ŠAVŠ Studie 2020

Automobilový průmysl v soudobém světě Vybrané ekonomické, regulační a technické pohledy

Josef Bradáč Karolina Drachovská

Vojtěch Dynybyl Tereza Hrtúsová Tomáš Kozelský Radim Lenort Matěj Machů Radek Novák

František Starý Václav Šmejkal František Zapletal Stanislav Šaroch ed.

2020

Autoři: Josef Bradáč – kapitola 7 Karolina Drachovská – kapitola 5 Vojtěch Dynybyl – kapitola 7 Tereza Hrtúsová – kapitola 1, 2 Tomáš Kozelský – kapitola 1, 2 Radim Lenort – kapitola 3 Matěj Machů – kapitola 6 Radek Novák – kapitola 1, 2 František Starý – kapitola 7 Václav Šmejkal – kapitola 4 František Zapletal – kapitola 3

Editor: Stanislav Šaroch

© ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s. 2020

Vydává ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

1. vydání

ISBN : 978-80-7654-023-1

OBSAH

ÚVOD

7

1 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DATECH

11

1.1 Automobilový průmysl ve světě

12

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

31

1.3 Automobilový průmysl v ČR

53

2 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DOBĚ KORONAVIROVÉ

79

2.1 Evropský trh: Rekordní propad ve velmi krátké době

79

2.2 Německý automobilový průmysl v problémech: Pandemie není příčinou, ale jen dalším prohloubením 83 2.3 Český automobilový průmysl: současná krize nemá v historii srovnání 87

3 KLÍČOVÉ CÍLE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OČIMA LÍDRŮ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

93

3.1 Metodika výzkumu

93 93 95 99

3.1.1 Cíle udržitelného rozvoje

3.1.2 Použité metody 3.1.3 Vstupní data

3.2 Dosažené výsledky a jejich diskuse

101 101 102

3.2.1 Výsledky analýzy četnosti výskytu SDG

3.2.2 Výsledky GAIA analýzy

3.3 Závěry

110

4 PRODEJ AUTOMOBILŮ V NOVĚJŠÍ SOUTĚŽNÍ JUDIKATUŘE EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA 115 4.1 Distribuce automobilů v soutěžní judikatuře, legislativě a soft-law EU 116 4.2 Vlastní či smluvní síť 118 4.3 Jednostranný diktát či vzájemná dohoda 121 4.3.1 Případy Ford a Volkswagen I 121 4.3.2 Inovace na prahu nového tisíciletí? 123 4.3.3 Případ Volkswagen II 124 4.3.4 Další vývoj 126

3

4.4 Sítě selektivní distribuce

128

4.5 Závěr

130

5 PRÁVNÍ ASPEKTY AUTONOMNÍCH VOZIDEL – – ANTROPOMORFIZACE AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU? 5.1 Obecně k pojmu autonomní vozidlo 136 5.1.1 Časový horizont uvádění autonomních vozidel do reálného provozu 137 5.2 Stávající právní úprava 138 5.2.1 Zákon o provozu na pozemních komunikacích 138 5.3 Právní úprava de lege lata 140 5.3.1 Německý StVG jako vlajková loď pro českého zákonodárce? 140 5.3.2 Mezinárodní kompatibilita pravidel silničního provozu 140 5.3.3 Tematické okruhy potřebných změn právního řádu 141 5.4 Datové propojení a ochrana údajů 141 5.4.1 Územní plánování 141 5.5 Odpovědnost pro případ kolize autonomních systémů 143 5.6 Konstrukce odpovědnostních vztahů pro případ vysoce a plně autonomních vozidel 144 5.6.1 Status elektronické osoby 144 5.6.2 Kompenzační fond jako obdoba povinného ručení 144 5.6.3 Navrhované modelové řešení odpovědnosti 145 5.6.4 Morální dilema samořiditelných automobilů 145 5.7 Závěr 146 6 ÚVOD DO PRÁVNÍ OCHRANY DESIGNU V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU 151 6.1 Pojem designu v právu 153 6.2 Design jakožto průmyslový vzor 153 6.3 Design jakožto autorské dílo 155 6.4 Design jakožto ochranná známka 157 6.5 Závěr 159 135

7 NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE VYUŽÍVANÉ PŘI VÝROBĚ BLOKŮ SPALOVACÍCH MOTORŮ

161

7.1 Úvod

161

7.2 Slévárenské technologie využívané pro výrobu bloků motorů

162

4

7.2.1 Lití do pískové formy (Sand Casting)

162 162 163 164 165 171 171 171 172 174 174 175 175 166 173

7.2.2 Gravitační lití do kovových forem (Gravity Casting) 7.2.3 Nízkotlaké lití do kovových forem (Low-Pressure Die Casting) 7.2.4 Vysokotlaké lití do kovových forem (High-Pressure Die Casting)

7.2.5 Lití s krystalizací pod tlakem (Squeeze Casting)

7.3 Materiály využívané pro výrobu bloku motoru

7.4 Možnosti provedení chladicího prostoru bloku motoru 7.4.1 Uzavřený chladicí prostor (Closed Deck) 7.4.2 Polouzavřený chladicí prostor (Semi-Closed Deck)

7.4.3 Otevřený chladicí prostor (Open Deck)

7.5 Rozdělení bloků dle úrovně aplikace jednotlivých materiálů

7.6 Technologie výroby funkčních ploch bloku válců motoru 7.6.1 Vložky z litiny s lupínkovým grafitem 7.6.2 Mokré vložky z litiny s lupínkovým grafitem 7.6.3 Zalité vložky z litiny s lupínkovým grafitem 7.7 Nadeutektický obsah křemíku ve slitině hliníku

