ŠAVŠ Studie 2019

Automobilový průmysl v soudobé ekonomice pozice a trendy

Josef Bradáč Romana Čižinská Tereza Hrtúsová Tomáš Kozelský Tomáš Krabec Radim Lenort Radek Novák Jiří Sobotka Václav Šmejkal Jana Vlčková Stanislav Šaroch ed.

2019

Autoři: Josef Bradáč – kapitola 8 Romana Čižinská – kapitola 3 Tereza Hrtúsová – kapitola 1, 2, 7 Tomáš Kozelský – kapitola 1, 2, 7 Tomáš Krabec – kapitola 3 Radim Lenort – kapitola 6 Radek Novák – kapitola 1, 2, 7 Jiří Sobotka – kapitola 8

Václav Šmejkal – kapitola 5 Jana Vlčková – kapitola 4

Editor: Stanislav Šaroch

© ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s. 2019

Vydává ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

ISBN 978-80-87042-72-4

OBSAH

ÚVOD

7

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DATECH

9

1.1 Automobilový průmysl ve světě

10

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

41

1.3 Automobilový průmysl v ČR

65

2. VÝZNAM AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU PRO EKONOMIKU ČR A JEHO VÝVOJ 79 2.1 Význam tržeb automobilového průmyslu v ČR, jeho meziodvětvové vztahy a srovnání s dalšími odvětvími 87 2.2 Zahraniční obchod s motorovými vozidly, díly a příslušenstvím 105 3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH ASPEKTŮ FINANČNÍ VÝKONNOSTI A ANALÝZA VÝVOJE MARKET VALUE ADDED V ODVĚTVÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 113 3.1 Metody a data pro elementární finanční analýzu a kvantifikaci tržní přidané hodnoty 114 3.1.1 Data 114 3.1.2 Postup řešení a aplikované metody 119 3.2 Výsledky měření v oblasti elementární finanční analýzy 126 3.2.1 Poměrové ukazatele elementární finanční analýzy podniků v automobilovém průmyslu v České republice (podniky s tržbami nad 10 000 tis. EUR ročně) 126 3.2.2 Komparace poměrových ukazatelů deseti největších podniků působících ve vybraných odvětvích 139 3.2.3 Du Pontův rozklad rentability vlastního kapitálu podniků 168 3.3 Výsledky analýzy a prognózy generátorů hodnoty a ex ante kvantifikace tržní přidané hodnoty (MVA) 679 podniků v odvětví automobilového průmyslu se sídlem v České republice 177 3.3.1 Analýza finančních generátorů hodnoty podniků v automobilovém průmyslu v letech 2014 až 2017 177 3.3.2 Výnosová hodnota vlastního kapitálu 679 podniků v automobilovém průmyslu v České republice v letech 2016 a 2017 a kvantifikace market value added 184 v odvětví automobilového průmyslu (agregované výsledky za všechny podniky v odvětví bez ohledu na výši tržeb)

3

3.4 Diskuse a závěr

189

3.4.1 Výsledky elementární analýzy dílčích oblastí finanční výkonnosti podniků v automobilovém průmyslu 3.4.2 Tržní přidaná hodnota (MVA) 679 podniků v odvětví automobilového průmyslu se sídlem v České republice 4. OBCHOD DLE PŘIDANÉ HODNOTY V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU: PŘÍKLAD ČESKA

190

194

198

4.1 Rešerše literatury

198

4.2 Data a měření

200

4.3 Analytická část

202

4.4 Závěr

226

5. OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU Z POHLEDU VYMEZENÍ RELEVANTNÍCH TRHŮ ORGÁNY EU

230

5.1 Trhy výroby a dodávek automobilů

232

5.2 Trhy oprav a náhradních dílů

237

5.3 Závěr

242

6. KLÍČOVÉ OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OČIMA LÍDRŮ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

