 2 851

Japonsko

Jižní Korea

2,5

Indie Svět

65,6

55 834 10,0 Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); Eurostat (data za obyvatelstvo k 1. 1. 2021); data obyvatelstvo svět a neunijní státy World Bank za rok 2020 Vývoj v produkci a i (zjednodušeně) určitý přesun výroby mezi státy lze vypozoro- vat i ve změně podílu produkce osobních automobilů na celku v členských státech EU. Významně navýšit své výrobní kapacity a dostat se tak mezi přední výrobce se podařilo Slovensku a Česku. U tradičních automobilových velmocí docházelo spíše ke stagnaci nebo poklesu (např. ve Spojeném království, nyní již bývalém členu EU). Obr. 1.17: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech EU (EU28; v%)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA), OICA; jedná se o podíl na cel- kovém počtu kusů osobních aut

24

Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii (EU27) je důležitý i z po- hledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je něco kolem 17 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v Evropské unii v posledních letech průběžně roste a dosahuje zhruba 2,5 miliónu, což představuje zhruba 9% zaměst- nanosti zpracovatelského průmyslu. Ne ve všech členských státech je však vývoj stejný. U některých tradičních automobilových velmocí docházelo před několika lety k význam- nému poklesu jak v počtu firem, tak i zaměstnanosti (Francie, Itálie, Španělsko). Mezi roky 2018 a 2019 však i díky růstu jednotlivých ekonomik a zvyšující se spotřebě rostl počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu u všech významnějších států/producentů. Obr. 1.18: Počet firem ‒ Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Zdroj: Eurostat - Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; data Německo 2018 (místo 2019) Automobilový průmysl v některých členských státech Evropské unie představuje významného zaměstnavatele a součást celého hospodářství. Pro Česko, Slovensko, Polsko, či Rumunsko docházelo k nárůstu jak co do počtu firem, vyrobených automobilů, tak i počtem zaměstnaných lidí v automobilovém průmyslu. V těchto státech narostly počty zaměstnanců jak absolutně, tak se i relativně zvýšila zaměstnanost v automotive na celkové zaměstnanosti. Jak docházelo k postupnému oživení ekonomiky po hospodářské krizi, odráželo se to i v růstu mzdové hladiny, a tedy nákladů práce na zaměstnance v automo- bilovém průmyslu. Koronavirová krize se sice velmi projevila v propadu výroby osobních aut z důvodů restrikcí a omezení výroby v mnoha státech. Na zaměstnanost to však tak velký vliv nemělo i z důvodů přijatých vládních opatření a snah jednotlivých automobilek udržet si své zaměstnance. K propouštění často nedocházelo i z důvodu určité „dočasnosti“ zastavení výroby. Firmy by pak při opětovném nastartování výroby a ekonomik jen s ob- tížemi sháněly pracovníky, protože míra nezaměstnanosti se v členských státech EU před vypuknutím pandemie pohybovala na nízkých úrovních.

25

Tab. 1.8: Počet zaměstnaných osob a podíl na celkové zaměstnanosti ‒ Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Změna v počtu 2019/2008

Změna v počtu 2019/2018

Stát

2008 Podíl na za- městnanosti

2019 Podíl na za- městnanosti

Německo* 797 871 2,1% 919 002

2,2% +15,2% - 0,9% -16,5% -2,5% 1,4% +46,2% +4,6% 3,5% +14,2% +0,2% 2,2% +58,7% -7,7% 0,8% -6,3% +0,0% 2,3% +34,3% +1,8% 1,9% +12,5% +1,7% 3,2% +42,8% +1,2% 0,7% -8,1% -5,1%

Francie Polsko Česko

278 742 1,1% 232 643 153 561 1,0% 224 496 113 306 1,3% 181 862

Rumunsko 159 267 3,2% 179 841

Itálie

183 824 0,8% 168 914

Španělsko 164 064 0,8% 160 292

Maďarsko 77 258

2,0% 103 737 1,9% 94 106 2,4% 81 975 0,8% 17 379

Švédsko

83 617

Slovensko 57 387 Slovinsko 14 844

1,8% +17,1% +9,4% Zdroj: Eurostat – Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; Německo data 2018 (místo 2019) Tab. 1.9: Měsíční náklady práce – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (v eurech na přepočtené zaměstnance)