175

7.8 Galvanické povlaky

179

7.9 Žárové nástřiky

180

7.10 Závěr

186

5

ÚVOD Vážení čtenáři, právě se Vám dostává do rukou třetí ročník studie ke stavu a vývo- ji automobilového průmyslu, jejímž vydavatelem je ŠKODA AUTO Vysoká škola. Autory studie jsou akademičtí pracovníci ŠKODA AUTO Vysoké školy a partner- ských institucí. Partnery studie jsou Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze a Česká spořitelna, a. s Motivů k vytvoření tohoto formátu, počínaje rokem 2018, bylo hned několik. ŠKODA AUTO Vysoká škola je zřízena firmou ŠKODA AUTO a. s. a jako taková je i přirozeně nejbližší akademickou institucí kooperující s automobilovým průmys- lem. Je proto nejenom logické, ale i žádoucí, aby takové akademické pracoviště dis- ponovalo sadou informací a znalostí, které jsou (samozřejmě s ohledem na oborové zaměření školy) vztaženy právě ke stavu a významu automobilového průmyslu, a to nejenom v ČR a Evropě, ale i ve světě. Od poloviny roku 2019 má tato periodická studie své pevné místo i ve Strategii rozvoje výzkumu ŠKODA AUTO Vysoké školy a to nejen jako výroční studie, ale i jako předstupeň pro příspěvky akademiků ŠAVŠ na mezinárodních konferencích, publikace v relevantních odborných časopisech věnovaných příslušné problematice a v neposlední řadě pro připravovanou monografii, kterou plánujeme zveřejňovat i prostřednictvím sítě Researchgate. Protože jednou z rolí univerzity není jen být vzdělávací a výzkumnou institucí, ale v širším slova smyslu centrem vzdělanosti, potřebujeme na ŠAVŠ znalost automobi- lového průmyslu dlouhodobě pěstovat a žít jí. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je právě orientace na ty aspekty automobilového průmyslu, které jsme schopni odbor- ně uchopit prostřednictvím konkrétních specializací, pěstovaných našimi katedrami a jednotlivými – především kmenovými – akademiky. Námi „žitá“ báze znalostí a hluboké porozumění procesům vývoje automobilové- ho průmyslu je cestou, jak být vybaveni pro několik rolí, které bychom jako škola mohli (a měli) hrát. První rolí je role provádění pokročilejšího výzkumu – právě na základě konkrétní hluboké znalosti dat a procesů v sektoru. Druhou velmi vý- znamnou rolí, k jejímuž úspěšnějšímu plnění naší studií směřujeme, je schopnost široce sdělovat navenek – partnerským institucím, studentům na výměnách, od- borné veřejnosti – jaké jsou trendy v automobilovém průmyslu, jaký je jeho náro- dohospodářský význam, dlouhodobý výhled a jeho specifika z pohledů finančního řízení, marketingu, manažerských věd, technologického pokroku a podobně. Tato druhá role si nás již dnes nachází – poptávka přichází nejen od našeho zřizovatele, ale přichází i poptávka společenská – z médií – a i poptávka výzkumně-vědecká z domácího i zahraničního akademického prostředí. Výsledkem třetího ročníku zpracování studie je v prvních dvou kapitolách již tra- dičně oddíl, který přináší především deskriptivní pohled opřený o relativně širokou datovou základnu. Vnitřně se dělí na dvě kapitoly. První kapitola postupně mapuje roli automobilového průmyslu ve světě, pak v Evropě, a nakonec v České republice na velmi široké datové základně. Druhá kapitola se v letošním ročníku snaží o první

7

reflexi dopadu pandemie COVID-19, resp. její jarní vlny do sektoru a to včetně porovnání s minulým propadem způsobeným velkou finanční krizí 2008–2009. V kapitole třetí najde čtenář inovovaný přístup a analýzu k problematice udr- žitelnosti v automobilovém průmyslu. Zatímco v roce 2019 analogická kapitola ve studii prováděla analýzu na základě metodiky GRI rejstříků s daty získanými ze zpráv o udržitelnosti v podnikání publikovaných vybranými společnostmi, le- tošní analýza vychází z firemních dat shromážděných v databázi United Nations Global Compact, 2020 a podložených rámcem udržitelného rozvoje, jak je defino- ván Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 OSN. Analytický aparát této kapitoly se začíná přibližovat v metodách vícekriteriálního hodnocení způsobům, jaké používá ve svých přehledových analýzách konkurenceschopnosti Světové ekonomické fórum (WEF). Další tři kapitoly jsou věnovány právním aspektům automobilového sektoru či obecněji vztahů vznikajících při výrobě, obchodu i provozu automobilů. Společné je jim to, že přinášejí významné a zajímavé informace pro všechny profesionály au- tomobilového sektoru i laické zájemce o něj, jejich zaměření je však rozdílné a spíše ilustruje šíři a rozmanitost právní problematiky, která se k tomuto sektoru váže. První z těchto příspěvků, který je zařazen jako kapitola 4, je věnován problema- tice prodejů automobilů v novější soutěžní judikatuře Evropského soudního dvora. Nabízí vhled do soutěžně-právních aspektů vztahů automobilek s jejich distribu- tory. Snaží se ukázat, jakým vývojem po roce 2000 prošla judikatura soudů EU významná pro vertikální vztahy v odvětví a co mohou automobilky na jejím základě aktuálně považovat za směrodatné, chtějí-li se ve svých vztazích s distributory vy- hnout střetu se zákazem kartelových dohod daným soutěžním právem EU. Pátá kapitola pak pojednává o právních aspektech autonomních vozidel, či vzlet- něji budoucí „antropomorfizaci“ automobilového průmyslu. Jde o jedno z živě diskutovaných témat současnosti, kdy si již dokážeme představit, že nás na silnici předjedou auta-roboti, v nichž budou lidé jen pasivními pasažéry. Tato autonomní doprava vyvolává řadu právních otázek, mj. ochrany a sdílení dat, odpovědnosti za škodu způsobenou autonomním vozidlem apod., na které se kapitola snaží nastí- nit možné odpovědi. Kapitola šestá pak nabízí úvod do právní ochrany designu v automobilovém prů- myslu. Stručně analyzuje vlastní pojem designu a relevantní právní nástroje, které lze aplikovat k jeho ochraně. Snaží se zhodnotit identifikované odlišné přístupy k právní ochraně designu, které český právní řád, ale obdobně také zahraniční práv- ní systémy nabízejí. Pro potřeby praxe předestírá i základní úvahu nad strategií ochrany duševního vlastnictví, která by měla být zvažována v okamžiku, kdy dojde na nakládání s designem. V sedmé kapitole, která studii zakončuje, se setkáme se – podobně jako v loňské studii v kapitole osmé – s aplikací výdobytků materiálového inženýrství do světa au- tomobilové výroby. Tentokrát je technická pasáž věnována využití nových materiálů a technologií při výrobě spalovacích motorů. Nejen střednědobý přechod na alterna- tivní pohony, ale i zmíněný pokrok ve výrobě motorů spalovacích totiž přispívá k vyš-

8

ší úspornosti provozu, a tedy i nižším negativním dopadům provozu automobilů na znečištění životního prostředí. Věřím, že i v tomto vydání najdete řadu informací a podnětů, které pro Vás budou využitelné ve Vašem vlastním výzkumu i v pedagogické a osvětové činnosti.