245

6.1 Metodika výzkumu

246 249 250 251 251 263 282 291

6.1.1 Analýza matic významnosti 6.1.2 Analýza GRI rejstříků 6.2 Dosažené výsledky a jejich diskuse

6.2.1 Výsledky analýzy matic významnosti v roce 2016

6.2.2 Výsledky trendové analýzy matic významnosti v letech 2010, 2013 a 2016

6.2.3 Výsledky analýzy GRI rejstříků v roce 2016 6.2.4 Srovnání výsledků realizovaných analýz

6.3 Závěry

292

7. ELEKTROMOBILITA: STAV A VÝHLED

296

7.1 Emise CO2 a tlak na výrobce automobilů

296

7.2 Elektromobilita ve světě a v EU

298

7.3 Elektromobilita v ČR

301

4

8. NOVÉ MATERIÁLY A PERSPEKTIVY JEJICH VYUŽITÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

309

8.1 Ocelové materiály používané v automobilovém průmyslu

309

8.2 Hliník (Al) a jeho slitiny používané v automobilovém průmyslu

316

8.3 Hořčík (Mg) a jeho slitiny používané v automobilovém průmyslu

322

8.4 Plasty používané v automobilovém průmyslu

326

8.5 Kompozitní materiály používané v automobilovém průmyslu

330

8.6 Závěr

336

5

ÚVOD Vážení čtenáři, právě se Vám dostává do rukou druhý ročník studie k pozi- ci a trendům v automobilovém průmyslu, jejímž vydavatelem je ŠKODA AUTO Vysoká škola. Autory studie jsou akademičtí pracovníci ŠKODA AUTO Vysoké školy a partnerských institucí. Partnery studie jsou Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze a Česká spořitelna, a. s. Studii plánujeme dále rozšiřovat, zlepšovat a vydávat jednou ročně. Motivů k vytvoření tohoto formátu, počínaje rokem 2018, bylo hned několik. ŠKODA AUTO Vysoká škola je zřízena společností ŠKODA AUTO a.s. a jako ta- ková je i přirozeně nejbližší akademickou institucí kooperující s automobilovým průmyslem. Je proto nejenom logické, ale i žádoucí, aby takové akademické pra- coviště disponovalo sadou informací a znalostí, které jsou (samozřejmě s ohledem na oborové zaměření školy) vztaženy právě ke stavu a významu automobilového průmyslu, a to nejenom v ČR a Evropě, ale i ve světě. Protože jednou z rolí univerzity není jen být vzdělávací a výzkumnou institucí, ale v širším slova smyslu centrem vzdělanosti, potřebujeme na ŠAVŠ znalost automobi- lového průmyslu dlouhodobě pěstovat a žít jí. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je právě orientace na ty aspekty automobilového průmyslu, které jsme schopni odbor- ně uchopit prostřednictvím konkrétních specializací, pěstovaných našimi katedrami a jednotlivými – především kmenovými – akademiky. Námi „žitá“ báze znalostí a hluboké porozumění procesům vývoje automobilové- ho průmyslu je cestou, jak být vybaveni pro několik rolí, které bychom jako škola mohli (a měli) hrát. První rolí je role provádění pokročilejšího výzkumu – právě na základě konkrétní hluboké znalosti dat a procesů v sektoru. Druhou velmi vý- znamnou rolí, k jejímuž úspěšnějšímu plnění naší studií směřujeme, je schopnost široce sdělovat navenek – partnerským institucím, studentům na výměnách, od- borné veřejnosti – jaké jsou trendy v automobilovém průmyslu, jaký je jeho náro- dohospodářský význam, dlouhodobý výhled a jeho specifika z pohledů finančního řízení, marketingu, manažerských věd, technologického pokroku a podobně. Tato druhá role si nás již dnes nachází – poptávka přichází nejen od našeho zřizovatele, ale přichází i poptávka společenská – z médií – a i poptávka výzkumně-vědecká z domácího i zahraničního akademického prostředí. Výsledkem druhého ročníku zpracování studie je ve srovnání s prvním rokem podstatné rozšíření a to na osm kapitol. První kapitolou je – opět po roce – oddíl, který přináší především deskriptivní pohled opřený o relativně širokou datovou zá- kladnu. Vnitřně se dělí na tři kapitoly, které postupně mapují roli automobilového průmyslu ve světě, pak v Evropě, a nakonec v České republice. Druhá – navazu- jící – kapitola, se snaží již přinést hlubší pohled na národohospodářský význam automobilového průmyslu v ČR. Centrem její pozornosti je finanční výkonnost českého automobilového průmyslu a tvorba přidané hodnoty v něm ve srovnání s dalšími vybranými odvětvími, jakož i význam automobilového průmyslu v zahra- ničním obchodě. Posledně jmenované analytické přístupy hlouběji rozvíjí kapito- la 3 věnovaná finanční analýze automobilového průmyslu, která se vedle měření

7

finanční výkonnosti optikou konvenčních poměrových ukazatelů finanční analýzy zaměřuje i na analýzu tzv. tržní přidané hodnoty, kterou podniky ve sledovaném ob- dobí vytvořily. Mezinárodní input-output analýze a roli automobilového průmyslu v mezinárodních hodnotových řetězcích se věnuje kapitola 4. Pátá kapitola přináší pohled na problematiku evropské politiky ochrany hospodářské soutěže v sektoru výroby a dodávek automobilů na trhy. Především výroba, ale i prodeje automobilů jsou v meziodvětvovém srovnání relativně koncentrovanými a standardizaci podlé- hajícími sektory a i proto je právě tento pohled pro fungování a analýzu regulace odvětví velmi důležitý. Šestá kapitola navazuje na část číslo dvě předchozího ročníku studie a prohlubuje svůj analytický pohled na to, jak největší nadnárodní skupiny v automobilovém průmyslu přistupují k problematice udržitelnosti. Při bližším se- známení s tímto oddílem zjistíte, že se jedná o přístupy s manažerskou metodologií, používající pro oblast udržitelnosti multikriteriální hodnocení a škály. Rozšířením studie o (zatím krátkou) kapitolu sedmou se snažíme reagovat na největší výzvu, před kterou nyní automobilový průmysl stojí, a tou je – ze strany regulátorů urych- lovaný – přechod na elektromobilitu a jednoduchá prognóza její dynamiky. Dalším rozšířením tematického vějíře, který se studie snaží pokrýt, je aplikace výdobytků materiálového inženýrství do světa automobilové výroby. Tento tematický záběr můžete nalézt v kapitole 8, která studii zakončuje a zároveň předznamenává rozši- řování tematického záběru ŠAVŠ na témata z technických věd spojených s automo- bilovým průmyslem. V oblasti ekonomické analýzy je výzvou pro příští – třetí – ročník studie v první řadě prohloubení analytické práce, formulace a ověření výzkumných otázek a hypo- téz, pro které dosud nasbíraná data představují solidní základnu. Kromě třetího roč- níku studie by měla tato práce vyústit i v mezinárodní vědeckou konferenci ŠAVŠ na téma významu a výzev v automobilovém průmyslu v květnu 2020. V oblasti technických věd budeme prvořadě usilovat o další tematické rozšíření. Věřím, že i v tomto vydání najdete řadu informací a podnětů, které pro Vás bu- dou využitelné ve Vašem vlastním výzkumu i v pedagogické a osvětové činnosti.

V Mladé Boleslavi 6. 5. 2019

Za kolektiv Stanislav Šaroch

8

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DATECH Cílem tohoto oddílu je podat datově silně podložený, makroekonomický pohled na automobilový průmysl ve světě, v Evropě a v České republice. Hlavními předměty zájmu jsou postavení automobilového průmyslu v daných teritoriích, výroba aut (tedy nabídka) a prodej motorových vozidel (tedy poptávka). Stranou však nezůstávají ani dal- ší důležitá kritéria automobilového trhu jako zahraniční obchod s motorovými vozidly, počet výrobců a dodavatelů v automobilovém průmyslu, zaměstnanost a vývoj nákladů práce, finanční ukazatele odvětví či přehled o aktuálním stavu vozového parku. Nechybí ani pohled na některé zásadní trendy automobilového průmyslu, jako je např. nástup alternativních paliv. Objem výroby motorových vozidel ve světě dlouhodobě roste, v roce 2018 však došlo k mírnému meziročnímu poklesu. Celkově bylo v roce 2018 vyrobeno 96 mili- onů motorových vozidel, což oproti roku 2017 znamená pokles o zhruba 1,5%. Podíl osobních automobilů na celkové výrobě motorových vozidel činí 74%. Celosvětovým lídrem ve výrobě motorových vozidel je dlouhodobě Asie, kde se vyrábí více než polovi- na světové produkce. Z hlediska počtu vyrobených vozidel je jedničkou Čína, kde bylo v roce 2018 vyrobeno necelých 28 milionů motorových vozidel. Čína poprvé od kaž- doročního růstu od roku 2008 zaznamenala pokles ve výrobě, když se produkce snížila oproti roku 2017 o zhruba 4%. Z hlediska produkce osobních automobilů opět dominuje Čína, při přepočtu na 1 000 obyvatel je však světovou jedničkou Slovensko. Největším svě- tovým dovozcem motorových vozidel jsou USA, naopak největším exportérem Německo. V prodejích osobních automobilů je dominantním lídrem opět Asie, kde bylo v roce 2017 prodáno více než 40 milionů osobních automobilů. V Evropě ve stejném období téměř 18 milionů automobilů. Co se týká využívání osobních automobilů (vozidel v provozu), nejvíce jich připadá na Čínu, při přepočtu na obyvatele pak na Německo. Automobilový průmysl má v Evropě dlouhodobou tradici. Má za sebou skvělé roky. Produkce motorových vozidel v Evropské unii po „oklepání“ z hospodářské krize nastoupila na růstový trend, který se však postupně zpomaluje. Na počtu vyrobených motorových vozidel (19,6 mil. kusů v roce 2017) se nejvíce podílí osobní automobily (v roce 2017 tvořily osobní automobily v Evropské unii 87% všech vyrobených mo- torových vozidel). Největším producentem je v EU Německo (6,2 mil. motorových vozidel, z toho 5,6 mil. osobních automobilů v roce 2017), následováno Španělskem a Francií. Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii je důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je zhruba 20 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v Evropské unii v posledních letech průběžně roste a v roce 2017 dosáhl téměř 2,6 miliónu. Hrubá přidaná hodno- ta automobilového průmyslu se na celkovém HDP podílí 1,5% a na zpracovatelském průmyslu 10,7% s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Hodnota vývo- zu motorových vozidel z EU představovala v roce 2017 více jak 138 miliard eur (což představuje zhruba procento HDP EU), z čehož 128 miliard eur připadalo na osobní automobily. Saldo zahraničního obchodu je kladné, neboť hodnota vývozu výrazně pře- sahuje hodnotu dovozu, která představuje zhruba její třetinu.