Změna 2019/2008

Změna 2019/2018

Stát

2008

2019

Německo*

5 242 5 000 5 450 4 125 3 575 1 350 1 092 1 308

7 125 6 500 5 933 5 150 3 950 2 167 2 100 1 917 1 617 1 208

+35,9%

-

Švédsko Francie*

+30,0% +2,5%

+8,9% +24,8%

+1,7% -0,8%

Itálie

Španělsko

+10,5% +6,3% +60,5% +5,7% +92,4% +4,6% +46,5% +7,5%

Česko

Slovensko Maďarsko

Polsko

-

-

+6,6%

Rumunsko +104,2% +10,7% Zdroj: Eurostat; náklady práce zahrnují veškeré náklady spojené se zaměstnáváním: mzdy a platy, příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, náklady na pracovní školení, náklady na přijímání nových zaměstnanců, ošatné apod.; * data Francie 2009 (místo 2008), data Německo 2018 (místo 2019) 592

26

Význam automobilového průmyslu pro některé členy Evropské unie je dobře patr- ný i z podílu hrubé přidané hodnoty jak na celkovém HDP daného státu, kdy nad prů- měrem EU27, jenž činí 1,7%, jsou například státy Česko s 4,4% (a to se již jedná o data za „pandemický“ rok) nebo Maďarsko, Německo či Slovensko, tak i na hrubé přidané hodnotě vztažené k výkonnosti zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE C), jehož je oddíl Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29) sou- částí. Samotná hrubá přidaná hodnota reflektuje souhrnnou výkonnost odvětví, a je tak „čistým“ ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Na přidanou hodnotu se můžeme dívat i jako na rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Tab. 1.10: Podíl hrubé přidané hodnoty (HPH) automobilového průmyslu na HDP a HPH zpracovatelského průmyslu v EU27 (2019)

HPH automotive/ HDP

HPH automotive/ HPH zpracovatelský průmysl

Stát

Česko**

4,4% 4,1% 3,6% 3,3% 2,3% 2,3% 1,5% 1,7% 1,4% 1,0% 0,9% 0,8% 0,6%

20,2% 20,5% 19,6% 18,9% 13,7% 17,4%

Německo* Slovensko Maďarsko Rumunsko

Švédsko*

Slovinsko**

7,1%

EU27* Polsko*

11,5%

8,4% 9,2% 5,7% 8,9% 5,7%

Španělsko*

Itálie*

Spojené království*

Francie*

Zdroj: Eurostat; * data za rok 2018, ** data za rok 2020 Za celou EU27 podíl hrubé přidané hodnoty na HDP za posledních 10 let vzrostl sice jen mírně, ale u některých členských států byl tento nárůst významnější (a je potře- ba zmínit, že proběhla hospodářská krize, která se na ekonomikách a automobilovém průmyslu jako takovém velmi podepsala). V případě Česka došlo v roce 2009 k po- klesu a v letech 2012 a 2013 ke stagnaci růstu vývoje podílu hrubé přidané hodnoty automotive na HDP, aby se opět dala na rostoucí trajektorii. Mezi roky 2008 a 2016 si připsala 1,5procentního bodu, což z dostupných dat je nejvíce v EU. Obdobná situace byla i u vývoje podílu hrubé přidané hodnoty automotive na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu. Ač hrubá přidaná hodnota automobilového průmyslu v ab- solutní hodnotě ve většině států EU v letech 2017 i 2018 rostla, vyjádřeno k HDP či zpracovatelskému průmyslu však relativně klesala. Je to i z důvodů vyčerpání produkč- ních možností růstu automobilového průmyslu a rychlejšímu růstu ostatních odvětví vzhledem k dobré výkonnosti jednotlivých ekonomik.