V Mladé Boleslavi 24. 10. 2020

Za kolektiv

Stanislav Šaroch

9

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DATECH Cílem tohoto oddílu je podat datově silně podložený, makroekonomický pohled na automobilový průmysl ve světě, v Evropě a v České republice. Hlavními předměty zájmu jsou postavení automobilového průmyslu v daných teritoriích, výroba aut (tedy nabídka) a prodej motorových vozidel (tedy poptávka). Pro tyto ukazatele se bere jako finální rok 2019. Výrobu i prodej motorových vozidel po celém světě však v roce 2020 dramaticky zasáhla koronavirová krize. Výroba aut byla ve většině automobilových vel- mocí dočasně zastavena, prodejny na hlavních trzích uzavřeny. I proto se v samostatné kapitole (2) věnujeme této bezprecedentní situaci, srovnáváme ji s předešlými krizemi a nastiňujeme rychlost možného návratu k normálnímu stavu. Objem výroby motorových vozidel ve světě byl dlouhodobě na vzestupu, poslední dva roky jsou však ve znamení poklesu. V roce 2019 bylo vyrobeno téměř 92 milionů motorových vozidel, což oproti roku 2018 znamená pokles o 5%. Podíl osobních au- tomobilů na celkové výrobě motorových vozidel činí 73%. Celosvětovým lídrem ve vý- robě motorových vozidel je dlouhodobě Asie, kde se vyrábí více než polovina světové produkce. Z hlediska počtu vyrobených vozidel je jedničkou Čína, kde bylo v roce 2019 vyrobeno necelých 26 milionů motorových vozidel. Čína již druhým rokem od před- chozího každoročního růstu od roku 2008 zaznamenala pokles ve výrobě, když se pro- dukce snížila oproti roku 2018 o 8%. Z hlediska produkce osobních automobilů opět dominuje Čína, při přepočtu na 1 000 obyvatel je však světovou jedničkou Slovensko. Největším světovým dovozcem motorových vozidel, co do objemu obchodu, jsou USA, naopak největším exportérem je Japonsko. V prodejích osobních automobilů je domi- nantním lídrem opět Asie, kde bylo v roce 2019 prodáno 36 milionů osobních auto- mobilů. V Evropě ve stejném období 18 milionů automobilů. Z hlediska nasycení trhu motorovými vozidly jsou na tom z vybraných zemí nejlépe Spojené státy, kde na tisíc obyvatel připadá více než 800 motorových vozidel. Automobilový průmysl má v Evropě dlouhodobou tradici. Má za sebou skvělé roky a před sebou velké výzvy. Produkce motorových vozidel v Evropské unii po „okle- pání“ z hospodářské krize nastoupila na růstový trend, který se však postupně zpomalil a v letech 2018 a 2019 došlo dokonce k mírnému poklesu, který ještě víc zhoršila si- tuace spojená s koronavirou krizí v roce 2020. Na počtu vyrobených motorových vo- zidel v Evropské unii (18,5 mil. kusů v roce 2019, což představuje meziroční pokles o 4,1%) se nejvíce podílí osobní automobily (v roce 2019 tvořily osobní automobily v Evropské unii 85% všech vyrobených motorových vozidel). Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii je důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navá- zaných na automotive, kterých je něco přes 20 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v Evropské unii v posledních letech průběžně roste a dosa- huje zhruba 2,7 miliónu, což představuje zhruba 9% zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu. Hrubá přidaná hodnota automobilového průmyslu se na celkovém HDP v Evropské unii podílí 1,6% a na zpracovatelském průmyslu 11,4% s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Hodnota vývozu motorových vozidel z EU poklesla v roce 2019 meziročně o necelé dvě procenta na necelých 135 miliard eur (což před- stavuje 0,83% HDP EU), z čehož 124,6 miliard připadalo na osobní automobil. Saldo

11

zahraničního obchodu je kladné, neboť hodnota vývozu výrazně přesahuje hodnotu dovozu, ač vývozy rostly o zhruba 15% a naopak vývozy v roce 2019 poklesly o více než 12% a to u motorových i osobních aut. Mírný růst z roku 2018 v počtu nových registra- cí osobních aut v Evropské unii (+1,2%) pokračoval i v roce 2019 na 15 340 188 osob- ních aut. Počet celkově registrovaných aut v Evropské unii dlouhodobě roste. Mezi roky 2011 a 2018 vzrostl počet motorových vozidel o 30,5 mil kusů a u osobních aut to bylo 26,5 mil. kusů (s průměrným ročním růstem u obou kategorií zhruba 1,5%). Česká republika se s roční výrobou motorových vozidel ve výši 1,43 mil. řadí mezi světové automobilové velmoci. V počtu vyrobených osobních vozidel na počet obyvatel zaujímá celosvětově 2. místo a ve výrobě autobusů 1. místo. Naprostá většina výro- by připadá na produkci osobních a malých užitkových vozidel. Tempo růstu produkce i tržeb automobilového průmyslu v ČR v posledních 15 letech výrazně převyšovalo jak výkon zpracovatelského průmyslu, tak výkon ekonomiky jako celku. Význam automo- bilového průmyslu pro českou ekonomiku tak významně narostl. Klíčový je pro české výrobce motorových vozů, dílů a příslušenství vývoz do zahraničí, který se na celkovém vývozu ČR podílí jednou pětinou. 1.1 Automobilový průmysl ve světě Výroba motorových vozidel a zahraniční obchod Produkce motorových vozidel ve světě již třetím rokem za sebou klesá. V roce 2019 bylo celkově vyrobeno 91,8 mil. motorových vozidel. Oproti produkci z roku 2018, kdy objem výroby dosáhl téměř 97 mil. kusů, se jedná o více než 5% pokles. Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy Ve výrobě motorových vozidel dominují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 67,1 milionů kusů. Oproti roku 2018 se jedná o pokles produkce o zhruba 6%. Lehkých užitkových vozidel bylo v roce 2019 vyrobeno celkem

12

20,2 milionů kusů, nákladních vozidel celkem 4,1 milionů kusů a autobusů 0,3 milio- nu (ve všech kategoriích motorových vozidel tedy došlo k poklesu meziroční produkce). Obr. 1.2: Výroba motorových vozidel dle typu (2018 a 2019, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Osobní automobily tvořily v roce 2019 téměř tři čtvrtiny celkového objemu vy- robených motorových vozidel. Lehká užitková vozidla se na výrobě podílela z 22%. Přes 4% pak tvořila výroba nákladních vozidel. Autobusy se na celkové výrobě motorových vozidel podílely 0,3%. Obr. 1.3: Podíl jednotlivých typů motorových vozidel na celkové výrobě (2019, v %)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Světovým lídrem ve výrobě motorových vozidel je od roku 2005 Asie. Na cel- kové výrobě se v roce 2019 podílela z více než 50%, kdy zde bylo vyrobeno 49,3 mi- lionu kusů motorových vozidel. Evropa a Amerika se na výrobě motorových vozidel podílely v roce 2019 zhruba stejným dílem. Produkce motorových vozidel v Evropě činila 21,3 milionu vozidel a v Americe 20,1 milionu kusů vozidel. Afrika ve výrobě