9

Česká republika se s roční výrobou motorových vozidel ve výši 1,44 mil. řadí mezi světové automobilové velmoci. V počtu vyrobených osobních vozidel na počet obyvatel zaujímá celosvětově 2. místo a ve výrobě autobusů 1. místo. Naprostá většina výroby při- padá na produkci osobních a malých užitkových vozidel. Tempo růstu produkce i tržeb automobilového průmyslu v ČR v posledních 15 letech výrazně převyšovalo jak výkon zpracovatelského průmyslu, tak výkon ekonomiky jako celku. Význam automobilového průmyslu pro českou ekonomiku tak významně narostl. Tržby více než 1 100 subjektů, činných ve výrobě motorových vozidel (CZ NACE 29), přesáhly v roce 2017 hodnotu 1,3 bilionu Kč. Klíčový je pro české výrobce motorových vozů, dílů a příslušenství vývoz do zahraničí, jenž se na celkových tržbách oddílu podílí dvěma třetinami. 1.1 Automobilový průmysl ve světě Výroba motorových vozidel a zahraniční obchod Výroba motorových vozidel ve světě má od roku 2005 rostoucí charakter, s vý- jimkou období během hospodářské krize a roku 2018, kdy došlo k mírnému poklesu. V roce 2018 dosahoval objem výroby motorových vozidel ve světě celkem 95,8 milionů kusů, oproti roku 2017 se tedy jedná o snížení počtu vyrobených vozidel o 1,5 milionu (zhruba -1,5%). Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě od roku 2005 (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy

10

Ve výrobě motorových vozidel jednoznačně převažují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2018 vyrobeno celkem 70,5 milionů kusů. Oproti roku 2017 se tedy jedná o pokles o zhruba 2,2 miliony kusů (-3 %). Lehkých užitkových vozidel bylo v roce 2018 vyrobeno celkem 21 milionů kusů, oproti roku 2017 se jedná o zvýšení o zhruba 4,2%. Nákladních vozidel bylo vyrobeno celkem 4 milionů kusů a autobusů 0,3 milionu (u nákladních vozidel tedy došlo oproti roku 2017 k mírnému poklesu, výroba autobusů poklesla o téměř 7%).

Obr. 1.2: Výroba motorových vozidel dle typu (2017 a 2018, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Osobní automobily tvořily v roce 2018 téměř tři čtvrtiny celkového objemu vy- robených motorových vozidel, oproti roku 2017 však došlo k mírnému poklesu. Lehká užitková vozidla se na výrobě podílela z 22%. Přes 4% pak tvořila výroba nákladních vozidel. Autobusy se na celkové výrobě motorových vozidel podílely 0,3%.

11

Obr. 1.3: Podíl jednotlivých typů motorových vozidel na celkové výrobě (2018, v %)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Světovým lídrem ve výrobě motorových vozidel je od roku 2005 Asie a Oceánie. Na celkové výrobě se v roce 2018 podílela více než z poloviny (54,8%) – celkově zde bylo vyrobeno 52,3 milionu kusů motorových vozidel. Evropa a Amerika se na výrobě motorových vozidel podílely v roce 2018 zhruba stejným dílem – Evropa z 22,3%, což představuje 21,3 milionu vozidel a Amerika 21,7%, tedy 20,7 milionu kusů vo- zidel. Afrika ve výrobě motorových vozidel zaujímala v roce 2018 zhruba 1,1% (bylo zde vyrobeno 1,1 milionu kusů vozidel). Oproti roku 2005 se výroba motorových vo- zidel v Evropě i Americe v roce 2018 zvýšila jen mírně. Asie a Oceánie však oproti roku 2005 zaznamenala 100% nárůst výroby motorových vozidel (z necelých 26 milionů v roce 2005 na téměř 52,3 milionů v roce 2018).

12

Obr. 1.4: Světová produkce motorových vozidel (2018 a 2005, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Ve výrobě osobních automobilů činil podíl Asie a Oceánie v roce 2018 téměř 62%. Celkově se výroba osobních automobilů v Asii a Oceánii zvýšila z 19 milionů kusů v roce 2005 na 43,4 milionů v roce 2018. Podíl Evropy na výrobě osobních automobilů činil v roce 2018 necelých 27%, tedy 18,7 milionů vyrobených kusů. V Americe se osobní automobily na celkové výrobě podílejí téměř z poloviny – v roce 2018 bylo v Americe vyrobeno celkem 7,6 milionů osobních automobilů (oproti roku 2005 tedy došlo k mírnému poklesu ). V Africe bylo v roce 2018 vyrobeno 0,7 milionu kusů osobních vozů (1% na celkové světové výroby osobních automobilů).

13

Obr. 1.5 : Světová produkce osobních automobilů (2018 a 2005, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Od roku 2009 je největším světovým producentem motorových vozidel Čína. V roce 2018 bylo v Číně vyrobeno celkem 25,7 milionů vozidel, oproti předešlému období každoročního růstu se tedy jedná o první období, kdy došlo k poklesu. Oproti roku 2017 o zhruba 4%. Druhým největším producentem motorových vozidel jsou USA, kde bylo v roce 2018 vyrobeno 11 milionů vozidel, nedosahují tedy ani polovi- ny výroby Číny. Oproti roku 2017 došlo v USA ve výrobě motorových vozidel k 1% nárůstu, který byl tažen zejména rostoucí výrobou lehkých užitkových vozidel. Na třetí příčce je Japonsko, kde bylo vyrobeno celkem 9,2 milionů vozidel – oproti roku 2017 došlo k růstu výroby pouze o 0,4%. Česká republika zaujímá ve světové výrobě motoro- vých vozidel 16. pozici, kdy v roce 2018 vyrobila 1,4 milionu kusů motorových vozidel. Česká republika má z uvedených zemí nejvyšší počet vyrobených motorových vozidel na obyvatele (na 1 000 obyvatel připadá 127 vyrobených vozidel). V Číně na 1 000 obyvatel připadá 19 vyrobených vozidel, v USA zhruba 34 vozidel a v Japonsku 73 vozidel. Nejmenší počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel je z uve- dených zemí v Indii – pouze 3,5 vozidel.