27

Tab. 1.11: Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty (HPH) automotive na HDP

Stát 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 4,0% 3,8% 3,8% 4,5% 4,6% 5,0% 4,9% 4,7% 4,8% 4,4% - Slovensko 2,7% 2,8% 2,9% 3,6% 3,7% 3,6% 3,2% 3,8% 3,6% - Maďarsko 2,9% 2,6% 3,3% 3,6% 4,0% 4,2% 3,8% 3,7% 3,3% - Rumunsko 3,0% 1,5% 1,5% 1,5% 1,8% 2,4% 2,8% 2,5% 2,3% - Švédsko 1,9% 1,5% 1,5% 1,6% 2,2% 2,3% 2,3% 2,3% - - EU27 1,5% 1,4% 1,5% 1,6% 1,7% 1,8% 1,8% 1,7% - - Slovinsko 1,5% 1,6% 1,5% 1,6% 1,5% 1,5% 1,6% 1,6% 1,6% 1,5% Polsko 1,3% 1,3% 1,3% 1,4% 1,5% 1,5% 1,5% 1,4% - - Španělsko 0,8% 0,7% 0,8% 0,9% 1,0% 1,0% 1,0% 1,0% - - Itálie 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,7% 0,8% 0,9% 0,9% - - Británie 0,6% 0,6% 0,8% 0,8% 0,8% 0,9% 0,8% 0,8% - - Francie 0,7% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% - - Zdroj: data Eurostat; vlastní výpočty Tab. 1.12: Vývoj podílu HPH automotive na HPH zpracovatelského průmyslu (v%) Stát 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Česko 17,9% 17,4% 17,5% 18,9% 19,2% 20,7% 21,0% 20,7% 21,2% 20,2% Německo 17,5% 17,7% 17,9% 19,1% 19,6% 20,5% 20,8% 20,5% - - Slovensko 15,1% 15,1% 16,8% 18,5% 18,9% 19,4% 17,9% 20,1% 19,6% - Maďarsko 15,5% 14,0% 17,4% 18,3% 19,8% 21,5% 20,0% 19,8% 18,9% - Švédsko 12,8% 10,9% 11,4% 12,3% 16,3% 17,5% 17,6% 17,4% - - Rumunsko 12,1% 7,3% 7,5% 7,0% 9,3% 11,9% 13,9% 13,5% 13,7% - EU27 10,1% 9,9% 10,1% 10,8% 10,9% 11,5% 11,6% 11,5% - - Španělsko 6,9% 6,5% 7,5% 8,4% 8,8% 8,9% 8,9% 9,2% - - Británie 6,1% 6,4% 8,0% 8,7% 8,8% 9,3% 8,9% 8,9% - - Polsko 8,2% 8,1% 8,5% 8,4% 8,4% 8,6% 8,8% 8,4% - - Slovinsko 8,5% 8,7% 7,9% 8,0% 7,6% 7,4% 7,9% 8,1% 7,6% 7,1% Francie 6,6% 5,9% 5,7% 5,7% 5,8% 5,9% 5,9% 5,7% - - Itálie 4,6% 4,1% 4,5% 4,6% 5,0% 5,5% 5,9% 5,7% - - Zdroj: data Eurostat; vlastní výpočty Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty automobilového průmyslu na HDP je u stá- tů, kde je tento podíl nejvyšší z celé EU (Česko, Německo a Slovensko), velmi podobný: patrný pokles v roce 2009, stagnace kolem roku 2013 s následným růstem a stagnací v letech 2017 a 2018. Česko Německo 3,5% 3,6% 3,6% 3,9% 4,0% 4,2% 4,2% 4,1% -

28

Obr. 1.19: Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty automobilového průmyslu na HDP

Zdroj: Eurostat; data za 2019 a 2020 v Německu a EU nejsou k dispozici; u Slovenska za 2020

Obr. 1.20: Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty automobilového průmyslu na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu

Zdroj: Eurostat; data za 2019 a 2020 v Německu a EU nejsou k dispozici; u Slovenska za 2020

Zahraniční obchod s motorovými vozidly v Evropské unii Vyrobené automobily jsou důležitým artiklem zahraničního obchodu, a to prak- ticky na globální úrovni. V roce 2020 však kvůli probíhající pandemii značně poklesl