13

motorových vozidel zaujímala v roce 2019 zhruba 1%. Oproti roku 2005 se výroba motorových vozidel v Evropě i Americe v roce 2019 zvýšila jen mírně. Asie však oproti roku 2005 zaznamenala 100% nárůst výroby motorových vozidel (z necelých 26 milio- nů v roce 2005 na téměř 50 milionů v roce 2019). Obr. 1.4: Světová produkce motorových vozidel (2019 a 2005, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Ve výrobě osobních automobilů činil podíl Asie v roce 2019 téměř 61%. Celkově se výroba osobních automobilů v Asii zvýšila z 19 milionů kusů v roce 2005 na 40,7 mi- lionů v roce 2019. Podíl Evropy na výrobě osobních automobilů činil v roce 2019 nece- lých 28%, tedy 18,7 milionů vyrobených kusů. V Americe bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 7 milionů osobních automobilů, v Africe 0,8 milionu kusů osobních vozů. Obr. 1.5: Světová produkce osobních automobilů (2019 a 2005, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Od roku 2009 je největším světovým producentem motorových vozidel Čína. V roce 2019 bylo v Číně vyrobeno celkem 25,7 milionů vozidel. Oproti předchozí- mu roku se jedná o pokles o téměř 8%. Druhým největším producentem motorových

14

vozidel jsou USA, kde bylo v roce 2019 vyrobeno téměř 11 milionů vozidel. Oproti předchozímu roku došlo v USA ve výrobě motorových vozidel k poklesu o téměř 4%. Na třetí příčce je Japonsko, kde bylo vyrobeno celkem 9,7 milionů vozidel (pokles opro- ti 2018 o 0,5%). Česká republika s výrobou 1,43 mil. kusů ve světě zaujímá 15. pozici. Česká republika má z uvedeného výčtu zemí nejvyšší počet vyrobených motoro- vých vozidel na obyvatele (na 1 000 obyvatel připadá 134 vyrobených vozidel). V Číně na 1 000 obyvatel připadá 18 vyrobených vozidel, v USA 33 vozidel a v Japonsku 77 vozidel. Nejmenší počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel je z uvede- ných zemí v Indii – pouze 3. Obr. 1.6: Největší světoví producenti motorových vozidel (2019)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2019); data o celkové produkci motorových vozidel neobsahují údaje o výrobě autobusů a nákladních automobilů

BOX 1.: Čína: Automobilový průmysl stále pod tlakem Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v dlou- hodobém horizontu první meziroční pokles produkce v roce 2018. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří zhoršení politické situace, celkové zpomalení ekonomiky a koncem roku 2019 rovněž propuknutí celosvětové pandemie nemoci COVID 19. Pod tlakem byl čínský automobilový průmysl také v roce 2019. Celková produk- ce motorových vozidel v Číně v roce 2019 činila 25,7 milionů kusů (započtena také nákladní vozidla a autobusy), což oproti roku 2018 znamená pokles o 7,5%. Prodeje v roce 2019 činily 25,8 milionů kusů (meziroční pokles o 8,2%). Produkce osobních automobilů (21,4 mil. osobních aut) meziročně poklesla o zhruba 9,2%, jejich prodeje poklesly o 9,6% oproti roku 2018. Na celkové výrobě motorových vozidel se osob-

15

ní automobily v Číně podílejí z 83%. Pokles zaznamenal rovněž trh s elektromobily. Produkce elektromobilů v roce 2019 činila 1,22 milionů kusů (2,3% pokles oproti roku 2018), prodeje pak 1,2 milionů kusů (téměř 4% meziroční pokles). Export motorových vozidel z Číny v roce 2019 činil 1,024 milionů kusů, což představuje pokles o 1,6%.

Tab. 1.1: Produkce motorových vozidel v Číně v roce 2019 (v mil. ks)

mil. ks 21,36

Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

83,0 17,0 100

-9,2

4,36

1,9

Celkem

25,72

-7,5

Zdroj: CAAM

Obr. 1.7: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Čínský automobilový trh po zásahu pandemií koronaviru zaznamenává v posled- ních měsících pozitivní vývoj, což může posloužit jako předobraz toho evropského. Tamní trh s osobními auty zaznamenal největší propad v prodejích v únoru 2020, kdy prodeje klesly o téměř 82% oproti stejnému období roku 2019. V březnu pak meziroční propad činil 48%, v dubnu už však došlo k výraznějšímu nárůstu prodejů osobních automo- bilů a pokles oproti dubnu 2019 činil jen necelá 3%. Květen a červen 2020 už pak byl ve znamení meziročního růstu.

16

Tab. 1.2: Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2019 (v mil. ks) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

21,44

83,2 16,8 100

-9,6 -1,1 -8,2

4,32

Celkem

25,76

Zdroj: CAAM

Obr. 1.8: Prodeje motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: CAAM; popisky označují meziroční změny

Tab. 1.3: Prodeje automobilů v Číně dle výrobců (2019)

Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Čínské značky Německé značky Japonské značky Americké značky Korejské značky Francouzské značky

39,2 24,2 21,3

-15,8

2,1 2,7

8,9 4,7 0,7

-23,0 -14,6 -51,1

Zdroj: MarkLines

17

Tab. 1.4: Prodeje vybraných automobilek v regionu Asie (2019)

Podíl Asie na celkových prodejích (%)

Volkswagen

41,4

PSA

3,4

BMW

36,6 39,0

Daimler

FCA

4,3 4,6

Renault

Zdroj: Výroční zprávy společností

V produkci osobních automobilů zůstává první místo ve světové výrobě beze změ- ny – v Číně bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 21,4 milionu kusů osobních automobilů. Jedná se o druhé období poklesu po několikaletém růstu produkce. Oproti roku 2018 došlo k propadu v produkci osobních automobilů v Číně o více než 9%. Druhou příčku zaujímá Japonsko, kde bylo vyrobeno 8,3 milionů osobních automobilů, což představuje pokles o 0,4% oproti roku 2018. Následuje Německo, kde bylo v roce 2019 vyrobeno cel- kem 4,7 milionů osobních vozů (pokles o 9% oproti roku 2018). V USA bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 2,5 milionů osobních automobilů, což zemi řadí na 6. pozici (za Indii a Jižní Koreu). Oproti roku 2018 došlo k poklesu produkce osobních automobilů v USA o téměř 10 %. Česká republika zaujímá ve světové výrobě osobních automobilů 11. pozici. Pokud vztáhneme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích na počet obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá 202 vyrobených osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osobních au- tomobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 15 automobilů. V Japonsku celkem 66 automobilů na tisíc obyvatel a v Německu 56 osobních automobilů na tisíc obyvatel. Obr. 1.9: Největší světoví producenti osobních automobilů (2019)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2019)