14

Obr. 1.6: Největší světoví producenti motorových vozidel (2018)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2017); data o celkové produkci motorových vozidel neobsahují údaje o výrobě autobusů a nákladních automobilů

BOX 1.: Čína: dlouhodobě první meziroční pokles Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v roce 2018 první meziroční pokles produkce. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří jak celkově světová politická situace, tak celkové zpomalení ekonomiky. Objemy produkce i prodejů byly za rok 2018 nižší, než se počátkem roku předpokládalo. Celková pro- dukce motorových vozidel v Číně v roce 2018 činila 27,8 milionů kusů (započtena také nákladní vozidla a autobusy), což oproti roku 2017 znamená pokles o 4,2%. Prodeje v roce 2018 činily 28 milionů kusů (meziroční pokles o 2,8 %). Produkce osobních automobilů (23,53 mil. osobních aut) meziročně poklesla o zhruba 5,2% (tento po- kles však byl vykompenzován importem), jejich prodeje naopak vzrostly o 5,1% oproti roku 2017. Na celkové výrobě motorových vozidel se osobní automobily v Číně podílejí z 84,6%. Rapidní nárůst zaznamenaly elektromobily. Jejich produkce v roce 2018 činila 1,27 milionů kusů (téměř 60% nárůst oproti roku 2017), prodeje pak 1,26 milionů kusů (téměř 62% meziroční nárůst). Export motorových vozidel z Číny v roce 2018 činil 1,041 milionů kusů, což představuje téměř 17% nárůst oproti roku 2017. Dle prognózy na rok 2019 by měly prodeje motorových vozidel v Číně dosahovat 28,1 mili- onů kusů. Z toho osobní auta by měly činit 23,7 milionů prodaných kusů, 4,4 miliony užitková vozidla.

15

Tab. 1.1: Produkce motorových vozidel v Číně v roce 2018 (v mil. ks) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

23,53

84,6 15,4 100

-5,2

4,28

1,7

Celkem

27,81

-4,2

Zdroj: CAAM

Obr. 1.7: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) V produkci osobních automobilů zůstává první místo ve světové výrobě beze změny – v Číně bylo v roce 2018 vyrobeno celkem 23,7 milionu kusů osobních au- tomobilů. Jedná se o první období poklesu po několikaletém růstu produkce. Oproti roku 2017 došlo k propadu v produkci osobních automobilů v Číně o zhruba 4%. Druhou příčku zaujímá Japonsko, kde bylo vyrobeno 8,4 milionů osobních automobi- lů, což představuje nárůst o 0,1 % oproti roku 2017. Na třetím místě se pak umístilo Německo, kde bylo v roce 2018 vyrobeno celkem 5,1 milionů osobních vozů – pro- dukce osobních automobilů zde tedy poklesla o více než 9% oproti roku 2017. V USA bylo v roce2018 vyrobeno celkem 2,8 milionů osobních automobilů, což zemi řadí na 6. pozici (za Indii a Jižní Koreu). Oproti roku 2017 došlo k poklesu produkce osob- ních automobilů v USA o 8 %. Česká republika zaujímá ve světové výrobě osobních automobilů 13. pozici (se 1,4 milionu osobních automobilů).

16

Pokud vztáhneme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích na počet obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá 200 vyrobených osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osobních auto- mobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 18,5 automobilů. V Japonsku celkem 73 automobilů na tisíc obyvatel a v Německu 62 osobních automobilů na tisíc obyvatel. Obr. 1.8: Největší světoví producenti osobních automobilů (2018)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2017)

BOX 2.: Česká republika je největším výrobcem autobusů na obyvatele V oblasti výroby motorových vozidel vyniká Česko v produkci autobusů, kdy při přepočtu na obyvatele jsme absolutní jedničkou. V roce 2017 činil počet vyrobených au- tobusů v ČR na 10 000 obyvatel 4,4. Na druhém místě je Jižní Korea s 2,9 autobusy na 10 000 obyvatel a na třetím Polsko, kde na 10 000 obyvatel připadá výroba 1,4 auto- busů. Absolutně největším producentem je Čína, která v roce 2017 vyrobila 178,4 tisíc autobusů. Daleko za ní je druhá Indie (42,4 tisíc) a Brazílie (20,7 tisíc). V Česku bylo vyrobeno za rok 2017 celkem 4 631 autobusů.

17

Obr. 1.9: Největší světoví producenti autobusů (2017)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2017) V roce 2018 se v ČR vyrobilo 4 890 autobusů, z čehož většina (4 283 vozů) při- padala na společnost Iveco Bus z Vysokého Mýta (nástupce české Karosy). Následovala společnost SOR Libchavy (573 vozů) a malým dílem přispěl i KHMC Opava, jenž vyrábí malé autobusy na podvozcích různých značek. Obr. 1.10: Výroba autobusů v ČR (kat M2 a M3)

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu

18

Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska ob- chodní bilance , záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují země jako Čína, USA, Spojené království, Francie a Rusko. Největší převis vývozu nad dovozem osob- ních automobilů má Německo (98,4 mld. USD) a za ním následuje Japonsko (82,2 mld. USD). Bilance České republiky je kladná a činí 16,8 mld. USD. Obr. 1.11: Obchodní bilance obchodu s motorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2017, v mld. USD)

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812

19

Tab. 1.2: Zahraniční obchod s motorovými vozidly k přepravě osob ve vybraných zemích (2017, v mld. USD)

2017 Čína

Export

Import

Saldo

6,6

49,9 11,1 58,9

- 43,4

Japonsko Německo

93,3

82,2 98,4

157,3

Indie

6,6

0,2 9,6

6,4

Jižní Korea

38,8 53,0

29,2

-125,9

USA

178,8

Brazílie

6,7

3,0

3,7

Španělsko

35,8 22,2 41,7 42,0 21,3 16,5 1,3

20,1 34,8 11,5

15,6 -12,6 30,2 -5,3 -2,2 16,8 13,6

Francie Mexiko Rusko

6,7

UK ČR

44,2

4,5 2,9 1,0 8,6

Slovensko Indonésie

3,1

2,0 3,2

11,8

Turecko

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; data za Thajsko nejsou k dispozici Mezi výrobci automobilů se na první místo podle výsledků výročních zpráv řadí koncern Volkswagen, který v roce 2018 vyrobil celkem 11 milionů kusů vozidel. Japonská Toyota, která měla ještě v roce 2016 prvenství ve výrobě, za rok 2018 uvádí produkci motorových vozidel ve výši 9 milionů kusů. Třetím největším producentem je Hyundai – poslední dostupná data o produkci uvádějí 7,9 milionů kusů.