29

dovoz i vývoz osobních automobilů ze zemí mimo EU, a to jak v hodnotě, tak i v počtu osobních aut. Koronavirová krize měla na mezinárodní obchod velmi negativní vliv, narušila spojení a ovlivnila i samotnou distribuci. Globální poptávka zaznamenala ob- rovský pokles, hlavně v první polovině roku 2020. Z Evropské unie byly v roce 2020 vyvezeny osobní automobily v hodnotě 121 mi- liard eur (což představovalo 0,91% unijního HDP), tedy zhruba o 16 miliard eur méně v roce 2019 (kdy podíl vývozu osobních aut činil 1,0% na HDP). Na celkovém vývozu z EU se osobní automobily podílely 6,58% v roce 2020, respektive 6,27% v roce 2019. V případě dovozu hodnota importovaných osobních aut v roce 2020 činila 51,3 miliard eur, o necelou pětinu méně než v roce 2019. Saldo zůstává i nadále kladné, ač i zde došlo k meziročnímu poklesu. Tab. 1.13: Hodnota obchodu s motorovými vozidly (2020; EU27)

Ostatní motorová vozidla

Motorová vozidla – celkem

Osobní automobily

změna 2020/19 v mil. eur

změna 2020/19 v mil. eur

změna 2020/19

v mil. eur

Dovoz Vývoz Saldo

51 337 -18,6% 6 408

-21,7% 57 746 -19,0%

121 244 -13,6% 12 846 -20,6% 134 090 -14,3%

69 907

-9,5% 6 437

-19,6% 76 344 -10,4%

Podíl vývozu na HDP

0,91%

0,10%

1,00%

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); Eurostat V roce 2020 došlo oproti roku 2019 k poměrně významnému poklesu o zhruba třetinu v počtu dovezených osobních aut do EU. Za celý rok 2020 činil dovoz 3,7 mil motorových vozidel z toho 3 mil osobních aut. Dovoz klesl meziročně zhruba o pětinu, navýšit se podařilo jen dovoz ostatních motorových vozidel (lehká užitková vozidla, autobusy a další). Vývoz osobních automobilů z EU27 poklesl meziročně o necelých 16% na 5,19 mil aut, v případě všech motorových vozidel činil 5,8 mil aut, meziroční pokles o 17%. Tab. 1.14: Počet obchodovaných motorových vozidel (2020; EU27) Osobní automobily Ostatní motorová vozidla Motorová vozidla – celkem tis. ks změna 2020/19 tis. ks změna 2020/19 tis. ks změna 2020/19

Dovoz Vývoz

3 052 -23,2% 659 5 190 -15,7% 614

1,7% 3 711 -25,7% 5 803

-19,7% -16,9%

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA)

30

Obr. 1.21: Vývoz motorových vozidel z EU (2020)

Zdroj: ACEA Vzhledem k přijatým protipandemickým opatřením výroba osobních aut byla v mnohých státech na jaře roku 2020 utlumena nebo i krátkodobě zastavena. To se odrazilo i ve sníženém počtu vyvezených osobních aut. Z celkového počtu vyvezených osobních aut z EU27 (5 189 538) se čtvrtina vyveze do Spojeného království, s velkým odstupem následují s 13% Spojené státy americké a Čína (8,2%). V případě expor- tu do Číny se počet aut meziročně zvýšil o 5%, další významný nárůst zaznamenalo

Turecko, kam se počet vyvážených aut více než zdvojnásobil. Obr. 1.22: Vývoz osobních aut z EU27 (dle počtu aut; 2020)

Zdroj: ACEA

31

Tab. 1.15: Vývoz osobních aut z EU27 (dle počtu aut) 2019 2020

změna

Spojené království

1 866 399

1 310 061

-29,8% -16,5%

USA Čína

819 658 402 884 184 401 249 756 149 399 155 776 227 588

684 428 424 124 381 278 205 901 196 267 187 739 170 804

5,3%

Turecko Švýcarsko Ukrajina Jižní Korea

106,8% -17,6% 31,4% 20,5% -25,0%

Japonsko

Zdroj: ACEA Vývoz osobních motorových vozidel (dle hodnoty exportu) nejvíce směřuje do Spojeného království, které už není členem Evropské unie. Do Británie se v roce 2020 vyvezlo 23,2% všech osobních automobilů z EU v hodnotě 28,1 miliard eur. Následují Spojené státy americké a Čína. Rok 2020 z důvodu pandemie znamenal pokles hodnoty vývozu osobních aut z EU prakticky ve všech hlavních destinacích. Navýšit hodnotu vývozu se však dařilo do Jižní Koreje, a především do Turecka s nárůstem o 131%.