18

BOX 2.: Česká republika je největším výrobcem autobusů na obyvatele V oblasti výroby motorových vozidel vyniká Česko v produkci autobusů, kdy při přepočtu na obyvatele jsme absolutní jedničkou. V roce 2019 činil počet vyrobených autobusů v ČR na 10 000 obyvatel 4,9. Na druhém místě je Polsko, kde na 10 000 obyvatel připadá výroba 1,9 autobusů. Absolutně největším producentem je Čína, která v roce 2019 vyrobila 140,3 tisíc autobusů. Daleko za ní je druhá Indie (44,3 tisíc) a Brazílie (27,7 tisíc). V Česku bylo vyrobeno za rok 2019 celkem 5 217 autobusů. Obr. 1.10: Největší světoví producenti autobusů (2019)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2019) V roce 2019 se v ČR vyrobilo celkem 5 217 autobusů. Obr. 1.11: Výroba autobusů v ČR (kat M2 a M3)

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu

19

Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska ob- chodní bilance , záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují země jako Čína, USA, Spojené království, Francie a Rusko. Největší převis vývozu nad dovozem osobních automobilů má Japonsko (85,9 mld. USD) a za ním následuje Německo (71,8 mld. USD). Bilance České republiky je kladná a činí 18,3 mld. USD.

Obr. 1.12: Obchodní bilance obchodu s motorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2019, v mld. USD)

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; data za Rusko jsou z roku 2018

20

Tab. 1.5: Zahraniční obchod s motorovými vozidly k přepravě osob ve vybraných zemích (2019, v mld. USD)

2019 Čína

Export

Import

Saldo -1,42 85,86 71,78

0,55

1,97

Japonsko Německo

97,99

12,12 71,25

143,03

Indie

7,00

0,22

6,78

Jižní Korea

40,45 55,66

11,09

29,36

USA

178,35

-122,70

Brazílie

3,82

3,32

0,50

Španělsko

35,70 23,67

22,17 38,41

13,53 -14,74 -5,92 18,31 37,93 -5,23 20,76

Francie Rusko

1,28

7,20 4,28 8,28

ČR

22,59 46,22 38,52 23,61

Mexiko

UK

43,75

Slovensko Indonésie

2,85 1,13

3,94

2,82

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; data za Rusko jsou z roku 2018

21

Tab. 1.6: Světoví výrobci motorových vozidel (produkce za rok 2017) Výrobce Produkce 2017 Výrobce

Produkce 2017

Toyota

10 466 051 Mahindra 10 382 334 Isuzu 7 218 391 Chery 6 856 880 Faw 6 386 818 Gac

612 595 612 421 605 331 592 688 513 870 493 199 421 590 362 166 315 363 296 594 214 145 189 066 160 208 159 473 153 405 135 682 132 511 101 027 94 932 88 902 79 737 68 258 67 231 67 170

Volkswagen

Hyundai

G.M. Ford

Nissan Honda

5 769 277 Anhui Jac Automotive

5 236 842 Byd

Fiat

4 600 847 Brilliance

Renault

4 153 589 Hunan Jiangnan

PSA

3 649 742 China National Heavy Duty Truck 3 302 336 Chongqing Lifan Motor Co.

Suzuki

Saic

2 866 913 Shannxi

Daimler Ag

2 549 142 Ashok Leyland 2 505 741 South East (Fujian)

B.M.W.

Geely

1 950 382 Paccar

Changan

1 616 457 Changfeng

Mazda

1 607 602 Rongcheng Huatai

Dongfeng Motor

1 450 999 Tesla

Baic

1 254 483 Haima Cars

Mitsubishi

1 210 263 Gaz

Subaru

1 073 057 Chengdu Dayun

Great Wall

1 041 025 Navistar

Tata

932 387 Zhengzhou Yutong

Iran Khodro

710 869 Proton

Saipa 59 795 Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); jedná se o poslední dostupná data Z hlediska finančních výsledků se mezi největší světové výrobce řadí koncern Volkswagen, který v roce 2019 dosáhl obratu 252,6 mld. eur. Rentabilita tržeb (podíl zisku a obratu) dosáhla v roce 2019 celkem 5,3%. Japonská Toyota, dosáhla v roce 2019 celkového obratu 236,5 mld. eur a rentabilita tržeb činila 6,9%. Na třetí pozici se dle velikosti obratu řadí Daimler, jehož obrat v roce 2019 činil 172,8 mld. eur. 648 324 Leyland Trucks

22

Tab. 1.7: Hospodářské výsledky největších světových automobilek (v mil. eur)

2018

2019

Rentabilita tržeb

Rentabilita tržeb

Obrat

Zisk

Obrat

Zisk

235 849,0 11 827,0 238 782,9 14 874,7 167 362,0 7 249,0 126 899,9 3 125,5 125 519,9 4 821,4 124 991,7 6 728,6 115 410,0 3 632,0 97 480,0 7 117,0 91 436,6 2 521,2 69 705,4 1 085,8

5,0% 252 632,0 13 346,0 6,2% 236 446,9 16 401,8 4,3% 172 745,0 2 377,0 3,8% 117 954,9 3 600,0 5,4% 116 651,5 5 593,9 3,1% 108 187,0 2 700,0 7,3% 104 210,0 5 022,0 2,8% 78 043,0 -5 302,6 1,6% 76 168,8 2 145,6 2,5% 122 059,2 40,0

5,3% 6,9% 1,4% 0,0% 3,1% 4,8% 2,5% 4,8% -6,8%

VW

Toyota

Daimler

Ford

Honda

GM FCA

BMW Nissan

Hyundai 2,8% Zdroj: MarketScreener; jedná se o největší společnosti dle prodaných automobilů; seřazeno dle obratu za rok 2019 Prodej motorových vozidel ve světě V počtu prodaných (registrovaných) motorových vozidel je dlouhodobým lídrem Asie. V roce 2019 zde bylo prodáno 44 milionů motorových vozidel. V Americe bylo v roce 2019 prodáno 25,8 milionů motorových vozidel) a v Evropě 20,9 milionů vozidel. Vývoj prodejů (registrací) motorových vozidel v Asii byl dlouhodobě rostoucí, poslední dva roky však prodeje klesají. Amerika zaznamenala propad prodejů v období hospodářské krize, od roku 2009 je však jejich vývoj rostoucí a prodeje si drží stabilní úroveň. Prodej motorových vozidel v Evropě byl rovněž utlumen hospodářskou krizí. K mírnému růstu se prodeje v Evropě navrátily v roce 2014, v posledních třech letech si však drží stabilní úroveň okolo necelých 21 mil. kusů vozidel.