20

Obr. 1.12: Deset největších světových výrobců motorových vozidel (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); *data o produkci za rok 2016 nebo 2017

Tab. 1.3: Světoví výrobci motorových vozidel (produkce za rok 2016) Výrobce Produkce 2016 Výrobce

Produkce 2016

Toyota

10 213 486 10 126 281 7 889 538 7 793 066 6 429 485 5 556 241 4 999 266 4 681 457 3 373 278 3 152 787 2 945 295 2 566 793 2 526 450 2 359 756 1 715 871 1 586 013 1 391 643

Iran khodro

636 000 614 798 604 466 557 174 531 000 510 572 464 210 384 937 335 585 278 389 277 734 199 941 152 980 145 434 139 431 116 034 114 515

Volkswagen

Isuzu

Hyundai

Mahindra

G.M. Ford

Faw

Saipa

Nissan Honda

Byd

Brilliance

Fiat

Guangzhou auto industry

Renault

Hunan jiangnan

PSA

Chongqing lifan motor co.

Suzuki

Avtovaz

Saic

China national heavy duty truck

Daimler ag

Haima cars

B.M.W.

Ashok leyland

Changan

Paccar Shannxi

Mazda

Baic

South east (fujian)

21

Výrobce

Produkce 2016 Výrobce

Produkce 2016

Dongfeng motor

1 315 490 1 266 456 1 094 360 1 091 500 1 084 678 1 024 604

Changfeng

88 888 87 207 84 621 75 233 73 400 71 192 59 298

Geely

Gaz

Great wall Mitsubishi

Rongcheng huatai Xiamen king long

Tata Fuji

Proton

Zhengzhou yutong Chengdu dayun

Chery

695 617 651 291

Anhui jac automotive 56 084 Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); jedná se o poslední dostupná data Z hlediska finančních výsledků se mezi největší světové výrobce řadí koncern Volkswagen, který v roce 2017 dosáhl obratu 230,7 mld. eur. Rentabilita tržeb (podíl zisku a obratu) dosáhla v roce 2017 celkem 5,0%. Japonská Toyota, dosáhla v roce 2017 celkového obratu 227 mld. eur a rentabilita tržeb činila 8,5%. Na třetí pozici se dle velikosti obratu, stejně jako v roce 2016 řadí Daimler, jehož obrat v roce 2017 činil 164,3 mld. eur. Eicher

22

Tab. 1.4: Hospodářské výsledky největších světových automobilek (v mil. eur)

2016

2017

Rentabilita tržeb

Rentabilita tržeb

Obrat

Zisk

Obrat

Zisk

VW

217 267,0 5 369,0 204 219,2 13 550,2 153 261,0 8 526,0 122 958,0 3 722,8 134 767,8 7 635,9 103 594,1 4 562,6

2,5% 230 682 6,6% 226 986 5,6% 164 330 3,0% 139 020 5,7% 129 099 4,4% 118 680 4,3% 114 226 1,6% 110 934 7,3% 98 678 5,7% 92 335 5,8% 75 655 6,7% 58 770 5,0% 29 028 2,9% 26 840

11 628 19 269 10 525 6 741 -3 426 8 184 4 515 3 491 8 620 5 770 3 166 5 212 1 667

5,0% 8,5% 6,4% 4,8% -2,7% 6,9% 4,0% 3,1% 8,7% 6,2% 4,2% 8,9% 5,7% 3,2%

Toyota Daimler

Ford

GM

Honda

Saic Fiat

97 356,4

4 161,1

111 018,0 1 803,0

BMW 94 163,0

6 863,0 4 909,9 4 108,9 3 419,0 1 183,7

Nissan Hyundai Renault

86 728,3 71 173,3 51 243,0 23 454,6 23 786,3 9 738,7

Suzuki Mazda

694,0

866 936

Changan 8,9% Zdroj: Thomson Reuters; pozn.: 15 největších producentů automobilů (dle vyrobených kusů), seřazeno dle obratu za rok 2017 Průměrná rentabilita tržeb deseti největších světových automobilek činí 5,1%, tedy o 0,7 p. b. více než rentabilita deseti největších společností v oblasti energetiky (4,4%). Rentabilita telekomunikačního sektoru dosahuje v průměru 11,5%, elektro- technika 8,3%. 1 337,1 13,7% 10 497

23

Tab. 1.5: Hospodářské výsledky největších firem ve vybraných odvětvích 2017 Obrat Zisk

Rentabilita tržeb

Energetika průměr 4,4% China Petroleum

309 653 270 616 264 481 213 003 210 302 132 213 119 515 78 875 54 226 27 822 142 363 111 760 97 154 91 164 74 947 52 008 46 571 38 954 36 005 27 404 188 067 137 225 72 382 66 011 61 670 49 264 44 196 25 994 15 039

6 707 11 507

2,2% 4,3% 0,1% 1,4% 8,3% 5,8% 6,8% -0,2% 8,8% 6,5%

Royal Dutch Shell

299

Petrochina Company Limited

BP

3 005

Exxon Mobil Corporation

17 478

Total S.A.

7 653 8 154 - 124 4 791 1 813

Chevron Corporation

Petroleo Brasileiro S.A.- Petrobras

Reliance Industries Limited

Schlumberger

Telekomunikace průměr 11,5% AT&T Inc. Verizon Communications Inc.

26 115 26 692 14 993

18,3% 23,9% 15,4%

China Mobile Ltd.

Nippon Telegraph & Telephone Corporation

7 028 3 462 3 132 2 439 4 423 4 022 3 189

7,7% 4,6% 6,0% 5,2%

Deutsche Telekom

Telefónica

Vodafone Group plc

11,4% 11,2% 11,6%

KDDI

T-Mobile SoftBank

Počítače, telefony a elektronika pro domácnost průměr 8,3% Apple 223 310

50 053 32 455

22,4% 17,3%

Samsung Electronics

Hon Hai Precision Industry (Foxconn)

4 045 2 804 3 792 1 824 4 488 1 841 1 608

2,9% 3,9% 5,7% 3,0% 9,1% 4,2% 6,2%

Hitachi

Sony

Panasonic Corp.

HP Inc.