Obr. 1.23: Vývoz osobních aut z EU27 (dle hodnoty vývozu; 2020)

Zdroj: ACEA

32

Tab. 1.16: Vývoz osobních aut z EU27 (dle hodnoty vývozu; v mil. eur) 2019 2020

změna

Spojené království

36 487 28 727 18 632

28 097 23 374 18 202

-23,0% -18,6% -2,3% 20,3% -10,1% 131,3% -20,2%

USA Čína

Jižní Korea Švýcarsko

5 679 6 990 2 581 7 062 3 196

6 830 6 286 5 969 5 635 3 113

Turecko Japonsko

Norsko

-2,6%

Zdroj: ACEA V počtu dovezených aut do EU dominují se zhruba 16% tři státy – Spojené krá- lovství, Turecko a Japonsko. Tyto tři státy představují necelou polovinu veškerých dove- zených osobních aut do EU27. U všech těchto států se však počty dovezených osobních aut meziročně značně (zhruba o třetinu) snížily. Čtvrtý největší dovozce do EU – USA naopak zaznamenal více než 10% nárůst. Z velkých ekonomik vykázala nárůst dove- zených aut ještě Čína, kde se počet dovezených osobních automobilů zvýšil meziročně o 28% na 170 tisíc. Obr. 1.24: Dovoz osobních aut do EU27 (dle počtu aut; 2020)

Zdroj: Eurostat, ACEA

33

Tab. 1.17: Dovoz osobních aut do EU27 (dle počtu aut) 2019 2020

změna

Spojené království

700 546 701 111 674 328 349 091 441 870 280 731 133 465 218 077 213 198 58 514

503 282 494 149 483 626 386 877 318 479 240 479 170 244 170 153 124 335 48 059

-28,2% -29,5% -28,3% 10,8% -27,9% -14,3% 27,6% -22,0% -41,7% -17,9%

Turecko Japonsko

USA

Jižní Korea

Maroko

Čína

Mexiko

JAR

Švýcarsko

Zdroj: ACEA V roce 2020 se celková hodnota dovezených aut do EU snížila o necelou pětinu, avšak z USA hodnota stoupla o 11% na 10,5 miliard eur. Ostatní hlavní dovozci za- znamenali pokles v řádu nižších desítek procent. K velkým dovozcům se přiblížila Čína, která zaznamenala v roce 2020 oproti roku 2019 nárůst dovozu osobních aut o 138% v hodnotě 1 709 miliónů eur. Obr. 1.25: Dovoz osobních aut do EU27 (dle hodnoty v mil. eur; 2020)

Zdroj: ACEA

34

Tab. 1.18: Dovoz osobních aut do EU27 (dle hodnoty v mil. eur) 2019 2020

změna 10,8% -30,9% -24,5% -23,6% -15,9% -17,4% -48,1% -5,1% 138,3%

USA

9 435

10 452

Spojené království

13 291 10 715

9 182 8 094 6 331 5 510 4 098 2 366 2 191 1 709

Japonsko Turecko

8 283 6 549 4 962 4 556 2 308

Jižní Korea

Mexiko

JAR

Maroko

Čína

717

Zdroj: ACEA

Registrace nových osobních automobilů v Evropské unii V roce 2020 se počet nových registrací osobních aut v Evropské unii (EU27) snížil o čtvrtinu z 13 028 tisíc na 9 942 tisíc osobních aut. Pokles u nových registrací postihl všechny členské státy Evropské unie. Největší procentuální pokles (kolem 40%) zaznamenaly státy Chorvatsko, Bulharsko a Portugalsko. V absolutním počtu snížení nových registrací „zvítězilo“ Německo, kde pokles činil 690 tisíc osobních aut, což před- stavuje pětinový meziroční pokles. Silnou pozici u registrací nových osobních automobilů má i přes koronaviro- vou krizi stále koncern Volkswagen Group, který v roce 2019 prodal téměř čtvrtinu všech aut v EU27, což představuje 3,25 miliónu osobních aut, v roce 2020 to bylo 2,55 mil. osobních aut. Druhým koncernem je PSA Group s 15,2% podílem v roce 2020 a 1,51 mil. prodaných aut (meziroční pokles o 29,3%), následuje Renault Group (s 11,5% a 1,15 mil. prodaných osobních aut s poklesem o 25,6%).

35