23

Obr. 1.13: Registrace či prodeje novýchmotorových vozidel (všechny typy, vmil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Při porovnání počtu registrovaných vozidel s objemem produkce za jednotlivé kon- tinenty je z dat patrné, že v Asii i v Evropě je počet registrovaných (prodaných) vozidel jen mírně nižší, než počet vozidel vyrobených. V Americe je počet registrovaných motoro- vých vozidel o více než 5 milionů vyšší, než počet vozidel vyrobených. Obr. 1.14: Produkce a registrace motorových vozidel ve světě (2019, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty motorových vozidel, je na 1. mís- tě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2019 zde bylo prodáno 25,8 milionů kusů

24

vozidel. Následují USA, kde bylo prodáno 17,5 milionů kusů a Japonsko (5,2 milionu kusů prodaných vozidel). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce motorových vozidel prodáno v USA (53,3 vozidel na 1 000 obyvatel). Následuje Kanada, kde činil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 52,6 a Německo (48,3 vozidel na 1 000 obyvatel). V České republice bylo v roce 2019 prodáno zhruba 26 automobilů na tisíc obyvatel. Obr. 1.15: Registrace či prodeje motorových vozidel ve vybraných zemích (2019, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2019); jedná se o největší producenty motorových vozidel V prodejích osobních automobilů je na prvním místě opět jednoznačně Asie – v roce 2019 zde bylo prodáno 36 milionů osobních automobilů. Druhé největší prodeje osobních automobilů zaznamenala Evropa, kde bylo v roce 2019 prodáno 18 milionů automobilů. Amerika zaujímá v prodejích osobních vozů třetí pozici, v roce 2019 zde bylo prodáno 9,5 milionů osobních vozidel. Vývoj prodejů osobních automobilů v Asii má obdobný trend, jako vývoj celkových prodejů motorových vozidel. Oproti roku 2008 hodnota prodejů narostla o 100% a pro- deje dlouhodobě rostly, poslední dva roky jsou však ve znamení poklesu. V Evropě v obdo- bí hospodářské krize prodeje osobních aut poklesly a kolísavý vývoj měly až do roku 2014, kdy se opět začaly růst. Poslední tři roky se drží okolo úrovně 18 mil. kusů. V Americe došlo stejně jako v Evropě k poklesu v období hospodářské krize, v letech 2009–2013 pak docházelo k meziročním růstům, od roku 2014 však prodeje zaznamenávají každoroční pokles – z 13,8 milionů v roce 2013 na 9,5 milionů v roce 2019.

25

Obr. 1.16: Registrace či prodeje nových osobních automobilů (všechny typy, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) U osobních automobilů je při porovnání produkce a prodeje vozů za jednotli- vé kontinenty patrný obdobný stav, jako celkově u motorových vozidel. Asie a Evropa evidují jen o něco málo nižší počet registrovaných osobních automobilů než je celkový objem produkce. V Americe je registrováno o 2,5 milionu více osobních automobilů, než je zde vyrobeno. Obr. 1.17: Produkce a registrace osobních automobilů ve světě (2019, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

26

Rovněž mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. místě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2019 zde bylo prodáno 21,4 mili- onů kusů osobních aut. Následují USA, kde bylo prodáno 4,7 milionů kusů a Japonsko (4,3 milionu kusů prodaných osobních automobilů). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů prodá- no v Německu (zhruba 43 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje UK, kde či- nil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 35 a Japonsko (34 automobilů na 1 000 obyvatel). V České republice bylo v roce 2019 prodáno 23 automobilů na tisíc obyvatel. Obr. 1.18: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2019, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2019); jedná se o největší producenty osobních automobilů V počtu prodaných kusů stále drží prvenství koncern Volkswagen, který v roce 2019 prodal celkem 10,9 milionu kusů automobilů. Na druhém místě japonská Toyota s cel- kovými prodeji 10,7 mil. kusů (oproti roku 2017 se jedná o nárůst o 1,7 mil. kusů). Na třetí příčce je pak General Motors – v roce 2019 činily celkové prodeje společnosti 7,7 mil. kusů (oproti roku 2017 se jedná o pokles o téměř 2 mil.).

27

Obr. 1.19: Počet prodaných vozů vybraných automobilek (v mil. kusů)

Zdroj: Výroční zprávy společností Celosvětově nejprodávanějším osobním automobilem roku 2019 byl model ja- ponské automobilky Toyota Corolla – prodalo se jich celkem 1 236 tisíc kusů. Druhým nejprodávanějším modelem byl Ford F-Series, kterého se prodalo 1 070 tisíc kusů. Na třetím místě se umístila Toyota RAV4 – celkem 932 tisíc prodaných kusů. Jediným českým modelem, který se dostal do první stovky nejprodávanějších automobilů, je Škoda Octavia, která se v roce 2018 umístila na 33. pozici – celkově bylo prodáno 397 tisíc kusů. Obr. 1.20: TOP10 nejprodávanějších modelů automobilů (v tis. kusů)

Zdroj: Focus2move; údaje za prvních pět příček jsou z roku 2019, ostatní z roku 2018

28

Užívání motorových vozidel ve světě V celkovém počtu motorových vozidel v provozu (využívaných) je od roku 2014 Asie. Lídrem v počtu využívaných osobních automobilů se pak stala v roce 2015. V Evropě i Americe lze pozorovat dlouhodobě rostoucí trend, přičemž vyšší rozdíl mezi celkovým počtem motorových vozidel a osobních automobilů je u Ameriky dán tím, že jsou zde preferovány vozidla typu light truck. Obr. 1.21: Motorová vozidla v provozu (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Obr. 1.22: Osobní automobily v provozu (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

29

Při přepočtu na 1 000 obyvatel disponují největším počtem motorových vozidel Spojené státy – dle dostupných údajů (rok 2018) činí počet vozidel na tisíc obyvatel 838. Dáno vysokým počtem light trucků v USA, v případě osobních automobilů je údaj o více než polovinu nižší. Na druhém místě je Japonsko, kde na tisíc obyvatel připadá 649 motorových vozidel. V Číně je v provozu zhruba 270 mil. vozidel (188 vozidel na tisíc obyvatel). Nejmenší nasycenost trhu vykazuje Indie, kde na tisíc obyvatel připadá 22 vozidel. Obr. 1.23: Vozidla v provozu ve vybraných zemích (v mil.; na tisíc obyvatel)

Zdroj: UNECE (2018), OICA (2015); USA, Čína, Japonsko, Brazílie, Rusko, Jižní Korea – údaje za celkový počet motorových vozidel v provozu, údaje u zbylých zemí údávají počet osobních automobilů v provozu