Dell

Hewlett-Packard

Xiaomi

- 5 750

-38,2%*

Zdroj: Thomson Reuters; seřazeno dle obratu, *není zahrnuto při výpočtu průměru; rentabilita tržeb je vypočítána jako podíl zisku a obratu

24

Prodej motorových vozidel ve světě V počtu prodaných (registrovaných) motorových vozidel je Asie a Oceánie dlou- hodobým lídrem. V roce 2017 zde bylo prodáno téměř 49 milionů motorových vozidel, což je téměř jednou tolik, co ve stejném období v Americe (25,8 milionů motorových vozidel). Evropa zaujímá třetí pozici – v roce 2017 zde bylo prodáno celkem 20,9 mi- lionů vozidel. Vývoj prodejů (registrací) motorových vozidel v Asii a Oceánii je dlouhodobě rostoucí. Oproti roku 2007, kdy zde bylo prodáno 23,6 milionů vozidel, prodeje vzrostly o 100%. Amerika zaznamenala propad prodejů v období hospodářské krize, od roku 2009 je však jejich vývoj rostoucí. Pouze v roce 2016 byl zaznamenán mírný pokles, v roce 2017 však opět došlo k růstu a celkové prodeje činily 25,8 milionů. Vývoj prodejů v Evropě má kolísavý trend – v letech 2007 až 2009 prodeje v důsledku hos- podářské krize klesaly, mezi lety 2009 až 2011 však došlo k mírnému oživení a růstu. Od roku 2011 pak měly klesající tendenci, v roce 2014 však opět rostly a v roce 2017 činily 20,9 milionů, čímž se dostaly mírně nad úroveň roku 2011.

Obr. 1.13: Registrace či prodeje novýchmotorových vozidel (všechny typy, vmil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Při porovnání počtu registrovaných vozidel s objemem produkce za jednotlivé kontinenty je z dat patrné, že v Asii a Oceánii i v Evropě je počet registrovaných (proda- ných) vozidel jen mírně nižší, než počet vozidel vyrobených. V Americe je počet regis- trovaných motorových vozidel o téměř 5 milionů vyšší, než počet vozidel vyrobených.

25

Obr. 1.14: Produkce a registrace motorových vozidel ve světě (2017, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty motorových vozidel, je na 1. mís- tě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2017 zde bylo prodáno 29 milionů kusů vo- zidel. Následují USA, kde bylo prodáno necelých 18 milionů kusů a Japonsko (5,2 mi- lionu kusů prodaných vozidel). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce motorových vozidel prodáno v Kanadě (57 vozidel na 1 000 obyvatel). Následují USA, kde činil počet prodaných vo- zidel na 1 000 obyvatel zhruba 54 a Německo (46 vozidel na 1 000 obyvatel). V České republice se v roce 2017 prodalo zhruba 29 automobilů na tisíc obyvatel.

26

Obr. 1.15: Registrace či prodeje motorových vozidel ve vybraných zemích (2017, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2016); jedná se o největší producenty motorových vozidel V prodejích osobních automobilů je na prvním místě opět jednoznačně Asie a Oceánie – v roce 2017 zde bylo prodáno téměř 41 milionů osobních automobilů. Druhé největší prodeje osobních automobilů zaznamenala Evropa, kde bylo v roce 2017 prodáno celkem 17,9 milionů automobilů. Amerika zaujímá v prodejích osobních vozů třetí pozici, v roce 2017 zde bylo prodáno 11,3 milionů osobních vozidel. Vývoj prodejů osobních automobilů v Asii a Oceánii má obdobný trend, jako vý- voj celkových prodejů motorových vozidel. Oproti roku 2008 hodnota prodejů narostla o více než 100%. V Evropě došlo v důsledku hospodářské krize k poklesům prodejů osobních automobilů v letech 2007 až 2009. V období 2009 až 2011 došlo k mírnému nárůstu a od roku 2011 prodej osobních automobilů v Evropě zaznamenal každoročně mírný pokles a růstovým byl až rok 2014. V Americe došlo stejně jako v Evropě k po- klesu v období hospodářské krize, od roku 2009 měly prodeje osobních automobilů rostoucí vývoj. Od roku 2013 však dochází k poklesu – prodeje klesly z 13,8 milionů na 11,3 milionů v roce 2017.

27

Obr. 1.16: Registrace či prodeje nových osobních automobilů (všechny typy, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) U osobních automobilů je při porovnání produkce a prodeje vozů za jednotlivé kontinenty patrný obdobný stav, jako celkově u motorových vozidel. Asie a Oceánie a Evropa evidují jen o něco málo nižší počet registrovaných osobních automobilů než je celkový objem produkce. V Americe je registrováno o 3 miliony více osobních auto- mobilů , než je zde vyrobeno.

28

Obr. 1.17: Produkce a registrace osobních automobilů ve světě (2017, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA) Rovněž mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. místě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2017 zde bylo prodáno 25 milionů kusů osobních vozidel. Následují USA, kde bylo prodáno 6 milionů kusů a Japonsko (4,4 milionu kusů prodaných osobních automobilů). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů prodáno v Německu (zhruba 42 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje UK, kde činil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 39 a Japonsko (35 automobilů na 1 000 oby- vatel). V České republice se v roce 2017 prodalo zhruba 26 automobilů na tisíc obyvatel.

29

Obr. 1.18: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2017, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2016); jedná se o největší producenty osobních automobilů V počtu prodaných kusů automobilů je na prvním místě koncern Volkswagen, který v roce 2017 prodal celkem 10,7 milionu kusů automobilů (oproti roku 2016 došlo k nárůstu o 300 tisíc vozidel). Na druhé příčce je pak společnost G.M., která v roce 2017 prodala celkem 9,6 milionů automobilů (oproti roku 2016 tedy počet prodaných automobilů poklesl o 400 tisíc kusů). Japonská Toyota se řadí na třetí pozici – v roce 2017 prodala 9 milionů kusů automobilů, což znamená obdobný počet proda- ných vozů, jako v roce 2016.

30

Obr. 1.19: Počet prodaných vozů vybraných automobilek (v mil. kusů)

Zdroj: Výroční zprávy společností Celosvětově nejprodávanějším osobním automobilem roku 2018 byl model ja- ponské automobilky Toyota Corolla – prodalo se jich celkem 995 tisíc kusů. Druhým nejprodávanějším modelem byl Ford F-Series, kterého se prodalo 897 tisíc kusů. Na tře- tím místě se umístila Honda Civic – celkem 696 tisíc prodaných kusů. Jediným čes- kým modelem, který se dostal do první stovky nejprodávanějších automobilů, je Škoda Octavia, která se v roce 2018 umístila na 33. pozici – celkově bylo prodáno 397 tisíc kusů.

31

Obr. 1.20: TOP10 nejprodávanějších modelů automobilů v roce 2018 (v tis. kusů)

Zdroj: Focus2move

Užívání motorových vozidel ve světě Největší počet celkově užívaných motorových vozidel je v Asii a Oceánii – v roce2015 (novější data bohužel nejsou k dispozici) to činilo 436,2 milionů vozidel. V přepočtu na 1 000 obyvatel se jedná o 105 vozidel. V relativně těsném závěsu je Amerika, kde je užíváno 413,7 milionů vozidel. Při přepočtu na 1000 obyvatel se jedná o 418 vozidel. Na třetí pozici v počtu používaných motorových vozidel je Evropa, kde je v provozu celkem 387,5 milionů vozidel. Při přepočtu na 1 000 obyvatel je však Evropa v počtu využívaných motorových vozidel na první příčce – celkem 471 vozidel/1000 obyv. Vývoj v počtu užívaných motorových vozidel je dlouhodobě celosvětově rostoucí, přičemž nejrychlejší tempo růstu lze pozorovat v Asii a Oceánii.