30

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

Výroba motorových vozidel v Evropské unii Výroba motorových vozidel v Evropské unii se po propadu způsobeném hospo- dářskou krizí, který kulminoval v roce 2009, dokázala opět v následujících letech navrá- tit k růstu. Tento růst však začal stagnovat či ve velkých ekonomikách dokonce klesat v letech 2018 a 2019. V Německu v roce 2019 poklesla meziročně produkce motoro- vých vozidel o necelých 9%, ve Spojeném království o 14%, v Itálii o 15%. Na po- čtu vyrobených motorových vozidel v Evropské unii (18,5 mil. kusů v roce 2019, což představuje meziroční pokles o 4,1%) se nejvíce podílí osobní automobily (v roce 2019 tvořily osobní automobily v Evropské unii 85% všech vyrobených motorových vozidel). V jednotlivých členských státech EU existují ve výrobě motorových vozidel ob- rovské rozdíly. Členským státem, kde se vyrábí nejvíce motorových vozidel je podle údajů Asociace evropských výrobců automobilů (European Automobile Manufacturers Association ACEA) dlouhodobě Německo (5,2 mil. motorových vozidel, z toho 4,7 mil. osobních automobilů v roce 2019), druhým státem je Španělsko (2,9 mil. motorových vozidel, z toho 2,2 mil. osobních automobilů), třetí je Francie (2,3 mil. motorových vozidel, z toho 1,7 mil. osobních automobilů). Obr. 1.24: Vývoj počtu vyrobených osobních automobilů v EU (v mil. ks)

Zdroj: ACEA, AutoSAP, VDA, Anfac, CCFA Výroba osobních aut v Německu představuje zhruba třetinu všech vyrobených osobních aut v Evropské unii – průběh růstu a poklesu ve výrobě je v obou ekonomi- kách obdobný s dobře patrným poklesem v letech 2008 a 2009, který v Evropské unii

31

oproti situaci v roce 2007 představoval rozdíl přes 3 mil. osobních aut. Jak docházelo postupně k oživení jednotlivých ekonomik (ekonomického růstu dosahují členské státy, s výjimkou Řecka od roku 2014 a v roce 2017 už všechny státy EU) a hlavně se zvyšovala spotřeba, což se odrazilo i v automobilovém průmyslu, který začal opět růst. Tento růst však dosahoval v jednotlivých členských státech různé intenzity. Například Francie mnoho ztratila ze své pozice světové velmoci v automobilovém průmyslu. Při srovnání výroby osobních automobilů v roce 2019 s předkrizovým rokem 2007 je Francie na zhruba dvou třetinách výroby (což představuje pokles o necelý milión osobních aut). Další velký propad zaznamenaly Itálie, Belgie, Švédsko či Polsko. Naopak velmi se dařilo a daří v některých zemích bývalého východního bloku – Slovensko, Česko (které v roce 2019 bylo mezi členskými státy EU se 1,4 milióny vyrobených motorových vozidel na 5. místě, a dokonce na 4. místě u výroby osobních aut, kde Česko předstihlo Británii, kde produkce zaznamenala meziroční velký propad, na kterém svůj podíl měl i brexit, tedy snaha Spojeného království o vystoupení z Evropské unie). Maďarsko a Rumunsko dokázaly nalákat automobilové koncerny na kvalifikovanou a stále levnou pracovní sílu (u Maďarska a Rumunska je to navíc ještě nízká výše sazby daně z příjmu právnických osob) a staly se tak pomyslnými vítězi v růstu výroby. Slovensko a Česko navíc význam automobilového průmyslu pro tyto země ještě podtrhnou, pokud přepočítáme počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Slovensko se 196 vyrobenými moto- rovými vozidly a Česká republika se 134 patří v tomto ukazateli ke světové špičce. Pokud ukazatel vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel vypočítáme i ve světových ekonomikách a státech, které produkcí patří ke světové špičce (například Čína vyrobila v roce 2019 o zhruba 7,2 miliónů aut více než celá EU), zjistíme, že v Číně je to „jen“ 18 motorových vozidel na 1 000 obyvatel a v USA 33; i vzhledem k propadu výroby hlavně v oblasti osobních automobilů o více jak pětinu (dáno též zvýšenou preferencí pick-upů tedy lehkých užitkových aut). Velký propad meziročně ve výrobě osobních automobilů zaznamenala Itálie a Nizozemsko (bezmála o pětinu).

32

Tab. 1.8: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2019

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Osobní automobily (tis.) 4 661 328 2 248 019 1 675 198 1 427 563

Změna 2019/2018

Změna 2019/2018

Stát

Celkem (tis.)

Německo Španělsko

-9,0% 5 164 528 +1,5% 2 915 432 -5,0% 2 303 699 -0,7% 1 428 620

-8,5% +1,3% -1,5%

62,2 62,1 34,4

Francie Česko

-0,3% 134,1

Spojené království Slovensko

1 303 135

-14,2% 1 377 981

-13,8% 20,7

1 069 442

-1,9% 1 069 442 -19,2% 879 724 -3,7% 642 502 +15,6% 498 158 +2,9% 490 412 +20,5% 369 988 +1,6% 333 309 -7,1% 285 454 -18,4% 258 339 -4,9% 199 102 +9,6% 176 801 +1,8% 114 287 -9,2% 25 720 665 -9,8% 10 880 019 -0,4% 9 684 298 -10,1% 4 516 017 -1,3% 3 950 617

-1,9% 196,2 -14,5% 14,6

Itálie

542 007 434 700 498 158 490 412

Polsko

-2,6%

16,9

Maďarsko Rumunsko

+15,6% 51,0

+2,9%

25,3

Portugalsko 282 142

+25,7% 36,0

Švédsko

285 709 247 020

+1,3% -7,5%

32,6 24,9

Belgie

Nizozemsko 176 113

-14,7% 14,9

Slovinsko Rakousko

199 102 158 400 114 161

-4,9% +7,2% +1,9% -7,5% -3,7% -0,5% -12,2%

95,7 20,0 20,7 18,4 33,1 76,7

Finsko

EU

15 812 609 -4,4% 18 507 834 -4,1% 36,0

Čína USA

21 360 193 2 512 780 8 328 756 3 623 335 3 612 587

Japonsko

Indie

3,3

Jižní Korea

-1,9%

76,4

Svět 67 149 196 -6,4% 91 786 861 -5,2% 12,1 Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); Eurostat (data za obyvatelstvo k 1. 1. 2019); data za neunijní státy z databáze International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), data obyvatelstvo svět a neunijní státy World Bank

33

Vývoj v produkci a i (zjednodušeně) určitý přesun výroby mezi státy lze vypozo- rovat i ve změně podílu produkce osobních automobilů na celku v členských státech. Významně navýšit své výrobní kapacity a dostat se tak mezi přední výrobce se podařilo Slovensku a Česku. U tradičních automobilových velmocí docházelo spíše ke stagnaci nebo poklesu (např. ve Spojeném království). Obr. 1.25: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech Evropské unie (v%)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA), AutoSAP, VDA, Anfac, CCFA

Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii je důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je něco přes 20 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v Evropské unii v posledních letech průběžně roste a dosahuje zhruba 2,7 miliónu, což představuje zhruba 9% za- městnanosti zpracovatelského průmyslu. Ne ve všech členských státech je však vývoj stejný. U některých tradičních automobilových velmocí docházelo před několika lety k významnému poklesu jak v počtu firem, tak i zaměstnanosti (Spojené království, Francie, Itálie, Španělsko). Mezi roky 2018 a 2017 však i díky růstu jednotlivých ekono- mik a zvyšující se spotřebě rostl počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu u všech významnějších států/producentů.