32

Obr. 1.21: Motorová vozidla v provozu (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); jedná se o poslední dostupná data Největší počet celkově užívaných motorových vozidel na 1 000 obyvatel je mezi státy, které jsou největšími producenty motorových vozidel, v USA, kde na 1000 obyva- tel připadá téměř 823 vozidel. Druhou zemí je Kanada, kde je na 1000 obyvatel téměř 640 vozidel. Naopak v Indii připadá na tisíc obyvatel pouze 22 vozidel na 1000 obyva- tel, v Číně pak 119 vozidel na tisíc obyvatel. V České republice je na tisíc obyvatel podle údajů OICA v provozu zhruba 559 motorových vozidel.

33

Obr. 1.22: Motorová vozidla v provozu ve vybraných zemích (2015)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2016); jedná se o největší producenty motorových vozidel; jedná se o poslední dostupná data Na vývoji počtu motorových vozidel ve vybraných zemích v čase je patrné, že významný růst zaznamenala Čína, kde počet motorových vozidel v provozu vzrostl z 31,6 mil. v roce 2005 na téměř 163 mil. v roce 2015. Mírný růst lze pozorovat také v USA, kde je v současnosti v provozu 264,2 mil. vozidel. V Česku bylo dle posledních dostupných dat v provozu celkem 5,9 mil. vozidel (v roce 2005 to bylo 4,5 mil. vozidel).

34

Obr. 1.23: Motorová vozidla v provozu ve vybraných zemích (v mil.)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2015); jedná se o vybrané státy mezi největšími producenty motorových vozidel; jedná se o poslední dostupná data Ačkoliv Čína od roku 2005 zaznamenala významný nárůst počtu motorových vozi- del v provozu v absolutním počtu, při zohlednění demografického vývoje se o nijak vysoký růst nejedná. Vývoj motorových vozidel v provozu kopíruje demografický vývoj v zemi. Jak v absolutních číslech, tak při přepočtu na 1 000 obyvatel se počet motorových vozi- del v Číně zvýšil zhruba 5x. Nejvíce motorových vozidel na 1 000 obyvatel je v provozu v USA (823), ná- sleduje Japonsko (609) a Německo (593). U všech třech zemí došlo od roku 2005 jen k mírnému nárůstu.

35

Obr. 1.24: Motorová vozidla v provozu ve vybraných zemích (na 1 000 obyvatel)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2015); jedná se o vybrané státy mezi největšími producenty motorových vozidel; jedná se o poslední dostupná data V celkovém počtu využívaných osobních automobilů je na první příčce Asie a Oceánie, kde bylo v roce 2015 v provozu celkem 344,5 milionů osobních automo- bilů. V Evropě, která byla v celkovém počtu osobních automobilů v provozu dlouho- dobým lídrem, bylo v roce 2015 využíváno celkem 333,6 milionů osobních vozidel, což ji řadí na druhou příčku. V Americe, ve které lze pozorovat dlouhodobě rostoucí počet osobních automobilů v provozu, avšak pozvolným tempem, bylo v roce 2015 využíváno celkem 238,3 milionů osobních automobilů.

36

Obr. 1.25: Osobní automobily v provozu (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); jedná se o poslední dostupná data Nejvíce užívaných osobních automobilů na počet obyvatel je mezi největšími producenty osobních automobilů v Německu, kde na 1 000 obyvatel připadá 545 osob- ních automobilů. Na druhém místě je Spojené království, kde na tisíc obyvatel připadá 511 automobilů. Třetí největší počet osobních automobilů v provozu na tisíc obyva- tel zaznamenává Česká republika – 488 automobilů. Naopak nejnižší počet je patrný v Indii, kde na tisíc obyvatel připadá pouze 17 osobních automobilů a v Číně – zhruba 99 automobilů na 1 000 obyvatel.

37

Obr. 1.26: Osobní automobily v provozu ve vybraných zemích (2015)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2016); jedná se o největší producenty osobních automobilů Počet osobních automobilů se mezi největšími producenty od roku 2005 nijak dramaticky nezměnil. Výjimkou je Čína, kde se jejich počet zvýšil zhruba 7x. V USA od roku 2005 počet osobních automobilů mírně poklesl, to je však dáno narůstajícím zájmem o lehká užitková vozidla (pick-upy).

38

Obr. 1.27: Osobní automobily v provozu ve vybraných zemích (v mil.)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2015); jedná se o největší producenty osobních automobilů Při přepočtu na obyvatele došlo v Číně od roku 2005 ke zhruba šestinásobnému zvýšení počtu osobních automobilů, na současných 99 vozů na 1 000 obyvatel. V ze- mích jako Německo a Japonsko má počet osobních automobilů na obyvatele mírně rostoucí trend. Obdobná je situace také v České republice, kde od roku 2005 došlo ke zvýšení počtu osobních automobilů z 388 na 489 v roce 2015. V USA je pokles u osobních automobilů dán růstem zájmu o lehká užitková vozidla (pick-upy).

39

Obr. 1.28: Osobní automobily v provozu ve vybraných zemích (na 1 000 obyvatel)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2015); jedná se o největší producenty osobních automobilů

40

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

Výroba motorových vozidel v Evropské unii Výroba motorových vozidel v Evropské unii se po propadu způsobeném hospo- dářskou krizí, který kulminoval v roce 2009, navrátila opět k růstu. Na počtu vyrobe- ných motorových vozidel (19,6 mil. kusů v roce 2017, což představuje meziroční nárůst o 2,2%) se nejvíce podílí osobní automobily (v roce 2017 tvořily osobní automobily v Evropské unii 86% všech vyrobených motorových vozidel). V jednotlivých členských státech EU existují ve výrobě motorových vozidel ob- rovské rozdíly. Členským státem, kde se vyrábí nejvíce motorových vozidel je podle údajů Asociace evropských výrobců automobilů (European Automobile Manufacturers Association ACEA) dlouhodobě Německo (6,2 mil. motorových vozidel, z toho 5,6 mil. osobních automobilů v roce 2017), druhým státem je Španělsko (2,9 mil. motorových vozidel, z toho 2,3 mil. osobních automobilů), třetí je Francie (2,3 mil. motorových vozidel, z toho 1,7 mil. osobních automobilů). Obr. 1.29: Vývoj počtu vyrobených osobních automobilů v EU (v mil. ks)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA) Výroba osobních aut v Německu představuje zhruba třetinu všech vyrobených osobních aut v Evropské unii – průběh růstu a poklesu ve výrobě je v obou ekonomi- kách obdobný s dobře patrným poklesem v letech 2008 a 2009, který v Evropské unii oproti situaci v roce 2007 představoval rozdíl přes 3 mil. osobních aut. Jak docházelo