34

Obr. 1.26: Počet firem ‒ Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Zdroj: Eurostat - Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; data Itálie 2017 (místo 2018) Jiné státy jako například Polsko, Rumunsko, Česko, či Slovensko naopak v po- sledních letech narostly na významu, jak co do počtu firem, vyrobených automobilů, tak i počtem zaměstnaných lidí v automobilovém průmyslu. V těchto státech narostly počty zaměstnanců jak absolutně, tak se i relativně zvýšila zaměstnanost v automotive na cel- kové zaměstnanosti. Jak docházelo k postupnému oživení ekonomiky po hospodářské krizi, odráželo se to i v růstu mzdové hladiny a tedy nákladů práce na zaměstnance v automobilovém průmyslu.

35

Tab. 1.9: Počet zaměstnaných osob a podíl na celkové zaměstnanosti - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Změna v počtu 2018/2008

Změna v počtu 2018/2017

Stát

2008 Podíl na za- městnanosti

2018 Podíl na za- městnanosti

Německo 797 871 2,1% 882 046

2,2% +10,5% +1,8% 0,9% -12,6% +6,8% 1,3% +39,2% +5,1% 2,3% +68,4% +2,7% 3,5% +13,9% +2,4% 0,8% -4,1% +0,8%

Francie Polsko

278 742 1,1% 243 490 153 561 1,0% 213 708

Rumunsko 113 306 1,3% 190 848

Česko

159 267 3,2% 181 415 183 824 0,8% 176 303

Itálie

Spojené království

177 395 0,6% 166 228

0,5% -6,3% +7,7%

Španělsko 164 064 0,8% 162 634

0,8% -0,9% +3,1% 2,3% +31,9% +4,3% 1,8% +8,2% +12,1% 3,2% +41,6% +5,5%

Maďarsko 77 258

2,0% 101 865 1,9% 90 473 2,4% 81 273 0,8% 15 887

Švédsko

83 617

Slovensko 57 387 Slovinsko 14 844

1,7% +7,0% +9,0% Zdroj: Eurostat – Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; Spojené království 2007 (místo 2008) Tab. 1.10: Měsíční náklady práce – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (v eurech na přepočtené zaměstnance)

Změna 2017/2008

Změna 2017/2016

Stát

2008

2017

Německo

5 242 5 000 5 450 3 525 4 125 3 575 1 092 1 350 1 305

6 758 6 600 5 567 5 208 5 200 3 733 1 850 1 842 1 667 1 450 1 183

+28,9% +32,0% +2,1% +47,8% +26,1% +4,4% +69,4% +36,4% +27,7%

+2,7% +2,1% +3,4% +4,2% +5,6% -1,5% +7,8% +9,4% +6,4% +8,1%

Švédsko Francie

Spojené království

Itálie

Španělsko Slovensko

Česko

Maďarsko

Polsko

-

-

Rumunsko +99,9% +21,4% Zdroj: Eurostat; náklady práce zahrnují veškeré náklady spojené se zaměstnáváním: mzdy a platy, příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, náklady na pracovní školení, náklady na přijímání nových zaměstnanců, ošatné apod.; data Francie 2009 (místo 2008) 592

36

Význam automobilového průmyslu pro některé členy Evropské unie je dobře patrný i z podílu hrubé přidané hodnoty jak na celkovém HDP daného státu (kdy nad průměrem EU, jež činí 1,6%, jsou například státy Česko s 5,1% nebo Maďarsko, Německo či Slovensko), tak i na hrubé přidané hodnotě vztažené na výkonnost zpraco- vatelského průmyslu (CZ-NACE C), jehož je oddíl Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29) součástí. Samotná hrubá přidaná hod- nota reflektuje souhrnnou výkonnost odvětví, a je tak „čistým“ ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Na přidanou hodnotu se můžeme dívat i jako na rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Tab. 1.11: Podíl hrubé přidané hodnoty (HPH) automobilového průmyslu na HDP a HPH zpracovatelského průmyslu v EU (2018)

HPH automotive/ HDP

HPH automotive/ HPH zpracovatelský průmysl

Stát

Česko

4,7% 4,2% 3,8% 3,7% 2,5% 2,3% 1,6% 1,6% 1,5% 1,0% 0,9% 0,8% 0,6%

20,7% 20,7% 20,0% 19,7% 13,2% 17,4%

Německo* Slovensko Maďarsko Rumunsko Švédsko* Slovinsko

8,0%

EU*

11,4%

Polsko*

9,0% 8,9% 5,9% 9,0% 5,7%

Španělsko

Itálie*

Spojené království**

Francie

Zdroj: Eurostat; * data za rok 2017, ** data za rok 2016 Za celou EU podíl hrubé přidané hodnoty na HDP za posledních 10 let vzrostl sice jen mírně, ale u některých států, Česko nevyjímaje, tento nárůst činil i několik procentních bodů (a je potřeba zmínit, že proběhla hospodářská krize, která se na eko- nomikách a automobilovém průmyslu jako takovém velmi podepsala). U zmiňovaného Česka tak došlo v roce 2009 k poklesu a v letech 2012 a 2013 ke stagnaci růstu vývoje podílu hrubé přidané hodnoty automotive na HDP, aby se opět dala na rostoucí trajek- torii. Mezi roky 2008 a 2016 si připsala 1,5 procentního bodu, což z dostupných dat je nejvíce v EU. Obdobná situace byla i u vývoje podílu hrubé přidané hodnoty auto- motive na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu. Ač hrubá přidaná hod- nota automobilového průmyslu v absolutní hodnotě ve většině států EU v letech 2017 i 2018 rostla, vyjádřeno k HDP či zpracovatelskému průmyslu však relativně klesala. Je to i z důvodů vyčerpání produkčních možností růstu automobilového průmyslu a rych- lejšímu růstu ostatních odvětví vzhledem k dobré výkonnosti jednotlivých ekonomik.

37