41

postupně k oživení jednotlivých ekonomik (ekonomického růstu dosahují členské státy, s výjimkou Řecka od roku 2014 a v roce 2017 už všechny státy EU) a hlavně se zvyšovala spotřeba, což se odrazilo i v automobilovém průmyslu, který začal opět růst. Tento růst však dosahoval v jednotlivých členských státech různé intenzity. Například Francie mnoho ztratila ze své pozice světové velmoci v automobilovém průmys- lu. Při srovnání výroby osobních automobilů v roce 2016 s předkrizovým rokem 2007 je Francie na zhruba 63% výroby (což představuje pokles o necelý milión osobních aut). Další velký propad zaznamenaly Itálie, Belgie, Švédsko či Polsko. Naopak velmi se da- řilo a daří v některých zemích bývalého východního bloku – Slovensko, Česko (které v roce 2017 bylo mezi členskými státy se 1,4 milióny vyrobených motorových vozidel na 5. místě mezi výrobci v EU), Maďarsko a Rumunsko dokázaly nalákat automobilové koncerny na kvalifikovanou a stále levnou pracovní sílu (u Maďarska a Rumunska je to navíc ještě nízká výše sazby daně z příjmu právnických osob) a staly se tak pomyslnými vítězi v růstu výroby. Slovensko a Česko navíc význam automobilového průmyslu pro tyto země ještě podtrhnou, pokud přepočítáme počet vyrobených motorových vozidel na 1000 obyvatel. Slovensko se 175 vyrobenými motorovými vozidly a Česká republika se 134 patří v tomto ukazateli ke světové špičce. Pokud ukazatel vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel vypočítáme i ve světových ekonomikách a státech, které produk- cí patří ke světové špičce (například Čína vyrobila v roce 2017 o zhruba 9,5 miliónů aut více než celá EU), zjistíme, že v Číně je to „jen“ 21 motorových vozidel na 1000 obyvatel a v USA 34; i vzhledem k propadu výroby hlavně v oblasti osobních automobilů o více jak pětinu (dáno též zvýšenou preferencí pickupů tedy lehkých užitkových aut). Velký propad meziročně ve výrobě osobních automobilů zaznamenala Belgie a Maďarsko (o 10 %). Tab. 1.6: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2017

Osobní automobily

Změna 2017/2016 Celkem Změna 2017/2016

Motorová vozidla na 1 000 obyv.

Stát

Německo Španělsko

5 645 581 2 291 492 1 647 717

+1,9% 6 173 848 +1,0% 2 935 869 +4,8% 2 290 726

+0,8% +0,4% +7,1%

74,8 63,1 34,2

Francie

Spojené království

1 671 166

-3,5%

1 749 385

-4,1%

26,6

Česko

1 413 881

+5,3% 1 419 993 +1,9% 1 091 384 +0,7% 949 365 +9,7% 689 729

+5,6% +1,0% +0,7% +4,1% -9,6% -9,6% +0,5% +21,1% +38,5%

134,2

Itálie

742 642 949 365 514 700 472 107 318 333 364 654 254 079 155 000

18,0

Slovensko

174,7

Polsko

18,2 48,2 31,8 18,6 29,9 13,8

Maďarsko

-9,6%

472 107 360 987

Belgie

-10,3%

Rumunsko

+0,5% 364 704 +23,7% 298 851 +78,6% 236 577

Švédsko

Nizozemsko

42

Osobní automobily

Změna 2017/2016 Celkem Změna 2017/2016

Motorová vozidla na 1 000 obyv.

Stát

Portugalsko Rakousko

126 426 81 637 91 598 189 852

+48,9% 175 544 +11,0% 98 244 +111,8% 91 718 +42,0% 189 852

+22,7% +10,9% +111,8% +42,0%

17,0 11,2 16,7 91,9 38,3 20,9 34,4 76,5

Finsko

Slovinsko

16 957 230 24 806 687 3 033 216 8 347 836 3 952 550 3 735 399 73 456 531

+3,0%

+2,3% +3,2% -8,3% +5,3% +6,5% -2,7% +2,4%

EU

19 588 909

Čína USA

+1,6% 29 015 434

-22,9%

11 189 985

Japonsko

+6,0% 9 693 746 +7,5% 4 782 896

Indie

3,6

Jižní Korea

-3,2%

4 114 913

80,0

Svět 12,9 Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); Eurostat (data za obyvatelstvo k 1. 1. 2017); data za neunijní státy z databáze International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), data obyvatelstvo svět World Bank Vývoj v produkci a i (zjednodušeně) určitý přesun výroby mezi státy lze vypo- zorovat i ve změně podílu produkce osobních automobilů na celku v členských stá- tech. Navýšit své výrobní kapacity a dostat se tak mezi významné výrobce se podařilo Slovensku a Česku. U tradičních automobilových velmocí docházelo spíše ke stagnaci nebo poklesu (např. ve Spojeném království). +1,9% 97 302 534

Obr. 1.30: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech Evropské unie (v%)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA)

43

Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii je důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je zhruba 20 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v Evropské unii v posledních letech průběžně roste a v roce 2017 dosahuje zhruba 2,6 miliónu. Ne ve všech členských státech je však vývoj stejný. U některých tradičních automobilových velmocí docháze- lo k významnému poklesu jak v počtu firem, tak i zaměstnanosti (Spojené království, Francie, Itálie, Španělsko). Ve Spojeném království navíc došlo k poklesu zaměstnanosti i mezi roky 2016 a 2017 o více jak 4% (k dalšímu poklesu v zaměstnanosti v automoti- ve došlo podle dostupných údajů už jen v Estonsku o 6,5% na 2 860 zaměstnanců, kde však automobilový průmysl není nijak významný). Obr. 1.31: Počet firem – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Zdroj: Eurostat – Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; data Itálie 2016 (místo 2017) Jiné státy jako například Polsko, Rumunsko, Česko, či Slovensko naopak v po- sledních letech narostly na významu, jak co do počtu firem, vyrobených automobilů, tak i počtem zaměstnaných lidí v automobilovém průmyslu. V těchto státech narostly počty zaměstnanců jak absolutně, tak se i relativně zvýšila zaměstnanost v automotive na celkové zaměstnanosti. Jak docházelo k postupnému oživení ekonomiky po hospo- dářské krizi, odráželo se to i v růstu mzdové hladiny a tedy nákladů práce na zaměstnan- ce v automobilovém průmyslu. K významnému snížení (téměř o 10%) nákladů práce meziročně v automobilovém průmyslu došlo jen ve Spojeném království.

44